Slasti Otce vlasti
Historický / Komedie
Československo, 1969, 101 min
Režie:
Karel SteklýHrají:
Jaromír Hanzlík, Daniela Kolářová, Oldřich Velen, Vilém Besser, Zdeněk Kryzánek, Miloš Kopecký, Lubomír Kostelka, Milena Zahrynowská, Bohumil Bezouška, Vladimír Menšík, Jana Kasanová, Josef Gruss, Jiří Štěpnička, Josef Elsner, Karel Beníško, Jaroslav Cmíral, Jan Schánilec, Jan Pohan, Miloš Vavruška, Bohumil Švarc st., Nina Popelíková, Karel Gott, Kamil Bešťák, Josef Bartůněk, Bohuslav Čáp, Vlastimil Bedrna, Kamil Blahovec, Lubomír Bryg, Štěpán Bulejko, Stanislava Bartošová, Ludmila Engelová, Ladislav Gzela, Vladimír Hrubý, Vladimír Navrátil, Pavel Robin, František Suk, Vladimír Hlavatý, František Marek, Karel Hovorka st., Vladimír Hrabánek, Karel Hábl, František Hruška, Stanislav Juna, Blažena Kramešová, František Jákl, Petr Jákl st., Jiří Sládek, Karel Vítek st., Jan Kouba, Jan Přeučil, František Kubíček, Zdeněk Najman, Zdeněk Kutil, František Havlíček, Jiří Lír, Josef Kotapiš, Kajetán Maudr, Adolf Minský, Mirko Musil, František Hanzlík, Pavel Sedláček, Jiřina Součková, Antonín Soukup, Jiří Hein, Miloš Nesvadba, František Svačina, Karel Svoboda, Marie Štrampachová, Richard Záhorský, Miluše Zoubková, Rudolf Kalina, Jindra Ovčárová, Vlastimila Vlková, Michal Dohányos, František Horek, Jaroslav Sus, Magdalena Čechová, Jana Homolová, Eva Polášková, Eva Zakouřilová, Pavel Ruta, Jiří Trojan, Karel Anderle, Zdeněk Houška, Ivan Chrz, Petr Lebeda, František Plecháček, Miloslav Průša, Robert Ritschel, Zbyšek Šrůta, Petr Vinař, Milan JonášObsah
-
Děj historické veselohry SLASTI OTCE VLASTI se odehrává v polovině 14.století. Zachycuje období dospívání, prvních bitev, prvních lásek a prvního manželství pozdějšího českého krále a císaře římského Karla IV., byť převážně ve zkarikované podobě. Setkáme se v ní s řadou historických postav od krále Jan Lucemburského přes francouzskou princeznu Blanku z Valois až po Karlova věrného služebníka a přítele pana Buška z Velhartic. (oficiální text distributora)
Děj historické veselohry SLASTI OTCE VLASTI se odehrává v polovině 14.století. Zachycuje období dospívání, prvních bitev, prvních lásek a prvního manželství pozdějšího českého krále a císaře římského Karla IV., byť převážně ve zkarikované podobě. Setkáme se v ní s řadou historických postav od krále Jan Lucemburského přes francouzskou princeznu Blanku z Valois až po Karlova věrného služebníka a přítele pana Buška z Velhartic. Komentáře uživatelů k filmu (37)
-
gouryella
Skutecne netradicne pojaty pribeh ze zivota Karka IV. - vyborny Hanzlik, jeste lepsi Kolarova, spousta legrace - proste pohodovej film.(25.7.2002)
-
Oskar
Romantická komedie o mládí Karla IV. způsobila, že z Hanzlíka a Kolářové se stala nerozlučná dvojice typu Laurel-Hardy nebo Frýdek-Místek. Zvláštní spojení "problémového" scénáristy Jana Procházky a "poslušného" režiséra Karla Steklého nedopadlo tak dobře jako v následujících Svatbách pana Voka, i když podle kritiky je to naopak. Ale jednu kvalitu mají oba filmy společnou: mimořádný výkon Miloše Kopeckého. Jeho Jan Lucemburský se nepodobá ničemu, co kdy ve filmu hrál. Tentokrát žádný noblesní švihák, ale zarostlý a rozježený "hrana chlap" á la Žižka. 60%(19.9.2006)
-
Subjektiv
Středověk nepochybně nebyl jen samý vláčilovský marast, bergmanovská tíživost či tarkovského závažnost, i legrace se zažít dala. Tu vážně, tu vesele žije mladý kralevic Karel se svou nastávající Blankou z Valois a pomalu dospívá v muže. Nutno říci, že Slasti Otce vlasti si nijak nehrají na absolutní historickou věrnost a nejvíc je to vidět na postavách, které v sobě nemají pranic z upjaté důstojnosti, kterou bychom si u nejvyšší šlechty asi představovali. Přesto se nedá říct, že by byla historie nějak překrucována - skutečné události však postrádají něco ze své (čekané) podstaty, bitvy nejsou kruté, šlechta není upjatě důstojná, církev je přehlíživá a postavy se k sobě chovají, jak kdyby vypadly z naší doby. Snad právě proto působí tak přirozeně - horkokrevné málemtrdlo Karel, hygienou posedlá zamilovaná Blanka a především chlapácký bohém Jan Lucemburský, kterého zahrál Kopecký opravdu skvěle. Svojí dobu glosují s vtipem, šarmem a někdy i hloubkou. No řekněte, znáte geniálnější humorné odsouzení války s vyjadřením její nesmyslnosti a zvůle mocných než dialog: "Proč se tu válčí, pane?" s odpovědí: "Pro svatou věc. Tomu ty nerozumíš." ? Slabé ****.(26.2.2009)
-
flanker.27
"Milý Enrico, dohody se píšou v míru, víš? Já vím, je to padoušství, ale ty nám to odpustíš, je to pro svatou věc." Tenhle film mám rád už od mala. Docela dobrodružný, romantický, veselý i chytrý. Hanzlík i Kolářová jsou ve svých rolích přesvědčiví, výkon Miloše Kopeckého je pak třešničkou na dortu. S ostatními se ptám, proč se podobné věci nedají natočit i dnes.(3.6.2008)
-
sud
Divím se, že film má "pouhých" 74%, protože tohle je přímo parádní historická komedie (zdejším uživatelům domácí historické komedie asi moc nevoní, protože stejně parádní "Svatby pana Voka" mají ještě nižší hodnocení). Sám osobně si nevzpomínám na žádnou komedii, která se odehrává v období temného středověku, co (až na malé drobnosti) nepopírá historii, nijak neidealizuje středověký život (pravda, romantizuje, ale neidealizuje) a zároveň je zábavná a vtipná. Jaromíru Hanzlíkovi, padla role jako ulitá, stejně tak Daniele Kolářové (nikde nebyla krásnější), tuším v jejich prvním společném filmu. Miloš Kopecký je na dlouhé povídání. Svému Janu Lucemburskému dal obrovské charisma a majestátnost. Jakoby ho ani nehrál, prostě se jím stal. Příjemné cameo má i Karel Gott, coby trubadúr. "Slasti Otce vlasti" jsou jedním z pokladů naší kinematografie. Jenomže ten poklad by měl někdo vylejskat a vystavit do vitríny. A takových pokladů je bohužel celkem dost.(2.8.2005)
-
sportovec
Rozverná komedie z mládí jednoho z největších Čechů všech dob se sice hlásí ke Kupkovým VIGÍLIÍM, ale v mnoha ohledech čerpá z Karlovy autobiografie VITA CAROLI. Souznění další proslulé dvojice naší národní kinematografie Hanzlík-Kolářová je samozřejmě úchvatné stejně jako Kopeckého uchopení postavy nedoceňovaného krále cizince Jana Lucemburského. Stranou by však nemělo zůstávat ani výborné postižení francouzského prostředí Paříže pozdních Kapetovců (Karel IV. Sličný) i neméně zajímavého prostředí zenitu italských městských republik té doby. Skvělý film by byl ještě lepší, kdyby přece jen v poslední pětině neztrácel tak trochu na tempu a zvoleném přístupu. Zcela stranou zůstává i Karlova zbožnost, která byla i současníky považována za neobvykle vřelou. Buďjakbuď, film si zaslouží zařazení do zlatého fondu naší kinematografie.(27.1.2008)
-
NinadeL
Dobrý film z nepočetné řady historického vyprávění, které slyší na to, že i jména z učebnic byli svého času mladí lidé.(4.3.2009)
-
salahadin
Slasti Otce vlasti (1969) aneb i božský Kája byl jen chlap. Popravdě, chvíli mi trvalo, než jsem si zvykl na krále Karla chladícího si prdel v rybníce, nicméně zvykl jsem si. A nejen to, já se i královsky bavil, co královsky, místy i císařsky - skvělí herci (půvabná Kolářová), hudba, děj a scénář naládovaný skvělými hláškami jak válečný kanón ("Doufejme, že Francie není tak rozkradená jako Čechy" => jak nadčasové :-D). A navrch laskavý humor. Paráda.(14.1.2012)
-
WANDRWALL
Tak tohle je velká nevydařenina. Jakýpak otec vlasti? Vlast a péče o ni, to je práce, a zase práce.(27.10.2010)
-
Vodnářka
I ve středověku pomáhalo lidem na jakýkoliv problém víno a láska... Nevím, jestli tohle bylo hlavní poselství filmu, každopádně spolu s Podskalského Nocí na Karlštejně, se Steklému podařilo odvávrovštit období 'temného' středověku a udělat ho docela lidským. Díky mu za to.(15.9.2011)
-
Šandík
Tolik anachronismu pohromadě se dá vidět snad jenom v pohádkách. Popravdě řečeno, připadá mi téměř jako hřích točit s touto výpravou komedii, která používá minulost jenom jako zástěrku k (ne vždy povedenému) humoru. Připadá mi to stejně nepatřičné, jako rockový koncert v Rudolfinu nebo diskotéka v kostele. Samozřejmě, že není nutné se při "vytváření srandy" striktně držet historických fakt. Problém je však to, že podobné historické veselohry opravdu výrazně formují představy diváků o významných postavách naší minulosti. Jsme ovlivněni Werichovým podáním Rudolfa II z filmů "Císařův pekař" a "Pekařův císař" úplně stejně, jako Janem Žižkou z "Husitské trilogie". Nelze říci, že tamto je závazný a toto nezávazný obraz minulosti. Formuje nás obojí... Mimochodem, ten Werichův Rudolf II sice naprosto neodpovídá "tělesnými proporcemi" neboť skutečný Rudolf byl hubený, drobný muž, ale velmi přesně odpovídá povahově, takže je to celé ještě o chlup složitější... ;o) Jistě bych odpustil filmu nějakou tu faktickou nepřesnost, ale když se ve středověkých kulisách odehrává příběh v němž postavy jednají a mluví zcela nestředověce, pak je zřejmě někde něco špatně. A to i v rámci komediálního žánru... Nač ty pracně budované kulisy, když je pak herci na kousky rozbijí jediným slovem? Celá iluze středověku se zcela hroutí při větách typu: "Doma jsou stejně rádi, že se tě zbavili. Nevezmu si nikoho, kdo má takovej nos. Jakej nos? Jako strýc Fridrich. No dovol, ty mě chceš přirovnávat k tomu korutanskýmu vopilci? Víš jakej má nos? Příšernej! No! Jako ty. Já lituji, ale budeš mít děti jenom s takovým nosem.. " Abych však jenom nehaněl... Film má dosti povedenou kameru, což vynikne zvláště při sledování v původní, širokoúhlé verzi. Z hereckých osobností je rozhodně třeba připomenout excelentního Miloše Kopeckého. Také některé fóry jsou vskutku povedené. Problematická je však režie. Steklý nebyl nikterak oslnivý režisér a na filmu je to na mnoha místech opravdu hodně znát... Za to, že film neskončil v šedém průměru vděčí (podobně jako steklého Švejk) kvalitní literární předloze, respektive dobře napsanému scénáři. Jo, a pokud jde o ty stesky, že už se dneska netočí podobné filmy... Samozřejmě, že to celé je o penězích. Víte jak je takový historický film drahý? Vždyť i Slasti byly přes zdánlivě opulentní výpravu velmi omezeny rozpočtem. Je to jasně vidět v bojových scénách. Ani chytrý tah s vojáky původně koupajícími se a tudíž bez zbroje nezapřel, že v době natáčení filmu nebylo v Barrandovském fundusu víc než nějakých deset kusů brnění a to je na podobný film setsakra málo... Celkový dojem: 60% Zajímavé komentáře: Oskar(8.10.2006)
-
Frenegonda
mám radši tuhle syrovější verzi karla IV než jak se předvádí v Noci na Karlštějně. HROZNÁ SMRT MÍT PLNÉ HRDLO VODY.(18.10.2007)
-
zipper111
"Toho bůhdá nebude, aby český král z boje utíkal!" Film je pojatý pořádně uvolněně, pravděpodobně to t nevlečeak vůbec nebylo, ale je to neskutečná sranda a pohoda, Hanzlík i Kolářová jsou skvělý, příběh se nevleče a vůbec je to celkově moc pekně natočený...(26.7.2008)
-
Historik
Příjemná historická komedie s řadou roztomilých scén a výrazným výkonem Miloše Kopeckého v roli Jana Lucemburského. Kopecký, byť nehrál hlavní roli, všechny ostatní zastínil. Jeho role a dialogy byly také nejlépe napsány. Takříkajíc na tělo.(15.5.2008)
-
sahe
Jsou tam zachyceny i historické postavy... a je to takové malé vsunutí dějepisu naší země... Jinak oba dva hl. herci si to určitě pěkně užili, jelikož film vznikl báječný.(16.6.2008)
-
Thommie
Úsměvné a dokonce je z toho cítit i ten středověk, což mě příjemně překvapilo. Hanzlík s Kolářovou jsou tu v podobné situaci jako v Noci na Karlštejně, což je mi velmi sympatické.(27.1.2009)
-
brooklyn73
Hodnotiti historickou hodnotu tohoto dila nebudu.Vlastne posledni veta JANA Lucemburskeho(Milose Kopeckeho) "Toho, bohda nebude........utikal!" ve filmu pronesena nekde v cechach misto v bitve u Krescaku vse rika za mne.Jinak velice dobry M.Kopecky.Musim se zeptat proc slo toto natocit za komunistu a proc to nejde dnes? Ze uz by jsme nemeli herce, nebo fimovych tvurcu, ze by se nam nedostavalo, nebo snad penez?(20.5.2006)
-
velkyvezir
Idealizovaný pohled na mládí Karla IV. Neberme tento film jako faktografické historické dílo a pobavme se výbornými výkony Hanzlíka, Koláře, Kopeckého, Velena a mnohých dalších českých herců... z filmu je cítit atmosféra uvolněných 60. let...(31.10.2007)
-
Finskej
Zcela jistě jedna z nejvtipnějších (historických) komedií, která u nás kdy vznikla. Veselá, jiskřivá, duchaplná. Člověk se skoro občas až diví, jak je možné, že takový scénář někdo nedokáže napsat i dnes... Dvojice Kolářová - Hanzlík je už dnes málem certifikát kvality, Kopecký exceloval a nic jiného by se od něj ani nedalo čekat. Ale stranou nezůstávají ani prohnaní Italové v podání Menšíka a Kostelky a scénky z válečnického kupčení v roztříštěné středověké Itálii nemohou nepobavit (a přitom možná odpovídají historické skutečnosti:). Snad jedinou vadou na kráse jinak dokonalého filmu je to prkno Gott, který, snad z dobové povinnosti, musel projít s písní na rtech i tímhle opusem, ale přes to se člověk přenese.(20.11.2009)
-
klúčik
Historický film, ktorý má svoj humor. Mňa dosť zaujali vtedy mladučkí Hanzlík a Kolářová. Neskôr si spolu ešte zahrali mockrát. Tomuto filmu dávam 65%.(23.9.2010)
