Reklama

Reklama

Slasti Otce vlasti

  • angličtina Pleasures of the Father of His Country
Československo, 1969, 101 min

Režie:

Karel Steklý

Hrají:

Jaromír Hanzlík, Miloš Kopecký, Daniela Kolářová, Karel Beníško, Bohumil Bezouška, Vilém Besser, Jaroslav Cmíral, Josef Elsner, Karel Gott, Jana Kasanová (více)
(další profese)

VOD (1)

Obsahy(1)

Budoucí Otec vlasti Karel (J. Hanzlík) tráví léta dospívání na francouzském dvoře ve společnosti své snoubenky Blanky z Valois (D. Kolářová). Věnuje se vzdělávání ve všech možných oblastech, od historie po šermování. Jednoho dne jej však otec Jan Lucemburský (M. Kopecký) povolá do Itálie, kde bojuje s řadou měst. Ještě před příchodem do města Luccy, kde právě Jan Lucemburský sídlí, se mladičký Karel dostane do nerovné bitvy s Janovými odpůrci. Díky svému důvtipu a velké dávce štěstí z ní však vyjde jako vítěz. Štěstí při něm ostatně stojí i nadále, hlavně proti zrádným italským šlechticům, kteří na kralevice zosnovali atentát. Jan Lucemburský je na svého rozpustilého potomka patřičně hrdý, a tak ho jmenuje markrabětem a pošle ho do Čech, aby se tam ujal vlády. Karel však prožije ještě mnoho klukovských dobrodružství, než se z něj stane uznávaný panovník a milovaný vladař… Historická kostýmní komedie režiséra Karla Steklého, vznikla podle několika motivů ze známých Karlštejnských vigilií Františka Kubky. (Česká televize)

(více)

Recenze (127)

AloeB 

všechny recenze uživatele

Jaromír Hanzlík je zde víc Karlem IV. než Kryštof Hádek a na rozdíl od jeho Hlasu pro římského krále si tento film na nic nehraje. Je smutné, že tehdejší filmová tvorba zvládla natočit dobrodružný a vtipný příběh o Karlu IV. lépe než tvorba současná snažící se natočit kvalitní a smysluplné drama. Od filmu jsem nic velkého nečekal a těšil se na pěknou frašku... a vlastně jsem ji i dostal, ale v tom nejlepším slova smyslu. Po stránce charakterů vede film na plné čáře a po stránce rozličných gagů se překonává. Ve výpravě často vítězí i nad mnohou současnou českou tvorbou, takže ani nevadí, že českoslovenští režiséři točili scény z Itálie na nějakých Moravských vinohradech. Protože to jen podporuje dokonale provedený minimalismus a výborně využitou jednoduchost, díky kterým je film v konečném důsledku daleko větší. ()

ondrula 

všechny recenze uživatele

Ona ta parodie místy působí i jako nechtěná parodie díky směšným reáliím (komický souboje, patetický gesta aj.), ale kupodivu na českej historickej film, což bývá obvykle utrpení, se na to dalo dívat. Hanzlika jsem nikdy moc nemusel, ale tady mě ani moc nesral a hlavně to spravil Kopecký, který předvádí životní formu. ()

Reklama

Autogram 

všechny recenze uživatele

Česká história z dávnej doby trochu inak, trochu osobnejšie a s humorom. Nie je to ale také zábavné, ako sa mi na začiatku zdalo. Pár vtipných momentov a dobrých myšlienok to vytiahlo na priemer, ale vyššie ani náhodou. Výborný bol Kopecký a tiež ústrednej dvojici to sadlo viac, ako keď sa hrali na kovbojov. –––– Kolikrát tě mám žádat, synu, aby ses přestal stýkat s doktory a všelijakými rozumáŕi. O tom, co bylo, rozhoduje cirkev svatá. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

"Ňák se ti zapalujou lejtka!". Velmi milé překvapení. Většinu filmu jsem výborně bavil, ať už při úsměvných momentech, vyloženě trefných glosách či "historických informacích". Hanzlík je pro tuto roli jako stvořený, "Goťák" v roli trobadúra příjemné zpestření, ale hlavní hvězdou snímku je samozřejmě Kopecký, který trousí hlášku za hláškou. Určitě by mohla být stopáž ještě delší, stejně tak humoru mohlo být ještě mnohem více, ale solidní 4* si tato historická komedie každopádně zaslouží. "My Češi máme krásné a příkladné dějiny. Naši předkové nebyli povaleči, ale hrdinové! Český král Jan se synem Karlem vedli mnoho válek. V některých zvítězili, o zbývajících se nedochovaly zprávy..." ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Z doby před cirka 20 lety, kdy jsem film viděl naposledy, jsem si pamatoval, že jde o pěknou komedii ve středověkých kulisách. Nyní jsem byl konfrontován s realitou a musím konstatovat, že na snímku se zub času podepsal skutečně výrazně. Kladem je jednoznačně přítomnost Kopeckého v roli krále Jana. Kopecký té postavě propůjčil fanfarónství hodné velké postavy legendárního válečníka, rytíře a dobrodruha své éry. Pozitivní je i to, že se zde poprvé sešla dvojice Hanzlík+Kolářová, mezi níž se vytvořila bezvadně fungující vztahová chemie. V 70. a 80. letech si vzájemnou spolupráci zopakovali v mnoha dalších snímcích a televizních inscenacích. Pak už mi ke chvále zbývá jen pár dobrých, ale pohříchu skutečně nemnohých vtípků, které jsou ostatně zopakovány v některých uživatelských komentářích. Mezi nimi je ale dost hlušiny. Steklého režie je diplomaticky řečeno mdlá, vážně to nebylo žádné režisérské eso a na svém kontě má spoustu průměrných dobových snímků. Film má líné tempo, filmové písničky působí vyloženě jako vycpávky, některé vedlejší role jsou obsazené šťastně a zahrané odbytě. Na řadě scén je znát omezený rozpočet, s jakým musel filmový štáb pracovat. Ve srovnání s žánrovou špičkou v žádném případě Slasti otce vlasti neobstojí, zkuste si je porovnat např. s Manželi z roku 2 a poznáte obrovský kvalitativní rozdíl. Neobstojí ale ani s podobnými kousky domácí výroby, jako je Noc na Karlštejně. Ta baví mnohem líp a taky se k ní televize vrací o poznání častěji. Konečně v rámci tzv. historických komedií historickou hodnověrnost neřeším, ale při některých replikách filmových hrdinů mě to dost tahalo za uši a musím konstatovat, že Procházka si tedy vybral slabší moment své tvorby. Celkový dojem: 45 %. ()

Galerie (37)

Zajímavosti (8)

  • Jan Procházka slíbil Jaromíru Hanzlíkovi roli v připravovaném filmu, ale jak šel čas a nic se nedělo, Jaromír tomu přestal věřit, avšak po roce přišel scenárista s hotovým scénářem a hlavní rolí Karla IV. (sator)
  • Filmovanie prebiehalo na hrade Křivoklát, Lipenskej priehrade a na Třeboňsku. (dyfur)
  • Ve filmu bylo řečeno, že Jan Lucemburský (Miloš Kopecký) žádal po pobytu v Itálii Karla IV. (Jaromír Hanzlík), ať se vrátí do Čech. Ve skutečnosti se tam však Karel IV. vydal na zapřenou, když zjistil, že je jeho maminka, Eliška Přemyslovna, již tři roky po smrti a on o tom nevěděl. (Nathaniell)

Reklama

Reklama