Alexandr Dumas starší

Tohle je vůbec nejlepší seriál Jaroslava Dietla (Lze-li u třídilné série u seriálu vůbec mluvit). Za dobrým vyzněním tohoto díla stojí dva dobré předpoklady: Menšík je Dumas a Dietl je Dumas. Oba mohli najít dobrý důvod pro ztotožňění s touto postavou a díky tomu je vyznění této málonákladné TV-hry nakonec tak věrohodné. Menšík dokázal Dumase zahrát jako živelného génia i kariéristu, jehož osud je fraškovitý i tragický zároveň. Ve scénách, v nichž Dumas svému synu vypráví, o tom, že fikce je důležitější než skutečnost, mám pocit vyjádřil Dietl i své životní kredo. Vyprávět příběhy bylo pro Dumase, Dietla a také Menšíka to nejdůležitější bez čeho nedokázali žít. Umělecká kvalita děl Dumasových, stejně jako Dietlových, je sporná. Morální stanovika jimi také rozhodně zastávat nechtěli. Ale skoro všechny prozařuje umanutá chuť vyprávět lidem příběhy a přinutit je, aby naslouchali. (08.11.2004)

Velmi zajímavé je srovnávání s o rok mladším filmovým bratříčkem - Tajemstvím velikého vypravěče. Trilogie je klasické televizní dílo, adaptace románu, zatímco film využívá svého výsostného jazyka, i za cenu výraznějších dějových zkratek (někdy velmi trefných - například házení květin z podia neustále se měnícím favoritkám). Několik scén zůstalo téměř doslova stejných (narození syna), jiné jsou v Tajemství mnohem silněji vypointovány (první předčítání, soud, smrt). Trilogie měla mnohem více času na vykreslení peripetií Dumasova života, ale popravdě, vše podstatné se vešlo i do filmu. Hudba zde není uvedena (ani v titulcích), ale tipla bych, že autorem je L. Fišer. Zmínku zaslouží i kostýmy, které jsou zde autentičtější než u Tajemství. Idiny svatební šaty jsou naprosto strašné a herečce vůbec nesluší, dobově jsou ale přesné. A samozřejmě, hlavní představitel. Vl. Menšík hraje opravdu výborně, ale někdy mu to ujede do žoviálního baviče, do až moc rustikálního, sedláckého typu. Na ostatní mnoho prostoru nezůstalo a že se jich v malých roličkách vystřídal slušný počet... (01.10.2018)

Koncert Dudka, Menšíka a Dietla. Tak jako Dumas říká, že král bude už navždycky takový, jakého ho on napíše, a ne takový, jak ho chtěla stvořit historie, stejně tak je pro mne Dumas takový, jako ho stvořili tito tři pánové. Ochutnáte-li libovolných deset minut, bezmála čtyři hodiny se k ničemu jinému nedostanete. (17.10.2005)

Znovu se s potěšením dívám na trojdílnou televizní inscenaci, která nás brilantním Dietlovým scénářem a živelným Menšíkovým herectvím seznamuje s životními osudy geniálního vypravěče historických příběhů Alexandra Dumase. Nemohla se sejít skvostnější sestava. Dva vypravěči oživili třetího. Výsledek je odpovídající a nadčasový. Na výpravě se nešetřilo, herecké výkony našich předních umělců si režisér Dudek pohlídal a pokud jsou k této inscenaci jakékoliv výhrady, týkají se špatné technické kvality nahrávky, na které už zapracoval čas. Chtělo by to využít dnešních možnosti a dílo zrestaurovat, aby se uchovalo pro budoucnost, protože něco tak dokonalého a okouzlujícího se už sotva podaří někomu natočit. Nejsou lidi. (18.11.2016)

Pozoruhodný život rozporuplného vypravěče s nepopiratelným talentem a rozmáchlou rukou zanechal mimo rozsahem mimořádného a kvalitou krajně rozporuplného díla po sobě i pověst o pozoruhodné osobnosti. Hugův a Balzacův vrstevník inspiroval svou hravou neotřelostí a roztomile prezentovanou nezodpovědností k jednomu ze životních výkonů i dva často spolupracující Čechy Múzy Thálie. Oba Jaroslavové - Dietl i Dudek - se tužili a protože svým elánem nakazili i ty ostatní a podařilo se jim pro svůj záměr získat také knížete českých herců, letos dvacet let mrtvého Vladimíra Menšíka, vzniklo dílo, které dodnes vyráží dech. Dech ovšem vyráží i to, že tato bezriziková sázka jistoty na nadčasovou kvalitu dodnes nebyla digitalizována a převedena na DVD nosiče. Proč by také, když je impertinentně černobílá. Její přednosti ještě víc vyniknou při srovnání s filmovou verzí téhož námětu a stejného scénáristy i neméně dobrého režiséra Karla Kachyni nazvanou poeticky TAJEMSTVÍ VELIKÉHO VYPRAVĚČE. Ani dva Štěpánkové najednou nestačili na jednoho Menšíka. Mnoho někdy znamená také výrazně méně. (02.12.2007)