Pyšná princezna

Soudrzý a soudržky, zapomeňte pro chvilku na poválečné zestátňování, ukoptěné budování, fámy o připravované měnové reformě.... rok 1952 se vám stane takovým veselým mezerníkem mezi léty depresí. Krpatý vojín vyzátopkuje v Helsinkách překrásný výsledek, kolo politických mordů po zatočení ukáže na Rudlu Slánského (to se nasmějete) a Bořek vytasí agitku, která má snad větší kouzlo, než Anna proletářka. Pyšná princezna, aneb - jak nadělat z fe(u)tální ciciny či buršoustky uvědomnělého brigádníka - skutečně vlastní špetku rajcu dodnes. (28.11.2013)

Další z mých oblíbených pohádek z dětství, kterou jsem viděl už tolikrát, že to snad ani nedokážu spočítat. Snad i proto že Vladimír Ráž byl bratrancem mojí babky. To ale nic nemění na tom, že se mi to líbilo i tak. Alena Vránová coby princezna co by si zpočátku zasloužila dostat pořádně přes svůj milý obličej, se z rolí popasovala dobře a Ráž zcela dominoval. Ani zde samozřejmě nechybí spousta humorných situací (nakládačka v mlýně), jízda na kládě sice nutně přehnaná, ale to prostě do pohádek patří. V mých očích jasná klasika, kterou si prostě nenechám ujít ani dnes, když už mi táhne na 40…. (26.12.2018)

Kouzelná černobílá pohádka, kterou už dávno prověřil čas a stále se těší velké oblibě, dnes jsem se k ní po mnoha letech vrátila a opět jsem podlehla podmanivému příběhu o jedné příliš rozmazlené, o jednom velmi ušlechtilém a jak je zpívající kvítko očarovalo, že šli ruku v ruce k zahradnické práci a vzájemné náklonnosti.. Alena Vránová a Vladimír Ráž stvořili jeden z nejkrásnějších pohádkových párů a pro mě osobně jsou nezapomenutelní, k tomu jedním dechem dodávám, že celý herecký ansámbl je nesmírně sympatický a každý je ve své roli uvěřitelný.. Bylo mi potěšením.. (30.07.2022)

Úplně první a jedna z nejhezčích českých pohádek. Je pravda, že se podle některých výroků nechá poznat, kdy byl film natočen, ale ta propaganda je úplně neškodná. Výborně napsaný scénář, který v žádném případě není hloupý a pochopí ho i ty nejmenší děti. K vynikajícímu hereckému obsazení (Alena Vránová, Vladimír Ráž, Stanislav Neumann, Miloš Kopecký...) nemusím nic dodávat. To by bylo nošení dříví do lesa. Nestárnoucí klasika a symbol Štědrého večera. (25.12.2005)

Na Pyšné princezně je mnoho zajímavého. Zákulisní příběh lásky Aleny Vránové (provdané Kohoutové) a ženatého Vladimíra Ráže je jen jedním z mnoha. Atraktivní je ten fenomén prvenství, jako kdyby už před válkou žádné pohádky natočeny nebyly. Ale tato vycizelovaná Krasomila byla novým otvíracím fenoménem pro znovu obnovený žánr, který se stal tak typickým pro celé období Státního filmu, že ji zkrátka nelze minout. Velmi úspěšný film z problematických let čs. kina, velmi oblíbená pohádka, která se měla v 70. letech dočkat svého pokračování - leč to by Rážovi museli být stále zamilovaní, ale po 25 letech už nebyli. Zůstal nám tedy navždy jen ten nesmrtelný příběh o chrabrém králi Miroslavovi a princezně z Půlnočního království, která po setkání s ním už nebyla pyšná... Nepotrpím si sice na reprízu každý rok, ale je zajímavé sledovat ten dvojí příběh pohádky z lásky, která změnila několik životů jejich tvůrců, ale také tvář celého žánru v českých souvislostech. Dost se bavím také tím, jak byla Pyšná důležitá od svého vzniku oceňovaná pravidelně a zmiňována s každou novou barrandovskou pohádkou, ale dnes už nikdo neřeší, že konec je například postižený šetřením, nějaká zvláštní svatba se nekoná a většina diváků se zasekla na tom, že by ji chtěla vidět v barvě. (01.01.2017)