Režie:
Bořivoj ZemanKamera:
Jan RothHudba:
Dalibor C. VačkářHrají:
Alena Vránová, Vladimír Ráž, Stanislav Neumann, Mária Sýkorová, Jaroslav Seník, Miloš Kopecký, Oldřich Dědek, Karel Effa, Gustav Heverle, Josef Hlinomaz (více)Obsahy(1)
Pohádka všech českých pohádek o pyšné princezně Krasomile, která odmítla vzít si za muže krále Miroslava. Ten si to však nenechal líbit a v přestrojení za zahradníka se dostal do služby na její zámek. Pomocí práce a lásky napravil princezninu pýchu, nejdřív však pro ni vypěstoval zpívající květinu. A to nebylo v Půlnočním království jen tak – díky proradným rádcům král zakázal v celé své zemi zpívat. Než se vše v dobré obrátilo, museli Král Miroslav s princeznou Krasomilou uprchnout ze zámku, cestou se skrývat u prostých lidí, a tím se princezně otevřely ještě více věci, o kterých neměla dosud ani tušení… Tato půvabná filmová pohádka režiséra Bořivoje Zemana lámala rekordy v návštěvnosti a doposud se bez jejího uvedení neobešly snad žádné Vánoce. Jeho uvedení však potěší v kteroukoli roční dobu. Princeznu Krasomilu si zahrála mladá Alena Vránová, v době natáčení a prvního uvedení filmu se však skutečně jmenovala ještě Kohoutová. (TV Prima)
(více)Recenze (462)
Prostě nádherná pohádka, na kterou mohou být Češi, Moraváci i Slezané pyšní. Alena Vránová jako mladá byla vážně krasavice a pyšnou princeznu, jako paK i napravenou zahrála výborně. Velmi se mi líbila "cesta na dřevech". Taky bych se projela. Nádherná krajina, kde bylo natáčeno (Dolský mlýn, Čertovy skály...). Byla jsem tam na dovolené a doufala jsem, že najdu tu skluzavku, ale bylo mi řečeno, že byla zničena už velmi dávno. Ovšem Dolský mlýn má snad ještě větší kouzlo než předtím. ()
Soudrzý a soudržky, zapomeňte pro chvilku na poválečné zestátňování, ukoptěné budování, fámy o připravované měnové reformě.... rok 1952 se vám stane takovým veselým mezerníkem mezi léty depresí. Krpatý vojín vyzátopkuje v Helsinkách překrásný výsledek, kolo politických mordů po zatočení ukáže na Rudlu Slánského (to se nasmějete) a Bořek vytasí agitku, která má snad větší kouzlo, než Anna proletářka. Pyšná princezna, aneb - jak nadělat z fe(u)tální ciciny či buršoustky uvědomnělého brigádníka - skutečně vlastní špetku rajcu dodnes. ()
Pyšná princezna byla za mého dětství moje oblíbená pohádka. Obsahuje vše, co by klasická česká pohádka měla obsahovat. Dodnes je tato pohádka pro mě nejlepší českou pohádkou. O toto prvenství s ní může bojovat snad jen pohádka S čerty nejsou žerty. Tuto čertovskou pohádku však já řadím již mezi ty novodobější, a proto z těch starých si nejvíce cením Pyšné princezny a to pro svou krásu, jasně vyhraněný rozdíl mezi dobrem a zlem, ale také tím, že hlavními zápornými postavami nejsou černokněžníci, hastrmani, čerti nebo podobné nadpřirozené postavy, ale lidské bytosti, jež jsou tak dobře napsané a zahrané, že působí na plátně mnohem zákeřněji a ďábelštěji než jakákoliv jiná pohádková zrůda. K politickým souvislostem zajímavý blog zde: http://kostlan.blog.respekt.cz/c/20272/Pysna-princezna-ve-sluzbach-komunisticke-ideologie.html ()
Na Pyšné princezně je mnoho zajímavého. Zákulisní příběh lásky Aleny Vránové (provdané Kohoutové) a ženatého Vladimíra Ráže je jen jedním z mnoha. Atraktivní je ten fenomén prvenství, jako kdyby už před válkou žádné pohádky natočeny nebyly. Ale tato vycizelovaná Krasomila byla novým otvíracím fenoménem pro znovu obnovený žánr, který se stal tak typickým pro celé období Státního filmu, že ji zkrátka nelze minout. Velmi úspěšný film z problematických let čs. kina, velmi oblíbená pohádka, která se měla v 70. letech dočkat svého pokračování - leč to by Rážovi museli být stále zamilovaní, ale po 25 letech už nebyli. Zůstal nám tedy navždy jen ten nesmrtelný příběh o chrabrém králi Miroslavovi a princezně z Půlnočního království, která po setkání s ním už nebyla pyšná... Nepotrpím si sice na reprízu každý rok, ale je zajímavé sledovat ten dvojí příběh pohádky z lásky, která změnila několik životů jejich tvůrců, ale také tvář celého žánru v českých souvislostech. Dost se bavím také tím, jak byla Pyšná důležitá od svého vzniku oceňovaná pravidelně a zmiňována s každou novou barrandovskou pohádkou, ale dnes už nikdo neřeší, že konec je například postižený šetřením, nějaká zvláštní svatba se nekoná a většina diváků se zasekla na tom, že by ji chtěla vidět v barvě. ()
Tohle mne nikdy nezasahlo o cem to vlastne proboha je? asi o tom jak se zpiva jakesi kytce na ty asi porostou poradny palicky... i kdyz stab si dal asi neco tvrdsiho dalsi poznatek je ze lid si vladne sam aha takze anarchie tak to jo proc tuhle ubohost bez deje smyslu a vubec neceho co by stalo za povsimnuti vlastne ocenovat 1 hvezdou? no mozna za to ze je to obcas zvracena zabava obvinujte mne z nedostatku patriotizmu ale Cesky pohadky patri k tomu z ceho jsem nenavratne vyrostl a tahle zdrapanina je podle nazoru nekterych jako ma reprezentovat mne se to nepozdavalo ani v detstvi a co bych asi k tomu mel napsat ted? ()
Galerie (10)
Photo © Československý státní film
Zajímavosti (60)
- Čiernobiele šachovnicové kocky, ktoré boli namaľované na zem nádvoria, mali rozmery 2 krát 2 metre a ich farba tam zostala ešte dlhú dobu po natáčaní. (Raccoon.city)
- Krasomila (Alena Vránová) si v době příchodu vojáků do mlýna zamoučí obličej. Když na posledního vojáka, který bojuje s Miroslavem (Vladimír Ráž), míří hák, není po mouce jediné památky. (chleba24)
- Zábudlivého a nerozhodného kráľa Polnočného kráľovstva stvárnil Stanislav Neumann, syn Stanislava Kostku Neumanna. Do podoby starého panovníka ho museli výrazne maskovať, pretože Neumann mal v čase nakrúcania len 50 rokov. (Arsenal83)
Reklama