Pyšná princezna

Opět další pohádková klasika. Skvělý herci , skvělé hlášky (Našli mí radcové?) a hlavně nádherný zámek Hluboká. Plný počet dostává jelikož se král jmenuje stejně jako já (Miroslav :-) ). Kdysi jsem tak pár měsiců se hlásil i do telefonu :D ! Je to přes 50 let a dnešní pohádky vypadají i nyní jako kopie Made In China. Nablískané, plno věcí na víc , ale vždy se rozpadnou anebo vás bude po nich bolet nějaká část těla. (27.11.2008)

Celovečerní hraná pohádka „Pyšná princezna" je prvním filmem tohoto druhu v československé filmové produkci. Tím záslužnější je práce tvůrců filmu, kteří zdařile tlumočí mladým divákům dílo klasika české literatury, spisovatelky Boženy Němcové, čerpající z krásy lidového vyprávění. Prostota jednání, jednoduchost výrazu a základní konflikt dobra a zla, charakteristický pro pohádky, byl ve filmovém zpracování zachován. Pohádka Boženy Němcové byla rozšířena některými dalšími pohádkovými motivy, jimiž byla ještě zdůrazněna ústřední myšlenka filmu, že jen prací a láskou je naplněn lidský život a že práce a láska dovede změnit i pyšného člověka v platného člena lidské společnosti. Všechny tvůrčí složky ve filmu jsou zaměřeny k tomu, aby vystihly nejen krásu a uměleckou hloubku našich pohádek, ale především jejich obsahovou hodnotu, jejich výchovný význam. Tvůrcům filmu se podařilo, v nemalé míře také zásluhou pečlivého výběru exteriérů a zejména krásné fotografie, jasně rozlišit dva světy, dvě království, zemi dobra a zemi zla. Film má velmi dobré herecké výkony, a to nejen v hlavních úlohách (Vladimír Ráž, Alena Vránová, Stanislav Neumann), ale i v episodách. Film „Pyšná princezna" byl po zásluze odměněn na VII. Mezinárodním filmovém festivalu 1952 cenou za film pro děti, a to nejen proto, že ve zpracování národní pohádkové látky vyzvedá myšlenku o výchovném vlivu práce na člověka, ale také proto, že umělecké podání je skutečně zdařilé. Filmový přehled 35/1952 (31.12.2007)

Já vím, že to ve své dobĕ bylo takřka zjevení. Určitě se povedla lépe než třeba "Princezna se zlatou hvězdou na čele". Ale já měl vždycky problém s pohádkami, ve kterých nebylo alespoň trochu přítomno nějaké to nadpřirozeno. A jedna zpívající kytka tenhle v podstatě civilně angažovaný příběh nezachrání. (13.09.2005)

Jedna z nejkrásnějších českých - československých pohádek. Moudrý, mladý král Miroslav a krásná pyšná princezna Krasomila. Objevuje se tu nádherná písnička "Rozvíjej se poupátko" a celá pohádka je naplněna naprosto úžasnými scénami, např. Miroslav jako zahradník nechová k "Její Jasnosti" patřičný respekt a postupně princezničku mění v milou a hodnou osobu, která už nemá strach jen o sebe, ale i o to poupátko, aby neuvadlo...Stejně tak nesmíme opomenout skvělého Miloše Kopeckého a nenapodobitelného Stanislava Neumanna. Jak tomu bývalo ve všech starých filmech, tak i zde se hodně zpívá, jedná se převážně o budovatelské písně, ovšem to ani trochu nekazí dojem, neboť texty jsou převážně pravdivé i v dnešní době ("každá práce je nám platná, pracuješ-li se poctivě".....). Při sledování jsem se zamýšlel, která herečka byla nejhezčí princeznou a který herec nejhezčím princem. Skoro si troufám říct, že Alena Vránová se hodila na princeznu více než Libuše Šafránková a snad byla i hezčí...v případě prince si dovolím tvrdit, že Vl. Ráž měl ze všech herců, kteří kdy u nás takovou roli dostali, nejlepší hlas a možná i postavu. Jenom snad taková malá chybička: Když přijdou zbrojnoši do mlýna, tak Krasomila ponoří obličej do mouky. Na dalším záběru už ho má ale krásně čistý....tak dokonale by se za takouvou chviličku neoprášila :) (30.12.2007)

Krásná česká klasika. Ty nemocný lidi, co všude vidí ten zlý komunismus... No jdou opravdu nemocní a hloupí. Totalitu vytvořili lidé, kteří chtěli udržet moc, ne myšlenka toho, že pracující lid dělá stát. To je pravda, která nikdy nebude jiná. Řemeslník ti postaví dům, upeče chléb... Ne tvá zaslepenost. (23.12.2023)