Režie:
Karel ZemanKamera:
Jiří TarantíkHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Miloš Kopecký, Jana Brejchová, Rudolf Jelínek, Karel Höger, Eduard Kohout, Jan Werich, Bohuš Záhorský, Rudolf Hrušínský, Miloslav Holub, František Šlégr (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Novodobý astronaut Toník přistane na Měsíci, kde se setká se zvláštní společností. Patří k ní Cyrano z Bergeracu, hrdinové verneovky Do Měsíce, ale především chvástavý baron Prášil. Všichni jej srdečně vítají se sklenkou vína a přejí si, aby domnělý Měsíčňan poznal kouzlo života na Zemi. Baron Prášil se pak spolu s Toníkem vypraví do Turecka, kde ze zajetí zákeřného sultána vysvobodí půvabnou princeznu Bianku. Vychloubačný baron se ji snaží okouzlit a vrhá se proto do bláznivých dobrodružství – ocitá se v útrobách mořské velryby, proletí se na pařátech obrovitého ptáka, na mořském koníkovi plave pod vodní hladinou, na dělové kouli se přesunuje do válečných vřav. Bianku však během fantaskních eskapád učaruje odvážný snílek Toník a nakonec společně doputují tam, kde příběh začal – na bledý Měsíc. Ten totiž patří nejen básníkům a fantastům, ale především milencům. (AČFK)
(více)Videa (1)
Recenze (330)
Výtvarně hodně na výši, vlastně díky tomu tomu dávám ty 4*, byť jsou slabší. Co mi však vadí je to, že celá ta část, co se odehrává na Zemi (a to je vlastně celý film) je utahaná. Sice je zajímavá a plná dobře udělaných triků, ale celé to působí utahaně, taky kvůli slabému příběhu (nebo snad kvůli slabým příběhům?). Ty 4* jsou opravdu jen tak tak, Zeman už má rozhodně lepší filmy. EDIT: Nakonec dám jenom tři. Nedokázal jsem tomu přijít na chuť, spíš mě to hlavně nudilo, vlastně ani moc nedalo a takovým filmům už dávno čtyři hvězdičky nedávám. Kdoví, třeba to docením někdy časem, teď ale můžu říct jen to, že to asi není film pro mě. 3* ()
Celý film mě bavil a dovedu představit, že by v podstatě mohl pokračovat donekonečna podobnými příhodami, ale to by se z něj mohl stát klidně seriál a asi by tím ztratil své kouzlo. Miloš Kopecký v roli barona Prášila je prostě úžasný, určitě jedna z jeho nejlepších rolí. A mám ještě jeden postřeh. Je vidět, jak je film dobový, kdy se očekává, kdy člověk stane na měsíci. Je natáčen asi 4 roky po letu Gagarina a vesmírné závody byly v plném proudy. A takhle jsme se k ním přidali my. ()
Pro mě je tento film vrcholným dílem Karla Zemana. To jeho propojení animace s konvenčním herectvím! Ty jeho hrátky s kouřem a kolorováním celého obrazu, či jeho části! Ta jeho hravost a představivost! Ta překrásně rozverná atmosféra celého filmu! Zeman dosáhl originálního výsledku, který mě opakovaně dokáže dostat do pocitu lehkého vznášení se nad rozkvetlou krajinou putování lidské duše při její cestě k dobývání nesmrtelnosti obrazu života. Tento zážitek mě přivádí do transu, kdy je možné pozorovat taneční rej ozvěny nevyslovených slov v záhybu slunečního svitu a škytání Luny, vábící do své náruče další okamžik úsměvu v jasu dívčích očí. Každý obraz je samostatná kapitola s vlastním příběhem. Každý záběr má vlastní nezaměnitelnou duši. Vykročit ke hvězdám může každý. Dojít až k nim se podaří jen těm nejvytrvalejším, kterým nevadí veškerou svou energie vkládat do nepřízemních cílů plnění vlastních snů a tužeb pod ochranou rukou osobního růstu jedinečnosti inspirace měsíčního prachu. Fantazie versus věda. Představivost versus znalosti. Hravost versus pragmatismus. Hvězdou filmu je Karl Friedrich Hieronymus von Münchhausen alias baron Prášil (skvělý Miloš Kopecký), muž, který za žádné situace, byť by byla beznadějná, neztrácí svou duchapřítomnost a skvělou náladu, se kterou s naprostou samozřejmostí překonává každou překážku i tíživou gravitaci zemskou. Jeho protihráčem i spoluhráčem, soupeřem i přítelem je astronaut Toník (Rudolf Jelínek), muž vědy a pokroku i vznešenosti a bláhovosti pocitu, který se nazývá láska. Z dalších rolí: žena v srdci obou hrdinů princezna Bianca di Castelo Negro (Jana Brejchová), básník velikosti lidské fantazie Cyrano z Bergeracu (Karel Höger), baronův přítel a kapitán holandské lodi (Jan Werich), neúnavně válčící velitel pevnosti generál Ellemerle (Eduard Kohout), přísně chráněný turecký sultán (Rudolf Hrušínský), kapitán uvězněné lodě (Bohuš Záhorský), předseda tureckého dělového klubu Barbicane (Richard Záhorský), či sultánův vrchní eunuch Hadži Baban (Jan Libíček). Vyletět ke hvězdám je hlavním cílem. Vyletět za svými sny... Vyletět v objetí inspirace lásky a toho pocitu výjimečnosti v očích zamilované a milované ženy... Překonat zemskou tíži, nezastavovat, letět, působit rozruch a letět a letět... Dál a výš... Dál a výš... Dál a nepřistát zpět... Karel Zeman a jeho díla jsou inspirativní. Baron Prášil tím o to více. ()
Neskutečný výron fantazie, fantasknosti, fantasmagorie, fantastičnosti a dalších těch slov začínajících na f. Zejména jsem obdivovala, jak moc malebně a melancholicky může působit vpodstatě dosti agresivní obraz. O jiné barvy než černou, žlutou, rudou (a modrou, to je pravda, ale i tak působí tak jinak než normální modrá) tady zakopnete jen výjimečně, to vše doplněno zběsilým střihem a bizardními nápady. V tomhle ohledu se mi obzvlášť líbila tanečnice tančící podle hroznu hroznů. No a opravdický kouř v kombinaci s animovanými kulisami je něco vskutku nadpozemského až měsíčňanského. Dokonce jsem si říkala, že Aronofsky a jeho chemické reakce na pozadí Fontány je jen ubohý plagiátor, tolik mě to rozvášnilo. A stejně nedám plné hodnocení, protože se mě to nedotklo nějak vnitřně, na srdci. Jsem to ale divná. ()
Neuvěřitelný gejzír obrazové fantazie a jedinečných výtvarných nápadů ve spojení se špičkovým hereckým obsazením v čele s Milošem Kopeckým coby baronem Prášilem. Výborný scénář, kamera, střih, jednoduše z mého pohledu ten snímek nemá ani po desítkách let viditelnou vadu. Pocta starému panu Meliesovi. Celkový dojem: 90 %. ()
Galerie (34)
Photo © Filmové studio Barrandov
![Baron Prášil - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/161/520/161520315_b31fe7.jpg)
Zajímavosti (28)
- Vystřižená scéna: Když je holandská loď s Baronem (Miloš Kopecký) na palubě obkličována tureckým loďstvem, Baron představuje admirály. „Levému křídlu velel věrný strážce sultánova pokladu Abdul Hasan. Měl za úkol přivézt zpět naše hlavy. Pravému křídlu velel věrný strážce sultánova harému vrchní eunuch Hadži Baba. Měl přivézt zpět princeznu Biancu.“ (tomalakis)
- Ve filmu se defacto cestuje časem (což by s touto tématikou byl po Cestě do pravěku druhý film Karla Zemana), protože tu máme: vesmírné lodě s astronautem Toníkem z 20. nebo možná 21. století, Verneovy kosmonauty z 19. století, Cyrana z Bergeracu ze 17. století a samozřejmě Barona Prášila z 18. století, kde se odehrává i zbytek filmu. Toník mluví pořád o vědě a technice, vypráví princezně Biance moderní pohádku o letu na Měsíc a že vlastně přišel z budoucnosti potvrdí i sám Baron Prášil v rozhovoru s generálem EleMele: „Možná že přišel ze světa, kde něco takového (cestování pod vodou a na Měsíc) už je zcela normální.“ (Jan.Kanak)
- Jan Libíček ve své první filmové roli. Na několik sekund se zde mihnul jako sultánův vrchní eunuch Hadži Baban. (bomber7)
Reklama