The Search
Die Gezeichneten
The Search
Režie:
Fred ZinnemannScénář:
Richard SchweizerKamera:
Emil BernaHudba:
Robert BlumHrají:
Ivan Jandl, Jarmila Novotná, Montgomery Clift, Ewart G. Morrison, Aline MacMahon, Wendell Corey, Fred ZinnemannObsahy(1)
Ve světě rozbitém válkou hledali své blízké: rodiče děti, děti rodiče. Mezi nimi i česká maminka... Americko-švýcarský film, oceněný mj. Oscarem pro Ivana Jandla v hlavní dětské roli. Po válce se z koncentračních táborů vracejí tisíce lidí, včetně dětí ze všech evropských zemí. Mezi nimi je i devítiletý Karel Malík. Ten však v Osvětimi ztratil řeč a zapomněl i na to, že před válkou měl otce a matku. V rozvalinách německého města jej najde americký voják Steve, který se ujme chlapcovy výchovy. Ani jeden z nich netuší, že Karlova maminka Hana také válku přežila a hledá syna ve všech tranzitních táborech, řízených Červeným křížem. Malý Karel mezitím dostane nové jméno a začne mluvit anglicky...
Mimořádně působivý snímek Freda Zinnemanna vznikl jen pár let po skončení druhé světové války. Kromě amerického vojáka, jenž byl jednou z prvních filmových rolí Montgomeryho Clifta, jsou hlavními hrdiny příběhu dva Češi: maminku Hanu ztvárnila Jarmila Novotná, mezinárodně proslulá operní pěvkyně. Jejího syna Karla představoval nadaný chlapec Ivan Jandl, jehož herecký výkon vynesl tehdejšímu Československu Zlatý glóbus a také prvního Oscara. Jandl si však tímto úspěchem v herecké kariéře nijak nepomohl – spíše naopak. Jako chlapec se objevil jen v drobných rolích ve filmech Svědomí a Zelená knížka. V dospělosti se vedle úřednických povolání věnoval amatérskému divadlu. Po smrti matky žil sám v pražské Libni. Zemřel po záchvatu cukrovky v roce 1987, v pouhých padesáti letech. Obě jeho ceny se dnes nacházejí v depozitáři Národního filmového archivu.
(Česká televize)
Recenze (70)
6. Zlatý Glóbus za rok 1948 - cena (3) - *Nejlepší scénář - Richard Schweizer, David Wechsler, *Mladistvý herecký výkon - Ivan Jandl, *Nejlepší film (podporující porozumění) - Fred Zinnemann ()
Hodne pozitivni film, ktery vzhledem k dobe nataceni a tematu byl urcite zapotrebi. Cloveka, ktereho tento film nedojme, musi mit srdce z kamene. Natacelo se v Nemecku, v americke zone a jeho ruiny prispely k vysoke autenticite a atmosfere. Vyborny byl i komentar v uvodu filmu, ktery musi dostat do obrazu i lidi, kteri valku davno nepamatuji... Jedine, co bych vytknul je az prehnane pozitivne vykreslena postava vojaka Stevea. Jinak samozrejme potesi Jandl a Novotna v hlavnich rolich a trochu nechapu, proc je tento film ignorovan nasi televizi (mozna vysilan byl, vzhledem k poctu hodnoceni vsak urcite nebyl reprizovan)? ()
Žádné oko nezůstane suché. ()
První český Oscar. Reálie rozmláceného Německa 3 roky po válce...Suverénní výkon Jandla. ()
Film je urobený remeselne. Ivan Jandl sám o sebe je kráľom plátna. K tomu Jarmila Novotná spievajúca árie. V Innemannovom filme spred 15 rokov som ju moc nedával, ale tu ma presvedčila. Aj Montgomery Clift a Aline MacMahon sekundovali výdatne a neurobili Amerike hanbu. Zinnemann mal kliku. Áno, technicky dokonalé. A nielen technicky. Takže prípadné výtky a súvislosti nakoniec nejdú do popredia. O to horšie, možno. Avšak hercom obe palce hore, tých baštím za každých okolností. ()
Nádhera. Co víc dodat. Škoda jen, že malý Ivan Jandl nemohl svůj talent prokázat i v dalších hodnotných filmech, protože jeho herecký výkon zde je naprosto skvělý. Rovněž Montgomery se do role amerického vojáka perfektně hodil. V USA se tehdy točily výborné filmy a v Československu ještě v té době taky, a proto ze spojení amerického a českého herce musel vyjít kladný výsledek, a to výsledek v podobě Oscara pro Jandla a nominaci na Oscara pro Clifta. ()
U tohoto filmu je třeba vyzdvihnout především dokumentární rovinu. Chtěl jsem napsat precizní výpravu, ale vzhledem k době vzniku je to samozřejmě kravina, asi něco jako chválit kostýmy v dokumentu z africké savany. Vlastně docela souhlasím s komentářem Hirnlego v tom, že příběh jako takový je vystavěn značně tendenčně - v době probouzení se z hrůz 2.SV bylo evidentně třeba lidem dát naději, happyend a pokud možno v co nejjednodušším balení (aby nebylo pochyb) - a jako takový si z hlediska objektivního filmového hodnocení nestojí moc vysoko. Nicméně již zmíněná stránka věci opravňuje i ke třem hvězdičkám. A vlastně možná i trochu víc.... ()
Je od Američanů pěkné, že po tom, co Třetí říši důkladně vybombardovali a poskvrnili se nejedním válečným zločinem, pomáhali dětem z koncentračních táborů. Film už tolik pěkný není. Opravdu by byli Američani tak hloupí, že by při velkém počtu Čechů v koncentračních táborech neměli tlumočníka znalého češtiny? Neřekl bych. Ale pokračujme dále. Vypravěčka mě vyloženě intelektuálně urážela, bez ní bych si opravdu nevšiml, jak byly děti zubožené a vystrašené. A oslava uspořádaná pro talmudické židy na rozloučenou – chucpe. Škoda, jinak to jsou rozpohybované fotografie Maxine Rude ()
Další úžasný starý film, který mě svým námětem vrátil do dětských let, kdy jsem četl kultovní knížku "Říkali mi Leni". Navíc mám pocit, že Poznamenaní jsem někde kolem roku 2000 viděl částečně v televizi. Každopádně začátek filmu je skvostný - rozbombardované město, hubené, k smrti vyděšené děti které netuší že vojáci a auta co je převáží neznamenají smrt, ale vysvobození. Je to jako sledovat dokument, k čemuž pomáhá i množství různých jazyků včetně češtiny a pár záběrů z Prahy. Pak už je to "jen" hezký film o malém Karlu Malíkovi, který v táboře zapoměl mluvit i na to kým byl. Jeho matce Hance, která ho marně hledá po všech táborech. A vojákovi jménem Steve, který se Karla ujme, pojmenuje ho Jim a učí ho všechno možné aby si ho mohl vzít sebou do USA. Je to sice doják jak prase, ale stejně jsem držel palce, aby se z Karlových úst na konci mohlo ozvat ono "maminko". PS: Ivan Jandl byl úžasný a nechápu proč se neuplatnil i v českém filmu. Válečný film roku 1948. ()
Velice silný a dobrý film, moc pěkně natočený, celé je to takové pohlazení po válkou rozervané duši. Doplněno skvělými hereckými výkony, nejen českých zástupců, ale i Montgomeryho. Nechápu proč je tento klenot téměř neznámý. opravdu velmi působivý snímek. ()
Omlouvám se, protože jsem film neviděl celý, takže bych ho neměl hodnotit, ale i tak jsem malému Karlovi držel pěsti a na konci jsem skoro brečel. Na to, že se tohle točilo po válce, kdy lidé asi neměli moc náladu na filmy, je to skvělý počin. Škoda je, že ostatní postavy mě zas tak nezaujaly. ()
Psát další popisující komentář nemá smysl, neboť vše pro oko zjevné, již bylo napsáno: city, čeština, herecký výkon Ivana Jandla (za něhož dostal Oskara, který se může stát pro některé filmové diváky nepochopitelným) či jiných herců apod. Jen bych podotknul, že každý film útočí na duševno člověka;"Poznamenaní" není výjimka. Co doba, to jiný typ útoku. Dle mého mínění si stačí říci, co mi daný snímek dal, co vzala potom zvážit pro a proti. ()
Z dnešního pohledu by spousta diváků nazvala tento film až příliš idealistickým. Jiným by se možná nelíbila jistá míra propagandy a vlasteneckých tónů, které jsou společné valné většině snímků z poválečných let. Ano, mne by to možná také jindy vadilo, tentokrát však nikoliv. Možná za to může až dokumentární styl úvodních minut filmu, nebo spíš dojemný příběh malého chlapce, ztraceného v poválečných troskách Evropy, který prostě vezme za srdce. A i když se místy tlačí na citovou pilu docela fest, hodně se mi tenhle snímek o přátelství, naději, mateřské lásce a shledání líbil. Navíc mne hodně potěšilo, že jsou ve filmu, ač je americkým snímkem, zachovány dialogy v češtině či polštině. Jsem si téměř jist, že dnes by tyto pasáže byly natočeny v angličtině. S hereckých výkonů zaujme malý Ivan Jandl, Jarmila Novotná či Montgomery Clift v roli amerického vojáka. Idealismus a láska k bližnímu přímo vyskakuje z každé minuty filmu a není se čemu divit, vždyť film vznikl v době, kdy lidé potřebovali znovu získat naději a víru v lepší zítřky. A přiznám se, že mi u závěrečné scény ukápla slza, ač jsem se ji hodně snažil zadržet. Pěkné... ()
Velmi hezký a dojemný poválečný film o dětech vracejících se z koncentračních táborů. Film výborně popsal strach a pocity těchto dětí. Ano, je to sice citová vydíračka, ale na mě to překvapivě zapůsobilo. ()
***3/4. ()
Natočit za čerstvých dojmů 3 roky po válce film, který si udrží nadčasovost a i přes svou dojemnost ponese celkem civilní příběh, je výkon, za který si tvůrci zaslouží absolutorium. I přes množství působivých scén v čele s fantasticky hrajícím Ivanem Jandlem dominuje celému filmu atmosféra zpřetrhané rodiny. Úžasný film, o jehož kvalitě vypovídá množství scén, které jsem si pamatoval i po 25 letech poté, co jsem ho někdy v 10 nebo 11 letech viděl jako prostý dětský divák (pro kterého to byl prostě nějaký další film) poprvé. ()
Malá česká duše, kterou vytrhly z teplé náruče domova, hákové kříže. Vytěsnily mu vzpomínky na maminku, domov, jméno a zanechaly mu jen strach. Stačí se vžít do daných postav a je vymalováno. Kolik takových či podobných příběhů se po druhé světové válce odehrálo? Našli se vůbec? Měl někdo jiný štěstí a našel se se svým Stevem? Musíme věřit, že i život píše šťastně ukončené scénáře. Děti se užili svoje a musíme jim dopřát šťastný konec, třeba jen ve své fantazii. Miliony lidí zemřelo pro nic za nic a v dějinách po nich zůstala jen hluboká trhlina, kterou nikdo nezacelí. Český zápis ve světové filmografii trošku nadhodnocuji, ale nemůžeme zapomínat na důležité věci. ()
Jarmila Novotná mě tady vzhledově trochu připomínala Gretu Garbo. Jinak se člověk zase tady musel hodně ovládat aby ho ten šťastný a dojemný konec nedohnal k slzám. ()
Příběh, který byl ve své době velmi čerstvý, a ona syrovost se v něm nejen zračí, ale i přímo z něj vyvěrá. Odsuzovat jej jako nasládle patetický může jen člověk, který si neumí představit tíživost prvních poválečných dnů právě pro ztracené sirotky napříč Evropou. Právě zrůdnost utlačovatelů, kteří brali rodičům jejich děti na všech okupovaných územích (je to demonstrováno jazykovou pestrostí na začátku) je hlavním motivem. Pobyt v koncentračních táborech udělal z těchto dětí ustrašená zvířata, která jsou trestána už jen za svou existenci. O to zmatenější jsou potom z projevů lásky, soucitu a porozumění. Hvězdou dle mého názoru není Montgomery Clift, ale právě blonďatý chlapeček s vyděšenýma očima Ivan Jandl. Jeho vlastní osudy by si zasloužily samostatný film. ()
Nádherný, napínavý, dojemný, realistický a autentický film o tom, jak se Červený kříž snažil najít dětem které si prošly hrůzou všech možných nacistických táborů domovy. Nejlepší na filmu je, že byl natočen pouhé tři roky po válce a tedy jsou v něm zachyceny ruiny zničeného Německa. Také se mi líbí silná československá stopa, reprezentovaná hlavní postavou filmu. Děj se odehrává v části Německa, okupované Američany. Zde přijíždějí vlaky s bezprizorními dětmi, které jsou dopravovány do tranzitního tábora UNRRA, kde na ně dohlíží milá paní Murrayová. Děti jsou zde krmeny, šaceny a chráněny před nástrahami zničené Evropy. Pracovníci zahájí náročnou práci identifikace dětí, aby bylo možné je sloučit s přeživšími členy jejich rodin. Mladý blonďatý chlapec Karel odpovídá na všechny otázky "Ich weiss nicht". Kdysi vyrůstal v bohaté pražské rodině, kterou nacisté deportovali do koncentračních a následně do vyhlazovacích táborů. Karel má na ruce tetování - číslo A24328 a na základě toho se předpokládá, že byl vězněn v Osvětimi. Během věznění byl Karel oddělen od své matky a po válce zůstal sám, hladový, vyčerpaný a nemluvný. Děti jsou po identifikaci naloženy do sanitek a převezeny do jiných dětských táborů. Karel cestuje s dětmi ve staré ambulanci, která však nezvládá těžký náklad, vypouští příliš mnoho výfukových plynů a děti mají strach, že budou zplynovány. Proto během jízdy otevřou zadní vrata a začnou utíkat na všechny strany. Karel se svým kamarádem Raoulem se snaží přeplavat řeku, ale Raoul se utopí pod splavem, zatímco Karel se schová v rákosí. Ukáže se, že Karlova matka, paní Malíková, přežila válku. Snaží se najít svého syna. V táboře UNRAA místo něj najde židovského chlapce ze Lvova, který si tohle jméno přivlastnil během vyvolávání jmen v koncentračním táboře. Bál se, že by byl podle svého skutečného jména rozpoznán jako žid. Paní Malíková se vydává do tábora paní Murrayové, kde se dozvídá, že se její syn utopil při útěku, ale jeho tělo nebylo nalezeno. Karel se potlouká ruinami a při tom narazí na sympatického amerického vojáka Stevena, který je inženýrem armády USA. Steve je hodný člověk a Karla vezme k sobě do domu, kde se o něj postará a podaří se mu společně s jeho nadřízeným citlivě překonat Karlův strach. Ten si myslí, že jsou to SS-mani, kteří jej celé roky týrali. Steve chce vzít Karla s sebou do Ameriky, což je náročný administrativní proces. Do domu dorazí rodina Stevova velitele a Karel se baví s jeho synem, jelikož se naučil od Steva nějaké ty základy angličtiny. Během rozhovoru s chlapcem si uvědomí, že mu chybí jeho mamka a tak se rozhodne utéct a najít ji. Zkouší to v továrně, o které si myslí, že je koncentračním táborem. Naštěstí jej Steve najde, ale musí mu oznámit zprávu, že jeho matka je mrtvá a že už ji nikdy nenajde. Začíná to být pořádně napínavé a vypadá to, že mamka se se svým synem už nikdy nesejde... Konec mě dohnal k slzám, přiznávám se. Tento film ukázal, jakým utrpením si děti musely kvůli nacistům projít a jak se jim snažila OSN po válce pomoci. A také je evidentní fakt, že američtí vojáci byli skutečně sympatičtí chlapíci a snažili se většině lidí ve zpustošené Evropě pomáhat, na rozdíl od RuZáků, kteří škodí dodnes. () (méně) (více)