The Search
Die Gezeichneten
The Search
Režie:
Fred ZinnemannScénář:
Richard SchweizerKamera:
Emil BernaHudba:
Robert BlumHrají:
Ivan Jandl, Jarmila Novotná, Montgomery Clift, Ewart G. Morrison, Aline MacMahon, Wendell Corey, Fred ZinnemannObsahy(1)
Ve světě rozbitém válkou hledali své blízké: rodiče děti, děti rodiče. Mezi nimi i česká maminka... Americko-švýcarský film, oceněný mj. Oscarem pro Ivana Jandla v hlavní dětské roli. Po válce se z koncentračních táborů vracejí tisíce lidí, včetně dětí ze všech evropských zemí. Mezi nimi je i devítiletý Karel Malík. Ten však v Osvětimi ztratil řeč a zapomněl i na to, že před válkou měl otce a matku. V rozvalinách německého města jej najde americký voják Steve, který se ujme chlapcovy výchovy. Ani jeden z nich netuší, že Karlova maminka Hana také válku přežila a hledá syna ve všech tranzitních táborech, řízených Červeným křížem. Malý Karel mezitím dostane nové jméno a začne mluvit anglicky...
Mimořádně působivý snímek Freda Zinnemanna vznikl jen pár let po skončení druhé světové války. Kromě amerického vojáka, jenž byl jednou z prvních filmových rolí Montgomeryho Clifta, jsou hlavními hrdiny příběhu dva Češi: maminku Hanu ztvárnila Jarmila Novotná, mezinárodně proslulá operní pěvkyně. Jejího syna Karla představoval nadaný chlapec Ivan Jandl, jehož herecký výkon vynesl tehdejšímu Československu Zlatý glóbus a také prvního Oscara. Jandl si však tímto úspěchem v herecké kariéře nijak nepomohl – spíše naopak. Jako chlapec se objevil jen v drobných rolích ve filmech Svědomí a Zelená knížka. V dospělosti se vedle úřednických povolání věnoval amatérskému divadlu. Po smrti matky žil sám v pražské Libni. Zemřel po záchvatu cukrovky v roce 1987, v pouhých padesáti letech. Obě jeho ceny se dnes nacházejí v depozitáři Národního filmového archivu.
(Česká televize)
Recenze (70)
Každá vojna spôsobí okrem úmrtí, zranení a materiálnych škôd aj chaotické premiešanie ľudí a ich osudov. Druhá svetová v tomto nebola iná, skôr naopak, pretože k oddeľovaniu detí od rodičov dochádzalo aj zámerne. Celý Zinnemannov film sa zaoberá hľadaním syna matkou a neúspešným hľadaním organizáciami, ktoré to majú v náplni. Jednoduchosť námetu a priamočiarosť deja občas narušuje detský vzdor a mierne naivné predstavy niektorých dospelých. Pripájam sa k všeobecnej chvále herectva Ivana Jandla, ale môj celkový dojem opätovne postačuje iba na silné tri hviezdičky. ()
Děsivý, přesto nádherný příběh o hrůze, o bolesti, ale také o naději. ()
Ze začátku jsem si připadal, že koukám na propagační film na Červený kříž. Ale nejpozději když k naprosto přesvědčivému desetiletému Ivanu Jandlovi přibyly další dva vrcholy tohoto příběhu (Jarmila Novotná v roli jeho matky a Montgomery Clift jako americký voják, který se ho ujal), jsem pochopil, že jde o výborný film (90%). ()
Tento silne emočne zafarbený film pripomína v závere trochu "červenú knižnicu" (podiel USA na snímke sa nezaprie), ale vzhľadom na protivojnovú myšlienku som tentokrát nemal s cieľovým dojákom žiaden problém a nechal sa unášať nádherným príbehom o vzájomnom hľadaní toho "strataného". Príbehom, ktorý sa mohol reálne stať, ale bol iba malou kvapkou šťastia dvoch osudov medzi sklamaním a smutných koncov tých ostatných. Naviac Poznamenaní sú kvalitne vybudovaným filmom, ktorý takmer dokumentárnym spôsobom autenticky spracováva povojnový svet s osudmi opustených detí, obsahuje doslova mrazivé zábery na bombardované územia. Sme svedkami pozoruhodnej premene hlavného detského hrdinu z utrápeného, umlčaného malého chlapca na bystrého žiaka i budovanie vzťahu s jeho súkromným americkým učiteľom, kde sa nenávisť a odpor vďaka silnej námahe posutpne menia na priateľský vzťah. Film je zaujímavý aj vďaka autentickej jazykovej stránky a medzinárodného obsadenia vrátane výraznej československej stopy. V hlavnej úlohe vedľa Montgomeryho Clifta zažiaril český detský herec Ivan Jandl, bohužiaľ ostal - podobne ako jeho kolega z filmu Svědomí a ďalší detský herecký talent Jan Prokeš - v ďalších rokoch neuvyžitý. // Medzinárodný bonus k rovnako veľmi zaujímavej československej kinematografie prvých povojnových rokov (1945-48). (Challenge Tour: Rok s najväčšími svetovými režisérmi) ()
Autentická náplast na trauma z války, zároveň nadčasový snímek, který i po tolika letech spolehlivě zapůsobí na emoce, než kdejaký moderní doják od Spielberga. Dojímavý příběh, v němž je cítit naděje a snaha začít znovu. Nezapomenutelný Ivan Jandl. 80% ()
Silné drama o hledá o dlouhé cestě, kterou musí absolvovat chlapec a matka, aby k sobě mohli nalézt cestu v tvrdých kulisách 2.sv. války. Překvapením je, že v tomto filmu excelují převážně čeští herci. ()
Dala bych i plný počet s klidným svědomím, ale za snad až příliš plánovitý útok na divákovy city nemůžu. Dojatá jsem byla takřka po celou dobu sledování filmu. Nejprve pohled na děti, které přežily koncentrační tábor a zůstaly samy bez rodičů, jejich strach z amerických uniformovaných zachránců, útěk malého Karla Malíka(okouzlující Ivan Jandl) z tábora UNRRA, jeho setkání s Američanem Stevem(Montgomery Clift), který se ho ujal, pak matka Hana Malíková(Jarmila Novotná), která beznadějně objíždí tábory a hledá svého syna...a konec...Hádejte jaký? ()
Dokážete si představit, co by se stalo, kdyby to skončilo jinak? ()
Tak já nevim. Pořád dokolečka nám promítají bolševické agitky, normalizační komedie a detektivky, ale tuhle nádhernou záležitost člověk v programu nenajde. A to nepíšu jen kvůli tomu, že tu je vlastně jediný český herec, který kdy získal Oscara, ačkoliv i to je důvod sám o sobě. Tenhle film je ale i výpovědí o osudu tisíců dětí, poznamenaných koncentračními tábory a jen nepatrný zlomek se jich měl kam vrátit. Je tu několik scén, při kterých zamrazí a to zejména ve chvíli, kdy američtí vojáci chtějí převézt děti ve vozech s červeným křížem, které nacisté používali při zplynování. Za pozornost stojí i výkony Montgomeryho Clifta a Jarmily Novotné. No a hlavně všechno dobře dopadne a do té těžké poválečné doby přinesli Poznamenaní alespoň malý střípek naděje v lepší zítřky. Docela si dovedu představit, jak film na tehdejší publikum působil. Je to paradox, že právě významná ocenění Ivanu Jandlovi vlastně zavřela cestu k filmové kariéře. Doufám, že si dámy a pánové z veřejnoprávní televize na tenhle skvost někdy vzpomenou. 90% ()
Žiadna citová vydieračka, to je fráza. Už mám pocit, že pri každom filme, ktorý je emocionálny, tak ľudia toto slovo v komentároch používajú stádovito. Skutočnosť bola ešte viac emocionálna. Film o stratených a zdeptaných deťoch je bez pochýb silná vec a nanešťastie skutočná. Je smutné, že mnoho detí dokonca svojich životov nezistili skade sú, nenašli svojich rodičov, to isté platí pre rodičov detí. Z Poľska bolo do Nemecka na prevýchovu cez vojnu odvlečených vyše 200 000 detí, z toho sa ich späť podarilo dostať asi 15 000. Keď si pomyslíme, že Nemecko bolo tiež ako Poľsko zničené, tak veľká časť dnešných Nemcov sú vlastne pôvodom Slovania, ani o tom nevedia, lebo tie deti ktoré prežili sa dočkali dospelosti práve v rokoch najväčšej populačnej explózie v Európe v 50. a 60. rokoch a vtedy zakladali rodiny. Koľkým dnešným obyvateľom Nemecka by sme však mohli priradiť niektorú zo slovanských národností už nevedno, lebo každému už je jedno jeho história, aspoň mám posledné roky taký pocit, lebo všetko sa globalizuje a zisťovanie podľa telesných rysov je pre mnohých ľudí ponižujúce vzhľadom na to, že to robili práve nacisti. Film nie je ani naivný, ten koniec bol skrátka len vyústením náhod a určitých udalostí, ktoré často pomohli k vzájomnému stretnutiu, lebo vtedy pomohla snáď každá maličkosť a aj takéto veci boli bežné. Treba si uvedomiť, že je to nielen silná téma a skvelo zahraná, ale aj z roku 1948. Je to významný počin svetovej kinematografie. ()
Viděla jsem tenhle film už poněkolikáté a ani tentokrát jsem se neubránila dojetí. Hluboce lidský příběh matky hledající po návratu z koncentračního tábora svého syna je natočen v americké okupační zóně Německa a sutiny německých měst mu tvoří hrůzné, autentické kulisy! Na některé scény není možné se dívat bez pohnutí: zástupy vystrašených dětí, které prošly utrpením války a koncentračních táborů, jejich nedětské, monotónní výpovědi o tom, kdo jsou a co zažily, ale stejně tak i mlčení hlavního hrdiny, malého Karlíka, který stále dokola vyděšeně opakuje jedinou větu „Ich weiss nicht!"! Dojemná je i scéna, v níž se malý chlapec ptá svého amerického přítele „co je „matka"?, mlhavě se rozpomíná na chvíle, kdy ho odloučili od jeho maminky, a utíká ji hledat. Výborný Ivan Jandl v hlavní dětské roli! Škoda jen, že mu Oskar, nejvyšší filmová pocta, moc štěstí v komunistickém Československu nepřinesl! Pro mne je film zajímavý i osobností paní Jarmily Novotné, kterou jsem poznala po r. 1989 v Litni u Berouna. Přijela ze Spojených států, kde po únorovém puči našla se svou rodinou nový domov. Až do vysokého věku si uchovala svůj půvab a šarm. Její nádherný soprán ve filmu také dvakrát zazní. ()
Hodnotím vysoko hlavně vzhledem k době vzniku filmu. Tehdy byly ještě rány hodně rozjitřené a na příběhu válkou rozdělených a hledajících se rodin je to vidět. Montgomery Clift hraje amerického vojáka, který objeví - zachrání - chytí chlapce, který utekl z centra pro děti dovezené z koncentračních táborů. Naučí ho anglicky a chce si ho odvézt s sebou do USA. Chlapec dříve vůbec nekomunikoval, nepamatuje si nic z minulosti a nezná ani své jméno. Takových dětí, které si prošly peklem války, bylo hodně. Jejich přeživší rodiče je často marně a dlouhé měsíce hledali na různých místech Evropy. Pěkný a dojemný film. ()
Příjemná americká propaganda s čistotou ideálů poválečných let, která nikomu neublíží. Poetický příběh přicházející po tragédii Druhé světové války, jež dojme a nehledá politického nepřítele. ()
Výborný snímek, který dokázal úplně postihnout tvář poválečných dní a to hlavně díky tomu, že se točil na místě činu. Ivan Jandl zde předvedl fascinující výkon a zajímavé je i obsazení Jarmily Novotné. Film je silný a dojemný, tak jako má pravé drama z tohoto období být. ()
Tohle je celkem tradiční příběh ve smyslu, že se snaží divákovi ukázat, že existují dobré konce. "Poznamenaní" doslova křičí tím, že musí mít happy end. A vy ho nejspíš budete chtít. Také vás nejspíš dostane to, jak moc se zde mluví česky, že hlavní hrdinkou je Češka. Válka přinesla silné příběhy a tenhle k nim také patří. ()
V poslední době už druhoválečné filmy přehlížím a ani nevím proč, jelikož je to období ze kterého se člověk přiučí a dá zavděk, že alespoň někdo dokáže zfilmovat něco dle reálií. The Search je ale opravdu jiný snímek, i když je stár už 60. let, neztrácí nic na své kráse a lidskosti. Neopakovatelný zážitek, který mne dostal - ještě že se to netočilo v dnešní době, tam by byl ten útok na city daleko větší, známe to všichni! ()
Vlastně spíš 4,5. Moc milej film. ()
Skvělý, částečně neorealistický film, ukazující drama traumatizovaných dětí vracejících se z koncentračních táborů. Poznamenaní stojí na třech pilířích. Nejmenší výškou, nikoliv však významem je Ivan Jandl (Karel), který hrál malého kluka vracejícího se z Osvětimi, ztraceného a vyděšeného. Druhým pilířem je Montgomery Clift (Steve), americký voják, který se malého Karla ujal. A třetím pilířem je Jana Novotná (Karlova matka), která nepřestává Karla po válce hledat, ač má jen malou naději, že svého syna ještě někdy uvidí. Tento film je lahůdkou. ()
Treba vidieť! ()
Česká stopa ve filmu velmi potěší, některé scény a události jsou solidně mrazivé (kam se hrabe unuděná Sophiina volba), ale jako celek to není kdovíjak strhující ani dramatické a všechno spěje k dlouho očekávanému konci. 65% ()