Where the Crawdads Sing
Kde raky spievajú
Where the Crawdads Sing
Where the Crawdads Sing
Režie:
Olivia NewmanScénář:
Lucy AlibarKamera:
Polly MorganHudba:
Mychael DannaHrají:
Daisy Edgar-Jones, Taylor John Smith, Harris Dickinson, David Strathairn, Michael Hyatt, Sterling Macer Jr., Logan Macrae, Bill Kelly, Ahna O'Reilly (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Úchvatný, tajemný příběh podle úspěšného knižního románu „Kde zpívají raci“ vypráví o Kye, opuštěné dívce, která až do dospělosti vyrůstala sama v nebezpečných mokřinách Severní Karoliny. Celé roky se šířily po Barkley Cove historky o „dívce z mokřin“, které izolovaly strohou a odmítavou Kyu od místní komunity. Když se v Kyině životě objeví dva přitažliví mladíci z města, začne se novému, neznámému světu otevírat. Jenže ve chvíli, kdy jednoho z nich najdou mrtvého, ji komunita bez váhání označí za hlavní podezřelou. Případ se začne rozvíjet, je stále nejasnější a hrozí, že budou odhalena mnohá tajemství, pohřbená v mokřinách. (Falcon)
(více)Recenze (213)
Pěkný příběh o vyvrhelovi, který se snaží přežít a najít si místo ve světě. V jádru klasický příběh, který je ale zajímavě ozvláštněný místem a příběhem holky samotné. Literárně to asi lépe drží pospolu, filmově to ale už tak dobré není. Koncept vyprávění je fajn, ale scénář mi tady přišel úplně šílený. S lepší péčí, či předlohou (ta je ale prý víc zaměřená na samotu a smutek Kyi samotné) to mohlo být skvostné drama. Takhle je to něco mezi šílenou romantikou a ne moc povodeným dramatem. ()
Krásný příběh, který umí vyvolat emoce a je dobře dramaturgicky vystavěný. Je to romance, ale rozhodně ne bezduchá soap opera. Nenudí. Graduje. Až do (uspokojivého) konce. ()
Knihu neznám, tím bych začal, nedokážu tudíž posoudit, zda i tady platí, že je lepší než film. Na začátku mě trochu překvapil v té krásné bažinaté krajině ten viditelně "digitální" pták, to vypadalo dost divně. Ale pak jsem se nechal do bažin vtáhnout. V průběhu filmu se střídaly takové pocity někde mezi dvěma a pěti hvězdama. Už zpočátku mě trochu překvapil ten exodus celé rodiny, malých dětí (kam asi tak samy šly??), následně rodičů, kteří tam nechají malou Kyu samotnou uprostřed bažin a lesů. Jak fungoval v šedesátkách americký sociální systém, nevím, a přijde mi dost divné, že by třeba i okolí nechalo takové dítě úplně samotné, taková divočina to zase nebyla. Pak se objeví jeden nebožtík, o kterém se postupně dovídáme, co s ním měla Kya společného, a širému okolí se náramně hodí obvinit z jeho vraždy právě "tu holku z bažin", protože odmala přece byla taková nějaká jiná. To, že není vlastně vůbec jasné, že se o nějakou vraždu jednalo, je tak nějak detail. Divák je tak svědkem takového docela bizarního procesu, kde už se skoro váže smyčka na provaze a staví šibenice. Zároveň ale nahlíží do hloubi citlivé duše jedné plaché bytosti s výjimečným výtvarným talentem, která je nejradši sama na loďce uprostřed močálovité krajiny. Nakonec s pomocí šikovného právníka, který Kyu zná odmala, se jí podaří osvobodit, abych to zkrátil:). Že se nenašla jedna osobní věc mrtvého, to se taky nějak udělalo... do ztracena. Přísně vzato ten příběh není nic moc světoborného, Kyu v pár záběrech vidíme až do konce jejích dnů, které prožila v milované bažinaté domovině, ovšem na konci je divákovi nabídnuta scéna, která dává tušit, jak to asi celé bylo. Upřímně jsem si myslel, že si z toho sednu na zadek víc. Celé by to bylo na takové velmi slušné tři *, ale na závěrečné čtyři to vytáhl především vizuál (některé záběry jak z dokumentu NG, nad tím digiptákem na začátku přimhouřím oko:) ), výkon představitelky Kyi, na kterou byla radost koukat a v neposlední řadě závěrečné titulky, resp. při nich běžící skladba „Carolina“ od Taylor Swift, která tomu dala docela zajímavou přidanou hodnotu. ()
Nádherný a emočně velice silný film, který zprvu vyděsí svou stopáží, ale nakonec velice rychle uteče. ()
Vizuálne krásny film. Tie obrazy prírody, ktoré sa vyskytovali hneď od začiatku filmu, sa nenachádzajú ani v niektorých dokumentoch o prírode. Úvod, pravdepodobne inšpirovaný knihou, bol poetický, umelecký. Hlavná hrdinka pôsobí na vás od začiatku do konca intelektuálne, čo je v úplnom kontraste s tým, ako ju vnímajú všetci obyvatelia mesta, na ktorého okraji sama býva. Ide o príbeh dievčaťa, ženy, ktorá je taká voľná, slobodná ako sama príroda, ale má v sebe viac ľudskosti a morálky ako ľudia z mesta. Niektoré scény mi prišli príliš dramatické a prehnané, no hádam, vychádzali z knižnej predlohy. Miestami som mala pocit, že film je príliš dlhý na to, že ide o vzťah jednej ženy k dvom mužom. V prvej hodine ide o vzťah k jednému a v druhej o vzťah k druhému. Keby bol film viac dynamický a neboli by v ňom niektoré scény, zanechal by lepší dojem. No napriek tomu je to silný film, nad ktorým sa zamyslíte a na ktorý si aj po dlhšom čase spomeniete. ()
Popravde, neviem, čo má tento film s mystery drámu, ale okej. Na môj vkus až príliš sladučká romanca bez nejakého väčšieho prekvapenia. Film samozrejme remeselne zvládnutý výborne s nádhernými exteriérmi, ale život malej a osamotenej Kye bol zobrazený veľmi idylicky, takisto akoby sa filmári snažili zobraziť len to pekné v bažinách (čo istotne ani zďaleka nie je). Predpokladám, že v knihe je celý príbeh zobrazený detailnejšie. Celé to zachraňovala vychádzajúca hviezda Daisy Edgar-Jones (super, že pri milostných scénach neukázala nič zo svojho tela), lebo popravde s výnimkou Davida Strathairna v úlohe jej obhajcu boli všetky mužské postavy vrcholne nesympatické. ()
Horká romantika v kriminálnom šate. Casting nie príliš známi, no mimoriadne dobrý. Ale neuškodilo by tomu prestrihanie o aspoň 20 minút, najmä v prvej polovičke. ()
Tak táto kniha môže byť naozaj dobrá. Moja Láska hovorí, že knihy sú väčšinou lepšie než filmy. Neviem si ani predstaviť akou samotou a opustením si dievčatko muselo prejsť. Na film Kde raky spievajú som sa tešil zhruba asi ako na Duchov Inisherinu. Myslím, že hlavným posolstvom nie je samotná inakosť dievčiny v porovnaní s “normálnou” väčšinou, ani to, že žila sama v bažine a už vôbec nie súdny proces. Posolstvom je, že niekto v bažine žije a niekto bažinou je, alebo má srdce plné bahna. Dievča z bažín bola plachá, ale neskutočne vnímavá a silná osôbka, ktorej osud nadelil od útleho detstva neskutočný kríž. Opustil ju prakticky každý kto ju mal chrániť a ľúbiť. A keď neskôr stretla spriaznenú dušu, vzal jej ju “normálny” svet. Ten druhý vzťah bol úplne zlý a to ako bol znázornený ich intímny život bola celkom sila. Mala od neho odísť hneď. Nikdy si ju nevážil. To čo jej nakoniec urobil bolo cez všetky čiary. Kya jednoducho nemala šťastie. Ten prvý partner ju skutočne ľúbil, no v dôležitom momente ich rozdelili svety z ktorých pochádzali. Je na nás, aby sme v najťažších chvíľach našli porozumenie, odpustenie a silu, namiesto odlúčenia. Knihu si dám na zoznam. Potrvá mi kým sa k nej dostanem. Filmu dávam 3,5 s konštatovaním, že ďalší Inisherin sa nekonal. “Chcete, abych žadonila o život? To já neudělám. Ne. Já se jim napospas nevydám. Ať se rozhodnou. Nebudou ale rozhodovat o mně. Naopak …… Soudí sami sebe.” Potešil ma záver, ktorý síce bol ako z červenej knižnice, ale oni to našli. Našli porozumenie, odpustenie a silu. To je to na čom záleží. Tento film by som chcel vidiet ešte raz s tebou. ()
“Vždy mi stačilo byť súčasťou nemenného kolobehu prírody. Ako príliv a odliv”. Melancholický príbeh o jednej citlivej ženskej duši, ktorej život nebol prechádzkou ružovou záhradou. Jediné čo chcela, bola láska a slušný život. No pre všetkých bola len to podivné dievča z bažín… Vždy sa poteším, keď natrafím na kvalitný film s dobrými hercami, ktorý má dušu. ()
Tento film ma veľmi milo prekvapil a nečakal som od toho až také dobré krimi. Dokonca to konečne bola trochu originálnejšia zápletka, postavy aj prostredie. Musím uznať že záverečná pointa ma prekvapila a nečakal som ju. Takže tým, že sa nejedná až o také klišé je plusový bod. Herečka v hlavnej úlohe podáva výkon, za ktorý by sa nehanbili ani skúsenejšie kolegyne. Film dobre kombinuje krimi, romantiku ale aj neľahký ľudský osud. A taktiež výstižne upozorňuje na odveký problém spoločnosti - predsudky. ()
K nesneseni preslazena kravina. A o tajemný příběh se opravdu nejedná ()
V knižní komunitě dlouhou dobu probíraná kniha, která se stala bestsellerem, ale i přesto má samozřejmě dva typy táborů čtenářů - ty uchvácené a odpůrce. Původně jsem na knihu měla zálusk taky, ale když jsem včera zjistila, že raci přistáli na HBOmax, pustila jsem si prostě film. A ten mě utvrdil v tom, že knihu už rozhodně číst nebudu. Výpravou a hereckým obsazením je to skvost. Ostatně příběh o tom, jak jedna dívka vyrůstala sama v bažině a jak byla odsuzovaná společností jen proto, že je "jiná" asi nenechá chladného nikoho, i když je to příběh strašně předvídatelný, má spoustu ale v ději a mnohdy jsou tam vážně nesmysly, ale budiž. Vizuálnost filmu je ale to, co mu dodává úplně jiný rozměr - herecky je Kaya naprosto skvělá, ta holka prostě umí hrát a příroda močálů to už jen celé dotváří. I tak to ale není film, který by mi v hlavě utkvěl nějak víc a měla jsem nutkání pustit si ho znovu. Možná za xy let, pokud na něj nezapomenu. Takže ve finále je to takové neurazilo, nenadchlo. Vidět to v kině bych opravdu k životu nepotřebovala, narozdíl od jiných filmů :) Moje hodnocení: 7/10 ()
5/10. Chtěl jsem vystoupit ze své komfortní zóny a podívat se na něco, kde nejsem rozhodně cílovka a podle toho píšu svůj názor, brát proto s rezervou. Kde zpívají raci je zdlouhavá a hlavně uprostřed nudná romanťarna s troškou dramatu o holce z bažiny, kde ta bažina a hlavně vztah hlavní hrdinky k ní je jediná věc, která je zajímavá a vybočuje z řady. Jinak vše ostatní je na úrovni průměrného televizního filmu. ()
Obvykle mě filmy s takto rozvláčným tempem nudí, ale Kde zpívají raci byla výjimka. Nádherně vykreslené prostředí drsné Severní Karolíny, na pozadí toho soudní proces, který do poslední chvíle není jasné jak dopadne a překvapivý závěr, který dodává filmu ono pověstné "koření". Vše navíc okořeněno dobrým hereckým výkonem Daisy Edgar Jones. Za mě až na drobné logické nesrovnalosti povedená podívaná a určitě doporučuji. ()
Něco na té Daisy Edgar-Jones je. Škoda té uhlazenosti, ale chytlo to za srdce. ()
Příběh opuštěné dívky, která sama vyrůstala v mokřinách Severní Karolíny. Její srážky s ostatními lidmi, nepochopení, ale i láska a nakonec i solidní krimi. Za mě velmi povedený snímek, který ještě umocní samotný závěr, po kterém je o čem přemýšlet. ()
Vcelku pozerateľná (vraj mystery) dráma (aj napriek tomu, že občas skôr pripomínala romantický film) a to najmä vďaka sympatickej herečke Daisy Edgar-Jones, pre ktorú to bola konečne vhodná rola čo jej sadla (pretože stvárňovať úlohu akejsi neukojenej sado-masochistky v preceňovanej minisérii Normal People sa podľa mňa nehodilo k jej milému a krehkému výzoru). Tuna som s ňou súcitil – je smutné ako príroda zariadila, že ženy podľahnú a pociťujú príťažlivosť voči namysleným bad boys, ktorí sa na ulici pred svojou partiou potom tvária, že dotyčnú ani nepoznajú. Ale ani ten kvázi dobrý týpek sa nezachoval na začiatku pekne. ()
Špičkové, krásne a emotívne spracovanie. Originálny až výnimočný film. 85% ()
Je to jedna z tých oddychových drám, ktoré neurazia. Námet obsahuje rôzne spoločenské klišé a postavy sú až nadmieru zromantizované. Hlavná hrdinka žije a čerpá obživu z bažín, obklopená samotou, jej osobnosť je definovaná zákonmi prírody, ktoré v tomto magickom svete spoznala. Táto snová časť príbehu predstavuje jeho mysterióznosť, pretože v reálnom svete by takto neprežila. ()
Páčilo sa mi to. Malo to zaujímavý a napínavý príbeh, ale najmä nádherný vizuál. Nazvala by som tento film slovom krásny. Krásna príroda, skvelo nasnímaná, zaujímavé lokácie a pekní herci. Samozrejme, všetko to pôsobí potom mierne rozprávkovým dojmom, ale mne to nevadilo. Hlavná hrdinka mi bola sympatická, pretože navzdory všetkým krivdám dokázala prežiť tam a tak, akoby väčšina ľudí neprežila. Musím pochváliť aj soundtrack, ktorý mimoriadne zapasoval do celkovej atmosféry filmu a pochváliť predstaviteľku, ktorá stvárnila Kyu, Diasy Edgar Jones, pretože z nej vyžarovala krehkosť, jemnosť a plachosť, ale zároveň aj vnútorná sila. Posledné rozuzlenie prináša otázky, ktoré si divák kladie, o vine a nevine, o spravodlivosti, o tom, či je vôbec možné ospravedlniť vraždu. Veta, ktorá ma najviac zaujala bola Každá bytosť spraví všetko pre to, aby prežila. 80%. ()
Související novinky
Startuje týden nejúspěšnějších filmů
Volné seskupení čtyř artových kin v Praze: Atlas, Evald, Lucerna a MAT pořádá od 15. do 21. prosince tohoto roku BestFilmFest, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů druhé… (více)