Když promluvila

Dostať prasáka Weinsteina za mreže je skvelá vec, ale film nejde dostatočne do hĺbky, aby si človek nemusel naštudovať niečo z internetu, aby sa dostal do príbehu viac. Americké publikum samozrejme pozná tých faktov viac. Je zvláštne, že rapavý tlusťoch si mohol robiť, čo len chcel, celé desaťročia. Zvláštne mi ale príde, že obete a herečky sa začali ozývať až keď sa to celé prevalilo. Dovtedy mnohé z nich nielenže mlčali, ale ešte s ním posedávali na Zlatých glóbusoch či Oscaroch. A ešte jedno je zvláštne, čo sa netýka filmu, ale filmovej postavy a doby, ktorú žiaľ žijeme. Novinárka Megan Twohey dostala za tento prípad veľa cien, pochvaly, uznania. Prešlo len však len pár rokov a dnes je pranierovaná za to, že vyjadrila nesúhlas s podávaním blokátorov puberty a rôznych trans svinstiev deťom. A už nie je slávna. Už je hnusne transfóbna, už nie je "naša", už je to "fašistka". (21.01.2023)

Spotlight (#MeToo Version). Porovnanie s oscarovým snímkom sa v prípade She Said žiada hlavne z dôvodu žurnalistického prostredia, inak sú to pomerne odlišné filmy. Tam kde bol Spotlight formou hravý, divácky vďačný film, She Said si vďaka réžii Marie Schrader drží po celý čas pomerný divácky odstup, netlačí nijako na pílu v oblasti citou a vlastne ani v zobrazovaní sexuálneho násilia o ktorom pojednáva. Podobne ako skvelý seriál Unorthodox sa režisérka nepokúša o filmovú rekonštrukciu udalostí, ale skôr o ich opis a to najhoršie sa odohráva "iba" na pozadí, akoby za slovami, ktorým ho opisujú jednotlivé obete. Napriek tomu sa pomaly, postupne dokáže divákovi dostať pod kožu a v závere priniesť zadosťučinenie a poklonu dvom odvážnym novinárkam za to, že sa im podarilo dostať na kolená aj takého niekoho akým bol v Hollywoode práve Weinstein. Vo výsledku tak skvelo zahrané (pre Carey Mulligan mám večnú slabosť) a na prvý pohľad možno o niečo obyčajnejšie spracovanie skutočných udalostí, ale o to viac citlivejšie a v samotnom jadre silnejšie. CELKOVO: 7/10 (11.12.2022)

(8/10). Jednou za čas se podívám na filmy podle skutečné události, které se točí ohledně významných amerických událostí, které výrazně ovlivnily jejich náturu a smýšlení. She Said sázelo na velmi silné a rezonující téma, které je v mnoha zemích světa naprosté tabu. Téma znásilnění je velice citlivé a křehké. Film měl v rukávu docela silné trumfy. Tím největším bylo určitě samotné téma, které diváky k obrazovkám zkrátka přiláká. Přece jenom je to téma pořád čerstvé, rány nejsou nikdy zcela zaceleny a svědectví skutečných hereček, které Harvey Weinstein zostudil tomu dodávalo zase o něco větší rozměr. Především příběh herečky Ashley Judd byl pomyslným emocionálním climaxem, který mě nejvíce chytil za srdce. Zajisté to byla i samotná režisérka, kterou jsem si velice oblíbil díky NEFLIX minisérii Unorthodox, která se taktéž zabývala velice silným tématem, a to bylo utlačování žen díky ortodoxnímu náboženskému vyznání. Tohle byl pro režisérku přece jenom daleko větší šálek kávy, ale myslím si že s tím poprala s narostou něžností a grácií. Herecké obsazení bylo taktéž trefou do černého, protože Carey Mulligan už ve filmu Promising Young Woman ukázala, že jí role silných žen neskutečně sednou. Její herecký výkon byl nesmírně autentický a společně se Zoe Kazan tvořily výborný novinářský pár. Myslím si, že bylo skvěle vybalancované množství prostoru, které dostal na obrazovce sám predátor a jsem rád, že tu největší porci dostaly oběti a samotný případ. Tento příběh je zároveň i nesmírně silným svědectvím, které může dodat odvahu nebohým obětem, které sbírají odvahu, aby také vystoupily a postavily se tomuto démonovi čelem. Byl jsem zvědavý, jak toto téma zamává s mou poněkud senzitivní povahou. Byl to velice silný, emotivní zážitek, který hraničil s dojetím. (14.02.2023)

Díky němu a jeho bratru Bobovi k nám nejen v 90. letech mířily skvosty jako Pulp Fiction, Zamilovaný Shakespeare, Vřískot, Dobrý Will Hunting nebo Anglický pacient. Se svou produkční společností Miramax byl na vrcholu. Už tehdy se ale v zákulisí filmového byznysu muselo šuškat o tom, že na vrcholu býval ještě ve zcela odlišných situacích. Jak už to ale tak bývá, k vrcholu patří i pád. Mravenčí práce (nejen) dvou investigativních novinářek z New York Times tehdy podnítila velkou proměnu pohledu na sexuální útlak a stála na počátku hnutí MeToo. A zdaleka nešlo jen o mlčení v otázkách zneužívání v Hollywoodu a filmové produkci, ale o fungování vztahů na pracovištích obecně. Novinářky objíždějí množství žen, získávají si jejich důvěru, bojují s jejich strachem a doufají, že některá i neanonymně promluví. Snažily se „obelstít“ i systém peněžních vyrovnání a závazků mlčenlivosti, na který Weinstein spoléhal. Děje se tak bez tklivých momentů, bulvarizace či umělého dramatizování, s úctou a decentně. Chtělo to ovšem víc poutavosti, protože v průběhu příběhu se prakticky vedle každodenní práce (svědomité profesionálky a až nedůvěryhodně příkladné rodinné zázemí) a vrstvení odmítavých reakcí obětí nikam moc neposuneme... protože výsledek předem známe. Předávání Zlatých glóbů je za rohem (herecká nominace pro Carey Mulligan), takže si můžu odškrtnout další položku, u které jsem nicméně počítal s výraznějším zážitkem. (10.01.2023)

Podobně jako Spotlight se i Když promluvila zabývá velkou kauzou, která se v nedávné době objevila v novinách a ovlivnila celou společnost. Zatímco první jmenovaný se zabýval zneužíváním dětí církví, novější dílo se zabývá sexuálním predátorem Harveym Weinsteinem, který sexuálně napadal nebo přímo znásilňoval herečky a jiné své podřízené. Film sám o sobě nese velmi silné téma a myslím si, že vás ovlivní daleko více, pokud máte ve svém okolí někoho, kdo byl taktéž nějakým způsobem zneužit. Rozhodně je to téma, o kterém se musí mluvit a je velmi dobře, že taková díla vznikají. Určitě jeden z nejlepších filmů tohoto roku. Hodnocení 80 % (30.11.2022)