Všichni domů

SENZA CASA POSSIAMO VIVERE, SENZA PATRIA NO! [Môžeme žiť bez domova, ale nie bez vlasti!] • Poručík Alberto Innocenzi z 15. delostreleckého pluku, 1. družstva, snáď čochvíľa konečne vezme „nohy na plecia”, aby následne vlastne i [ne]priamo dezertoval, kedy úplne najideálnejším riešením by sa zdalo byť najmä to, že sa mu proste nejakým, naprosto zázračným spôsobom, podarí prejsť domov hneď okolo nemeckých [nacistických] hliadok, ktoré vskutku striehnu na každom jednom rohu a kroku; alebo zase na opačnej strane rovnako číhajú i domáce, fašistické jednotky, pričom, počiatočný vznik vzniknutej situácie vznikol skrátka z toho, že rozhlas zrejme ["omylom?"] odvysielal známy výrok oznamujúci prímerie, ktoré žiadal taliansky maršál Pietro Badoglio: „Vojna sa skončila, všetci domov!,” sa ozývalo z úst talianskych vojakov, pritom dátum sa zrovna zastavil len na ôsmom septembri roku 1943, kde ďalej už predsaže dostávalo následný priestor toto mimoriadne kvalifikované: MAJSTROVSKÉ DIELO, Itala L. Comenciniho, v ktorom si napríklad tiež zahral i americký herec: Martin Balsam, mimochodom známy z mnohých hollywoodskych titulov; no povedzme, že tentoraz ale priam exceloval ihneď vedľa ďalšieho talianskeho hereckého Velikána: PAR EXCELLENCE → ALBERTA SORDIHO [popri Marcellovi a Vittoriovi sa s vysokou pravdepodobnosťou jednalo o naprostého majstrovského predstaviteľa talianskej kinematografie!]; keď až postava inžiniera Assunta Ceccarelliho v podaní Sergea Reggianiho, vydržala s ústredným protagonistom až do konca ← POZOR SPOILER! • Všimol som si, že z tohto mimoriadneho titulu sršala nielen neuveriteľná autenticita, ale zároveň i po scenáristickej stránke bol titul viacej rozťahaný, čo som v pocitovej rovine, teda napokon vnímal, ako i o niečo dlhšiu stopáž, než v skutočnosti bola. MÍNUS 1* : Viacero postáv, veľa rozličných situácií na rôznych miestach, čím mám na mysli predovšetkým to, že by som musel poriadne zaloviť v pamäti, aby som si vzápätí spomenul na všetko, čo sa mi postupne premietalo pred očami, a veruže bolo toho požehnane. Štyri * sú i napriek tomu veľmi silnými a k tomu i nemennými, pretože tento umelecký výtvor si hlboko cením! Geniálny [asi pôvodný?] český dabing, kedy mi našťastie neunikli ani žiadne detaily. Skladám hlbokú poklonu. (03.10.2023)

Hodně smutná nekomedie o tom, jak se osvobozovala Itálie. Vtipy se střídají s tragickými momenty, a ačkoliv je film dlouhý a postupně se odchodem některých postav hodně rozdrobí, kolegy zmíněný skvělý dabing ho drží vysoko. Vlastimil Brodský byl i jako dabér nepřekonatelný, ale já bych zmínil i člověka (údaje i na dabingfóru chybí), který namluvil amerického kapitána, na dobu vzniku dabingu měl perfektní americký přízvuk. Divácky poměrně těžký kousek, nejenom kvůli prolínání vtipných a smutných momentů. Serge Reggiani chvílemi vypadá jak Mr. Bean. (25.08.2013)

Jedna z nejlepších realistických válečných tragikomedií jakou jsme kdy viděl..Osudy poručíka Innocenziho a vojína Ceccarelliho na strastiplné cestě napříč Itálii a ke kýženému návratu domů k jejich rodinám. Parádní režie a kamera, skvělé herecké výkony (Sordi, Balsam, Reggiani), výtečný český dabing Brabec, Brodský atd, který také nemůžu opomenout..Film obsazuje báječné dramatické a komické sekvence, doplněné o tragikomické prvky, takže kolikrát nevíte jestli se máte smát či brečet. Viz scéna rozmluvy Innocenziho se svým otcem, scéna uvnitř kostela nebo nakonec smrt přítele Fornaciariho, který si chtěl ještě před smrtí zakouřit..Viděl jsem ho už podruhé v České televizi a stále více než dobrý dojem. Podobné filmy: "Generál della Rovere", "Velká válka", "Svědek který nepromluvil", "Horalka", "Čtyři neapolské" dny, "Byla noc v Římě" atd. (04.05.2008)

Válka je zlo a né každý mohl řici NE. Tak nějak to náš hrdina poručík vysvětluje americkéhu zajatci. Italie kapitulovala a vojací se těšili domů. Válka není, k rodinám , láskam ... domů! Je to , ale ten domov co opustily?! Film mě okouzlil svou obyčejností a ukazuje jak Italie byla rozdělena a kdo byl spojenec je nyní nepřítel a naopak. (05.05.2008)

Málo známý nadstandardní válečný snímek, který je pro nás zajímavý především úhlem pohledu a zobrazením prostředí poražené fašistické Itálie. Válka snímaná pohledem italského důstojníka, který po italské kapitulaci a rozpadu pravidelné italské armády prožívá deziluzi a ztrátu životních hodnot při svém návratu domů. Vojáci jeho jednotky se rozutečou a zbyde jen několik mužů, kteří míří společným směrem. Scénárista v jejich postavách ztělesňuje určité prožitky typické pro onu dobu. Přes zvolený lehčí tón vyprávění jde v zásadě o tragický protiválečný snímek, kde prakticky všechny hlavní postavy postupně zahynou, s výjimkou hlavního hrdiny, který k tomu ovšem ve válečné vřavě závěrečného střetnutí, kdy ho opouštíme, má velice blízko. Film je natáčený s étosem typickým pro poválečnou Itálii a Francii, tedy vykládajícím tehdejší politickou situaci z pohledu vítězné protifašistické koalice a zahlazujícím některé nepříjemné stránky tehdejší reality. Scénář proto volí některé zjednodušující postupy, např. scéna odhalení židovky německými vojáky je nevěrohodná. Kdyby byl scénárista upřímný, nechal by ji udat pasažéry autobusu za podíl na kořisti z jejího majektu ukrytém v kufru. Odhalení amerického zajatce ukrytého u protifašistické rodiny by pochopitelně nevedlo jen k popravě muže jako hlavy rodiny, ale k likvidaci celé rodiny a především brutálního znásilnění manželky, kterého se mimochodem běžně dopouštěly obě bojující strany. Vysoký italský důstojník by se s velkou pravděpodobností bezprostředně po italské kapitulaci nepřidal k odbojové partyzánské organizaci kontrolované v té době komunisty... A tak by se dalo pokračovat. Přes uvedené drobné scénáristické kiksy je to výborný válečný film, který se může pochlubit skvělým obsazením a hereckými výkony. Celkový dojem: 80 %. (10.07.2008)