Neříkej ani slovo

Solidní thriller s tradičně dementními scénkami na konci. Zajímalo by mě, koho normálního by napadlo s pistolí u ucha hlavního padoucha pátrat, jak se vlastně jmenuje. Já teda, když už bych se dostala tak daleko, tak bych konverzačku rozhodně vynechala a rovnou bych střílela. Ale je to věc názoru. Každopádně mezi thrillery lehce nad průměrem. (31.03.2014)

V Den díkůvzdání a v příjemně mrazivém oparu (značný podíl spadá pod práci dobře známého jména kameramana – Amir Mokri) se tenhle thriller nese slušných čtyřicet minut, kdy tu máme vyhledávaného psychiatra s výjimečně dobře fungující rodinou, slušně nevyrovnanou pacientku (111 stehů to stálo mladíka, když si s ní chtěl zahrávat) a bandu kriminálníků, kteří hlavnímu hrdinovi nemile znepříjemní slavnostní krájení krocana. Vzápětí se dostáváme stále více pod pokličku plánů hladových darebáků, dotyčný psychiatr má za úkol dostat ze schizofrenní pacientky jakési šestimístné číslo, jinak bude ublíženo jeho dceři. Ano, ta je unesena přímo ze své postele (!), zatímco si její rodiče užívají ve vedlejší místnosti. Následuje několik okamžiků, které spoléhají na to, že konzumní divák spolkne už prakticky cokoliv. Praktiky Douglasova psychiatra jsou okatě jednoduché, nepodložené ničím uvěřitelným, pátrání ambiciózní detektivky je místy k smíchu a malá dcerka se pomalu sbližuje s vnímajícím únoscem. Navíc boss kriminálníků (ač ho hraje Sean Bean) postrádá patřičnou slizkost a rafinovanost. Ač má snímek slušné tempo, vizuální potenciál a řadu příjemných okamžiků, nemá dobrý scénář. Má dobrý námět, ale místy dost nevyužitý. Atmosféra se brzy vytratí, palce pomalu povolíme, jelikož moc dobře díky zbytečným klišé víme, kam to celé spěje. A ani snaživý Gary Fleder nebo stárnoucí Michael Douglas toho příliš nezachrání. Ale zase aby to nevyznělo negativně, spokojený jsem byl, místy vlastně hodně. Psychopatická Brittany Murphy navíc prokázala slušivý talent, škoda, že ho v následujících letech (Líbánky) neprodala v lepší orientaci mezi nabízenými rolemi. Hodně slušné tři hvězdy. (05.09.2007)

Rozehrané to bylo pěkně.... Škoda konce a celkově překombinovaného scénáře. Vedlejší postava policistky mi do děje moc nesedla a připadala mi zbytečná - možná kdyby Fleder film víc natáhl (tak o 15 minut) a dal tak vyšetřování a nebo nějaké akci větší prostor, přidal bych ještě hvězdičku. Naštěstí je tady Douglas a Bean, kteří to jakž tak vyzvedávají nad pomyslnou laťku průměrného filmu. (16.08.2008)

Newyorský lékař Nathan Conrad je požádán jedním z kolegů, aby vyšetřil mladou ženu Elizabeth, která řadu let trpí závažnou duševní chorobou. Toto vyšetření je pro ni poslední, pak bude definitivně odvezena do psychiatrického ústavu. Conrad se rychle přesvědčí, že v jejím případě něco nehraje. O pár hodin zjistí, že kdosi byl v noci v jeho bytě a unesl mu jeho dceru. Neznámí únosci nekompromisně požadují, aby před policií mlčel a za každou cenu od nemocné mladé ženy získal šest tajemných čísel. Zpočátku vše ještě vypadá výborně, ale pak se originální začátek thrilleru zvrhne v typický průměr, plný schematičnosti, který sice neurazí, ale ani nenadchne. Herci si odehráli své, každému je jasné, jak to skončí. Scénář není nijak objevný, stejně jako režie Garyho Fledera. Originální námět se dal zpracovat lépe a důsledněji. 60% (12.02.2009)

Od druhé poloviny nastavovaná kaše s nijak oslňujícím Douglasem. První polovina sice potenciál atmosféry má, ten je však následně znehodnocen až příliš lineární dějovou složkou a nedotažeností scénáře, který jak slibně začal, tak stupidně končí. Co mě ale z filmu skutečně zaujalo, byl pohled Brittany Murphy; to, co jsem v něm viděl mě zneklidňovalo a přitahovalo zároveň.. Ona je důvodem, proč tenhle thriller vidět.. (05.02.2006)