Buko

Odpočatá Alice Nellis dala na úsloví „Nech to koňovi, ten má větší hlavu“ a s pomocí univerzálního lidského příběhu pohladila diváka po duši. Lehce naivní hořkosladká hipoterapie jako kontrast současného světa rychlých sdělení. Moc si neumím představit sebe v roli diváka, který navštívil biograf, ale takhle v neděli na večer u televizní obrazovky……jako pohled ze sedla koně. (14.12.2023)

Buko je film bez ambic, to je potřeba vypíchnout na začátek. Čím dřív se s tím smíříme, tím víc máme šanci si užít pohodovou atmosféru pozdního léta na Kokořínsku, kde čas plyne líně a bezstarostně, a kde žije skupinka žen, jimž muži do života již v podstatě nezasahují. Krobot umře v prvních minutách filmu, a jinak jsou chlapi dobří jen na to, aby se postarali o domácí zvířata, popřípadě tvořili zábavné, směšné figurky. Jo, pardon, ještě jsem zapomněl na Cinu. Sledujeme tedy sbližování stárnoucí ženy (a také úžasně roztomilé autistické sousedky) s koněm, a také trochu s dcerou a lidmi na vsi, kde se rozhodla strávit důchod. Nellis hladí po srsti, zobrazuje všední chvíle ze života, a vlastně se tam nic nestane, ale po skončení je divák v klidu. Tedy taková hipoterapie filmem. (07.03.2023)

Tak mně se tedy příběh jako takový zdál dost idylický, až laciný... pohádka o dokonalé rodině, kde dokonce i smrt má pozitivní roli, protože se transformuje do nových začátků. Že bude dějová linka klidná, pozitivní, bez zákrut se dalo předvídat už od začátku. To filmu ale vyčítat nechci, naopak. Ta pokojnost (lepší slovo mě nenapadá) souzněla s exteriéry, které dokonale saturovaly potřebu kouknout se na malebnou krajinu, navíc povětšinou zalitou sluncem. Výborné herecké výkony. Cónová přímo hvězdná. Dala bych 3*, ALE ta hudba! Zněla jak hity ze starých anglických žebříčků, a tak dala filmu nádech nostalgie, dimenzi evropanství, duchovní třešničku. A přidala mu na emočním účinku. Kytara zněla, jako by na ni hrál Cat Stevens. Prostě paráda! Kde ta Nellis tu hudbu bere? Circus Ponorka mi nic neříká. Snad existuje CD... (11.12.2023)

Konečně po čase náš film, na který se dalo koukat, bez pocitu trapnosti. Téma je mi velmi blízké, jako by byl ten příběh z mého života. Herecky skvěle obsazené i zvládnuté.  Já jsem tam na ranči mezi zvířaty kdysi dávno získala nové přátele, stejně jako moje vnučka dnes. Dokonce jsme si pořídili koníka. Uvěřitelný, příjemný a překvapivý snímek. (23.12.2023)

Po nějaké době film, který si mě získával postupně. A kupodivu si to až na malé výjimky nedokázal zkazit. Naopak. Zpočátku nejasný film se velmi brzy začne víc projasňovat v tom, kam bude směřovat v jednodušší lince a poté i v té hlubší boje se samotným strachem. Herci buď zapomenutí nebo neznámí, o to více překvapující, jen z počátku málo uvěřitelné až kostrbaté. Hudba perfektně doplňuje film s atmosférou. Velice něžný portrét, který se někdy trochu diskredituje malými patetickými gesty a proslovy, které ale naštěstí dokáží zaniknout. Role Issové dokáže působit lehce kontroverzně, jelikož ji jiné postavy dokáží dost jednoduše odpálkovat. I přesto se její role získává postupně jak pro diváka tak pro postavy. Plus k tomu její hraní je absolutní strop. Tento zážitek si s láskou nechám líbit. (29.09.2022)