Přátelé kopretiny

Claude Rich hraje podobnou roli jako v Oskarovi - usměvavého podvodníka, který přivádí k šílenství tentokrát inspektora Leloupa ze Sureté. Rich je totiž padělatel matričních údajů a zabývá se téměř poetickým podvodem - výměnou manželek. Inspektor se fikaně vydává za zájemce o výměnu (poznávací znamení: kopretina na klopě), aby podvodu přišel na kloub, jenže se stane jeho obětí a má na krku Richovu ženu Františku. Bohužel už zapomenutá komedie, ale docela vtipná a plná záměn a převleků. 80% (09.01.2006)

Hodně příjemná komedie, Nenudil jsem se u ní, dobře jsem se bavil a dost mě zaujal i ten samotný nápad. Navíc se mi líbilo, jak to celé hlavní hrdina měl promyšlené a jak se k němu postupně přidávali další lidé, včetně jednoho inspektora, kterého zde mimochodem dabuje Menšík a překvapivě docela slušně. Ona navíc i ta myšlenka je zajímavá - na co se u skutečně vyhaslého manželství obtěžovat se zdlouhavým rozvodem, když by tenhle způsob fungoval rychleji a nejspíš i účinněji. Jasně, v realitě by se něco takového asi fakt nestalo, ale je to komedie, tak u té se fakt něco takového vytýkat nedá. Sice nemůžu říct, že by mě to bůhvíjak odrovnalo, ale rád si to někdy pustím znova a čtyři hvězdy si to podle mě zaslouží. Jen mě teda překvapují dvě věci - že je to v Česku docela neznámé a že to točil zrovna Mocky, od kterého jsem sice předtím viděl dva filmy (La Grande Frousse a Litan), ale Přátelé kopretiny vypadají jako celkem normální komedie/film, což se o tamtěch dvou moc říct nedá, hlavně o Litanu ne. 4* (27.06.2021)

,,Teraz máte nezákonnú ženu a zákonnú milenku"alebo ,,Ja mám parohy na svojom oddacom liste, však tým lepšie, aspoň to máte úradne potvrdené". Takéto a veľa iných podobne inteligentných dialogov sa nachádza v tomto veľmi dôvtipnom a vynaliezavom filme. Lebo kto sa niekedy nehral z myšlienkou, že či je jeho aktuálny život dostačujúci a keby sa dalo vymeniť ho s niekým iným, ako by to dopadlo? A presne toto film rieši a  nie je to trápna výmena manželiek na jeden týždeň zo zmenou pravidiel, kde sa vymenení manželia hádajú viac, ako tí starí a to sú spolu len niekoľko dní. Tu je to spravené zmyselne a pôžitkársky a je to niekedy celkom roztomilo natočene. Vidieť ako to medzi manželmi iskrí a je jedno či sú svoji alebo natrvalo požičaný. Je tu aj taká hravá detinskosť ako napríklad pri scéne so sochami na hlavách , to mi prišlo také Funèsovske . Herci sú úžasný a krásne k sebe pasovala dvojica Claude Rich -Paola Pitagora i keď jeho skutočná  manželka tu hrala tiež jeho manželku, ktorú práve vymieňal, trocha komické i zároveň sladké. Ale mna najviac bavil z tejto skvelej zostavy Michel Serrault, ktorý tu mal niekoľko vtipných dialógov a aj scén a asi to urobilo aj to, že k nemu sa hlas Vladimíra Menšika  dokonale hodil. Je tu veľké množstvo vtipných scén a i keď čiastočka z nich zaváňa naivitou, neodradilo ma to od najvyššieho hodnotenia. Lebo film ma po celu dobu nepustil zo svojho zovretia a aj keď po čase píšem tieto riadky, tak stále sa mi vybavuje veľa scén z filmu a určite dlho budem naň spomínať. Takto som sa už dlho pri filme nebavil. Dakujem Willy Kufalt, ty vieš za čo. (31.01.2023)

Dnes u nás už téměř neznámá, avšak velmi kvalitní francouzská komedie. Základní zápletka je sice jednoduchá, ale nápad je rozvinut do velmi zajímavého vzorce. I vývoj některých postav je zajímavý, především té Michela Serraulta. Narozdíl od některých jiných francouzských komedií 60. let zde není nouze o opravdu vtipné scény a momenty. (27.06.2013)

„Pokrytecká morálka... to znám, mě taky honí, protože nedělám to, co dělají druhí.“  Trochu mainstreamovější Mocky, než jsem zvyklý, nicméně opět se svérázným hlavním hrdinou v revolučním útoku proti konvencím, navíc s tradičním šarmem francouzských komedií. Do námětu zde Mocky přetavil i kousek z vlastní zkušenosti, kdy zápis o něm a jeho rodině na matrice byl kdysi na počátku války zfalšován pro možnost útěku před nacisty do Alžíru, přičemž do konce života pak zůstal ve spisech s falešným datem narození. Inspirován touto příhodou stvořil v tomto filmu hrdinu, který pomocí padělání matričních spisů s ušlechtilým cílem začíná pomáhat lidem i v novodobé mírové společnosti. Slizký dobrosrdečný Matou tímhle poťouchlým způsobem řeší problémy manželství, která upadla s prožitými léty obou partnerů až do otravného a nudného stereotypu. Nikoliv náhodou je v této hříce s revolučním duchem přítomný symbol kopretiny, který odkazuje na hnutí hippies hlásající svobodu, mír a lásku. Ačkoliv nejsem zástancem zcela volné morálky či absolutní svobody, když zazní ve filmu pěkná zamýšlení (např. „Žijeme jak mravenci a zahyneme, když porušíme zákon mraveniště. Jenomže my nejsme mravenci. Jsme lidé! A člověk má právo riskovat za svobodu.“), ocitám se s Mockym na jedné myšlenkové vlně a přidávám se s chutí k jeho snění o nikdy neuskutečněné revoluci v manželských vztazích, o prosazení změny v morálce, s cílem vymanit se z pout jistých zákonů poznamenaných dávnou, pro někoho možná již opravdu i zastaralou tradicí. Vždyť kolik takových již napůl vyhaslých manželství existuje kolem nás a nadále přetrvává jen kvůli finančnímu zajištění či strachu z rozvodového řízení a ze samoty? A nejen v tomhle směru vnímám Přátelé kopretiny jako velmi povedenou komedii se závěrem téměř fantaskním. Jde samozřejmě o spoustu humoru od gagů ve stylu grotesky, přes řadu vtipných situací až po báječně napsané dialogy z pera Mockyho dvorního spoluscenáristy Alaina Mouryho. A když si k tomu připočtu původní český dabing, v němž Michela Serraulta neopakovatelně namluvil Vladimír Menšík a k zážitku napomáhá také hlas Luďka Munzara v hlavní postavě, své váhání mezi 4 a 5 kopretinami (hvězdičkami) vyřeším zaoukruhlením směrem nahoru. [90%] (15.06.2021)