Sláva

Tady se potkalo silné téma, s dobrou a přehlednou režií Zwicka, a fajn výkonem hlavní herecké skvadry. Kdyby to bylo ještě o chlup lépe napsáno, dám ty čtyři ještě s čistčím svědomím, protože jiných chyb tenhle film moc nemá. Ale i tak je Glory dám. Got some letters here, personal things. Also, if I should fall, remember what you see here. (13.09.2010)

Parádně zfilmovaný příběh významného černošského pluku za americké občanské války. Pod vedením Roberta G. Shawa procházejí výcvikem a musejí si vydřít pušky, boty, uniformy, nakonec i samotné válčení a nějaký ten respekt. Máte-li představu, že bylo s černochy na Severu nakládáno nějak extra dobře, tohle je film pro vás. Ostatně už sama představa, že Unie šla do války aby osvobodila černochy, je taktéž dost spekulativní... Ale zpět k filmu. Hlavním hrdinou je postava plukovníka R.G. Shawa (solidní, zelenáčsky vyhlížející Broderick), který se učí zacházet se svými svěřenci a sem tam pošle dopis domů. Herecky vypichuji ještě drzého Washingtona a tradičně bezchybného Freemana. Nudit se nebudete. I když bitevní akce není přespříliš, v černošském kolektivu se stále děje něco zajímavého. K vrcholům patří lesní přestřelka a závěrečný, hrdinný (a téměř sebevražedný) útok na pevnost Fort Wagner. Přehnaného sentimentu se nebojte, je ho tak akorát. Takže GLORY, můj verdikt zní: velmi dobře. "We fight for men and women whose poetry is not yet written but which will presently be as enviable and as renowned as any." P.S. Je zajímavé spojit si tu podívanou s osobou Baracka Obamy, viz Rentonův koment. Kdo by to byl tenkrát řekl, když ani Sever neměl v úmyslu začlenit po válce afroameričany do svých řad, ale spíše poslat je zase hezky zpátky domů na jiný světadíl... (09.08.2010)

V prvom rade to je o veľmi strhujúcich hereckých výkonoch. Na čele samozrejme úchvatný Matthew Broderick, za ním v závese oscarový Denzel Washington, Morgan Freeman a ďalší. Zo všetkých vyžaruje určitá osobnostná charizma. Pastva pre oči. Taktiež je to o silnom príbehu, ktorý sa každou ďalšou minútou posúva, až to všetko vyvrcholí v záverečnej pasáži dojímavým útokom na pevnosť. (15.01.2008)

„Sláva” plukovníkovi Robertovi Gouldovi Shawovi, pretože ľudovo povedané: „z hovna uplietol bič” , čo sa zase až tak extrémne často nestáva, ale keď sa už predsa tak stane, automaticky každému jednému jedincovi za to patrí určite veľké uznanie, pričom zo začiatku to tak ani bohvieako nevyzeralo, čo sa to vlastne → z prvého afroamerického pluku armády Únie v americkej občianskej vojne, konkrétne pod hlavičkou → 54. pešieho pluku z Massachusetts, nakoniec všetko (pozitívne) vykľuje, až sa im miestami trochu čudujem, že po predchádzajúcom násilnom odvlečení z domoviny, a zároveň i neskoršom pravidelnom bičovaní a zotročovaní na plantážach, majú ešte nejakú chuť bojovať za stranu Severu, no zrejme tam »hore« , nepanovali až tak príšerné podmienky, ako zrovna tam dole na Juhu, kde by som asi nechcel byť jedným z otrokov, pritom nie všetci mali na ružiach ustlané, čo dokazuje najmä postava → Afroameričana Tripa, ktorý má vo svojej duši mimoriadne hlboko zakorenenú nenávisť (zlé spomienky z minulosti), čo ho pomaličky rozožiera zvnútra, ako rakovina ? Scenár Kevina Jarreho (mimochodom jeho Otec nebol nikto iný, než práve slávny francúzsky hudobný (filmový) skladateľ → MAURICE JARRE !) sa spočiatku zameriava na štýl: „ťažko na cvičisku, ľahko na bojisku” , no ale i napriek tomu budú musieť ešte poriadne »zabojovať« o to, aby mohli vôbec bojovať v naprosto kľúčovej bitke o pevnosť Wagner z 18. júla 1863, čo zahŕňa i strhujúce finále pod taktovkou režiséra Edwarda Zwicka, ktorý v podstate týmto nadštandardným historickým (veľko)filmom takpovediac iba začínal, ak nepočítam zopár televíznych príspevkov, až konkrétne teraz sa konečne preslávil. Rád by som pokračoval niekoľkými kritickými pohľadmi smerom na herca v hlavnej úlohe → Matthewa Brodericka a Jima Hornera, ktorý síce skomponoval dosť emotívny soundtrack, no opäť mám taký pocit, akoby vykrádal sám seba, že hudobné motívy sa v tomto prípade neustále opakujú, ako obohratá platňa ? Herec, ktorý sa zviditeľnil s príchodom Ferrisa Buellera, nie je až tak extra presvedčivý, ako »čierni herci« vo vedľajších úlohách, menovite → fenomenálny Denzel Washington a pozoruhodný Morgan Freeman, ktorí ho spoľahlivo zatienia. Aspoň sa snaží, a to mi (celkom) stačí. Čo ma priam fascinuje, je nádherná kompozícia obrazu v podaní Freddieho Francisa, ďalej i strihová skladba zo strihovej miestnosti → Stevena Rosenbluma (dvorného strihača Eda Zwicka, ktorý si týmto osvojil veľmi dobrý zvyk), či povedzme aj výprava a kostýmy, ktoré sú ako vystrihnuté z danej doby, no bez dynamického zvuku → zvukárov Donalda O. Mitchella, Gregga Rudloffa, Elliota Tysona, Russella Williamsa II., by sa sotva jednalo o polovičný úspech. Zhliadol som neuveriteľne remeselne a kvalitne nakrútený snímok, ktorý je aj patrične surový, čo si krvavé dejiny "Spojených štátov amerických" , proste vyžadujú ! (05.09.2021)

Glory je zvláštní snímek. Na jednu stranu zapadá do kategorie poctivé filmařiny. Buduje postavy, vystavuje zápletku, hýčká si vaše emoce  a postupně se dostává k bodu, kdy má přijít vrchol. Až na to poslední se vše více či méně daří. Film obsahuje skutečně silné momenty, které vás nutí se zamyslet. Ale nedokáže z nich vytěžit maximum. Možná tolik ani nechtěl. Když bych si měl lehce protiřečit, tak vlastně Glory pochválím za to, že není povrchní a prvoplánový. Kde ale děj, v mém případě,  nevtáhl je závěrečná bitva. Bohužel jsem zůstal na gauči a neúčastnil jsem se ji.  Prostě mezi mnou a děním na obrazovce zůstal prostor. A to je škoda. Celkově, ale film rád doporučím. 70 procent v rámci dalšího povedeného filmového rande s IceQueen. (04.07.2021)