Tár

Hutna biografie fakeove dirigentky, ktera skvele funguje jako pohled za oponu me neznameho sveta, stejne jako studie profesni a charakterove dekonstrukce. (16.03.2023)

[3,5*]     "Unfortunately, the architect of your soul appears to be social media."    Zaujímavé dielo, ktoré ma nalákalo svojou nálepkou "hudobná dráma", z ktorého sa však vykľul psychologický thriller, a to veľmi dobrý. Inak, ako možno nazvať film hudobným, keď takmer celá jeho hudobná zložka pozostáva z asi 10-sekundových útržkov, keď orchester začne hrať a dirigentka ho hneď stopne? Našťastie o hudbu tu až tak veľmi nejde, ale skôr o príbeh poprednej dirigentky Lydie Tár (skvelá Cate Blanchett s nomináciou na Oscara), ktorý nepostráda psychologickú hĺbku a ani parádne napätie. Lydia je na začiatku mimoriadne sebavedomá žena, ktorej ale sled udalostí postupne nabúrava jej istotu, až napokon  z toho pomysleného piedestálu padá. Film tým výborne reflektuje na veľmi aktuálne témy, ako je hnutie "MeToo", ale aj, a to predovšetkým, "kultúra rušenia" ("cancel culture"). Spočiatku ma trochu vystrašili neustále rozhovory, takého dosť intelektuálneho charakteru, postupne ale film naberá slušné grády a napätie parádne hustne.     "Apartment for sale / Apartment for sale / Your mother's buried deep / And now you're gonna keep / Her apartment for sale / Your sister's in jail / You put your sister in jail / You're all going to hell / Your apartment's for sale!" (15.03.2023)

Vynikající Cate Blanchett utáhla tenhle film tak bravurně, že ty 2,5 hodiny utekly jako nic. Velmi dobrý portrét dirigentky, která se prosadila v oboru, kde je konkurence snad i větší než na Wall Streetu. Následující mediální lynč a zhroucení jsou třešnička na dortu celého příběhu. (24.07.2023)

Nezpochybnitelně kvalitní, podnětná, ale pro mě osobně dost vyčerpávající záležitost. Takovej ten film, o kterým vím, že bych ho víc ocenil na druhé shlédnutí, ale zároveň mám pocit, že než se k němu vrátím, uběhne tolik času, že to bude skoro jako koukat na něj poprvé. Cate asi dostane Oscara a asi si ho zaslouží, ale who fucking cares. Poslední záběr byl... zajímavý. Možná geniální. 8/10 (03.01.2023)

Cate Blanchett je neuveriteľná. Tár je silný film. Hustý dialógmi a emocionálnou silou. Dostať sa do neho ale je tiež trochu zložité a pre bežného diváka to môže byť príliš veľa a nezvládne to určite. To je však škoda. Musím sa priznať že pri celkovej dĺžke skoro troch hodín som mal aj ja čo robiť aby som nezaspal, no posledná hodina je vrcholom a hereckým majstrovstvom  Cate Blanchett. Lýdia je uznávaná koncertná dirigentka. Úvodná montáž nás zavedie do živého rozhovoru s New Yorker, ktorý predstavuje jej doterajšie úspechy. Na začiatku je Tár trochu pomalší snímok, no herci to zachraňujú. Ľudia často nepochopia úlohu dirigenta a zredukujú ju na niečo takmer zbytočné. Režisér a spisovateľ Todd Field to vie a necháva divákovi spustiť úvodným rozhovorom,  ktorý nám predstaví nielen hlavnú postavu ,ale aj svet klasickej orchestrácie a jej interpretáciu. Na vrchole svojej hry, existuje veľa obdivovateľov, verejných aj profesionálnych. Ako  miestnosť plná nervóznych študentov na Juilliarde, ktorí tiež cítia hnev  nekompromisných názorov dirigentky.  Dáva tam zo seba veľa, je si taká istá, ako sa zdá, a keď sa všetko zdá také dokonalé a kontrolované,  príde to čo nevidíme. Tieto potenciálne trhliny sa prejavujú cez Francescu (Noémie Merlant), je to asistentka. Zdanlivo je podriadená, je zjavne zasvätená do nejakej slabosti, môže to byť slabosť, alebo naopak. Aj partnerka Sharon (Nina Hoss) je krehká a v Tárovi vyžaruje nežnosť, ale je v tom niečo iné. Je jasné, že Tár si chce udržať svoje postavenie a  moc.  V prípade potreby až nemilosrdne. Tieto osobné momenty však skutočne pomáhajú plynulosti tohto filmu. Hoci sú mierne pochmúrne, sú závanom čerstvého vzduchu v Tárovom strohom svete. Však je to krásny svet. Izby sú obrovské s modernistickými líniami a nenápadnou majestátnosťou. Ocitáme sa stratený v týchto priestoroch, keď aj Tár začína upadať na dno. Bol však potrebný nepreniknuteľný domýšlavý trojhodinový pôžitok? Povedal by som, že nie aj áno. Je to pomaly horiaca dráma. Tá sa ani tak nerozvinie, ako skôr jemne skĺzne do tmy. Vyžaduje si proste vašu pozornosť. Blanchett je neuveriteľná. Je to výbušný výkon. Neskutočne podmanivý. A čudoval by som sa keby ocenenie nezískala bol by to už jej tretí Oscar. No však uvidíme. 3 hodiny je síce fakt veľa no ak budete   pripravení  a trpezliví,  budete odmenení intenzívnym zážitkom z filmu. HODNOTENIE 8/10 (05.03.2023)

Tu paní asi rádi mít nebudete, ona vás ostatně také ráda nemá. Nenávidí vás stejně jako autor tohoto kometáře. Ať žijou ti, co ještě neumřeli! Nebo? (06.03.2023)

Hodně vážně pojatý snímek o genialitě a následném pádu lesbické dirigentky přední berlínské filharmonie. Osobně příliš studené a odtažité a je to škoda námětem výborné. Seděl mi spíše ráznější hudební film Whisplash a nebo umělecké psycho Černá labuť. Přesto ocením nadstandartní výkon Cate Blanchett stále v topu a stále v obraze. PS: Začínat film až po 5minutových titulcích na začátku se taky moc nevidí.. 70% (11.04.2023)

| Focus Features | Fieldov opus ma minul a dosť ma to mrzí, ale poporade. Začnem pozitívnym: ten film je neskutočne super zrežírovaný a zostrihaný. Toto fakt oceňujem a priznávam kvality, pretože chcel som ten film milovať do poslednej sekundy. Cate Blanchett je presvedčivá, autentická a jednoducho výborná, Oscara dostane právom a nemám proti nej absolútne nič. Skvostný herecký výkon. Ale inak ku mne film neprehovoril nijak inak, beriem to ako brilantne natočená pretvárka, v ktorej sa veľmi nič nestane a ktorá ma vo výsledku skôr len vodila za nos a za každú cenu mi hovorila "toto musíš milovať, pozri, som Oscarovka, ktorá je nad vecou". Niečo ako Sila psa pred rokom. Tým ma aj stopáž samozrejme unavovala, ale možno si viem predstaviť 2-hodinovú verziu na štýl Whiplash, kde by ma postupným gradovaním film knochoutoval do brady. Tu ten knockout je, ale nesadol mi. Ale všetkým prajem, nech sa im tento film strašne páči, ja to ale bohužial tentoraz nie som. Ale Oscary tomu fakt prajem, pretože tento typ filmu si ich fakt zaslúži. Viac TU. | Hodnotenie: 6/10 | (03.12.2022)

Dávné hříchy mívají dlouhé stíny, jak se o tom na vlastní kůži přesvědčuje manipulativní a bezohledná dirigentka Lýdie Tár. Pokud se divák nenechá odradit téměř nekonečným začátkem, vyvolávajícím běžícími titulky dojem, že film v přehrávači nějak samovolně přeskočil na konec :-), pozvolna se mu dostane strhujícího ponoru do nitra sebestředné osobnosti ve vynikajícím ztvárnění Cate Blanchett v její životní roli. Snímek velmi pomalu graduje až do finále, které, myslím, překvapí nejednoho filmového, ale i hudebního fanouška. U mě jednoznačně na plný počet. (29.01.2023)

Intenzivní, přitom ale zvláštně odtažité (tento efekt pravděpodobně způsobuje mapování většině lidem neznámého světa se svým vlastním žargonem a pravidly) a chladné slowburner drama na aktuální témata. Tíživý film mj. v tom, že odpovědi na zásadní otázky nechává nezodpovězené, nebo jen naznačené. Na zdi vidíme mihotající se a rostoucí stíny, nevíme však, zda a kolik jich vrhá hlavní hrdinka (Cate Blanchett si jde pro Oscara). Hudbu dělala Hildur Guðnadóttir (Joker, Černobyl, Sicario...). Mimochodem málokdy se vidí, že by něco mělo napříč imdb, metacritic, rotten tomatoes atd. nad 8/10. (15.11.2022)

Tár a cesta do pekel a zároveň Blanchett a cesta na vrchol. Obraz člověka, který se cestou na vrchol párkrát nehezky zašpinil a obraz společnosti, která mu to může v současné době tak lehce vrátit. (19.01.2023)

Nebavilo ma to, ale odpad to nie je :P (03.04.2023)

Každý rok je natočeno stovky, tisíce zbytečných filmů, které jsou jeden jako druhý. Naštěstí vznikají i filmy jako Tár, možná to nejsou ohromující spektákly, ale jsou to filmy s velkým F. (29.04.2023)

Je tam HUDBA. Je tam genialita a velké ego v jednom. A všechno geniálně vystihnuté diky Cate Blanchett. Jestli neholduješ vážné hudbě netroufám si slíbit uspokojení. Já si ale 2 a půl hodiny vychutnala tuto symfonii zkázy. (07.09.2023)

Tár jsem se dlouho vyhýbal aniž bych věděl proč. Tohle není sice pro každého, ale na své si přijdou milovníci dobrého vkusu, umění, kvalitních konverzací a obrazové krásy. Stylem režie a kamerou mi film hodně připomínal Eyes Wide Shut. (17.11.2023)

Sakra tak toto bol "nářez". Film robí hneď 2 veci, ktoré sú zásadne nedivácke a aj mne často vadia a predsa u mňa znásobili zážitok. 1. Režisér strávil už úvodnú pol hodinu v dlhých scénach, kde zrejme chcel zásadne prefiltrovať divákov. Hĺbavé diskusie o svete dirigentov majú šancu zaujať možno tisícinu zasvätených divákov. Ale aj mňa, človeka čo ledva vie že nejaký Bernstein existuje, niečo veľmi zvláštne a okúzľujúce vtiahlo (určite to bol aj EXTRÉMNE vťahujúci výkon Cate Blanchett). Ak sa nemýlim, scéna z výuky bola single-shot a to je fakt výkon. 2. Fakt málokedy mám rád, ak režisér necháva čo najviac na interpretácii diváka. Väčšinou z toho ide nadutosť a je to otravné. Toto je naozaj excelentná výnimka. Sám som bol neskutočne prekvapený, keď som po filme začal študovať najčastejšie interpretácie diania. Boli značne odlišné od mojich. A musel som stále premýšľať. Keď som šiel spať, keď som ráno vstal. Film dostal bezplatnú vstupenku do môjho mozgu a stále si spätne prehrávam scény, ktoré podporujú tú, či onú teóriu. Verte že som prvý, čo by filmy nad 2 hodiny strihal. Ale tu spätne naozaj KAŽDÁ scéna, aj tá najmenej podstatná, dáva zmysel a dopĺňa doslova mysterióznosť príbehu. Kamera je taktiež fenomenálna. Často dlhé zábery, plné modernej architektúry a naozaj perfektne vyobrazené sociálne kontrasty, ktoré táto fixácia na uhladenú modernú architektúru zvýrazňuje. Musím dodatočne zdvihnúť hodnotenie na 5*. A to je výnimočné. Pri hodnoteniach som zväčša fixovaný na pocit ihneď po skončení filmu. Ak ma nenadchne hneď a nepodchytí mi emócie, väčšinou proste vypnem TV a idem ďalej. Toto len zvýrazňuje, ako ten film ide pod kožu. A je to zrejme oficiálne zatiaľ najväčšia oskarová rabovačka, na ktorú si pamätám. Cate Blanchett si tú zlatú sošku zaslúžila v 11/10 prípadov a pobláznenie Všetkým, všade aj naraz zrejme zatienilo akademikom myseľ. (03.03.2024)

Předchozí dva Fieldovy filmy (In the Bedroom a Little Children) jsem 'sežral i s navijákem' a byl to dokonale můj šálek kávy. Tár předchází adorace z festivalů a věštění Oscara pro Blanchett. Od prvních okamžiků neskromné dvouapůlhodinové stopáže není pochyb o tom, že režie je perfektní, stejně jako všechny ostatní komponenty Tár. Blanchett je až strojově dokonalá. Právě ona bezchybnost spolu s jistým komisním chladem komplikovaného charakteru fiktivní geniální dirigentky, skladatelky a hudebnice, vytváří v divákovi pocit odosobněné sterility, která mu brání nechat se pohltit a vtáhnout, navzdory zjevné jedinečnosti kvality, kterou sleduje a může to vnímat jako mínus, alespoň já měl přesně ty pocity. Až najednou v poslední čtvrtině ba pětině ráz na ráz vás Tár plně pozře, aniž by k tomu potřeboval přehnaně dramatickou katarzi, až si říkáte, zatraceně, jak to ten Field dokázal, celou dobu takhle opovážlivě vás nechat na vážkách - a v samém konci donutil všechny výtky bez mrknutí odhodit a sežrat mu to opět i s tím navijákem, aniž byste pořádně věděli proč. (16.11.2022)

No dobre. Čo som to práve videl? Kus zrkadla akokeby od Scorseseho do rozporuplnej a "zlej", ale nejakým spôsobom uhrančivej a znepokojujúcej duše, kde som sa hanebne ocitol v situáciach, že mi je jej vlastne ľúto. Formálne krásne studené, scenárom inteligentné, nejednozačné, prekvapivo dokonca nečiernobiele, až šípim úmysel. Dĺžka mi absolútne nevadila, takto to režisér chcel a ja to akceptujem a chápem. Mám dojem, že ak by sa v prvej polovici krátilo, koniec by vyznel oveľa slabšie. No a Cate Blanchett... Je úplne jedno či berie toho Oscara alebo nie. Ak niekto bude pochybovať, že či je herectvo umenie, pustite mu tento film. Jeden z najlepších výkonov, aké som videl. Najlepší film roka 2022 o prsia s Babylonom. Jednoducho bezchybné. (01.03.2023)

Zcela a dokonale famózní Cate Blanchett umožňuje přetrpět nafouklou stopáž. Oceňuji zajímavý pohled na cancel culture, Todd Field obstojně vyvažuje oba pohledy. V centru pozornosti stojí otázka, zda lze pohlížet na umění bez osobnosti umělce, byť tedy u dirigenta se jedná na prvním místě o způsob interpretace, ne o vlastní tvorbu. Musí osobnost zmizet, ale jak, protože bez osobnosti není tvorba. Blanchett přesvědčivě ukazuje obě podoby Lydie Tár, dominantní a nekompromisní dirigentku, a neurotickou ženu zmítanou ve vztazích s dalšími ženami, které ji obdivují a současně nesnášejí. (07.03.2023)

Už ty úmorný začáteční titulky mě dost rozladily a ta manýra samotná v tom jen pokračovala. Nuda! Ale strašná. Buďto táhlý ukecaný scény o ničem, anebo opravdu surové dějové střihy. (23.03.2023)