Podivuhodné příběhy

88% - Tři vydařené volné adaptace strašidelných povídek Edgara A. Poa. Metzengerstein Rogera Vadima je především hypnotický koncert dvou sourozenců Fondových a jednoho démonického koně. Divák si užije jak strašidelnou atmosféru plnou pocitu viny za cizí utrpení, tak nádherné jezdecké scény. William Wilson (r. Louis Malle) je zoufalý muž, který stále prchá před svým dvojníkem. Ten ho pronásleduje všude po světě, objevuje se nečekaně, a hatí jeho zlé skutky. V hlavní roli exceluje Alain Delon. Toby Dammit je dynamická podívaná plná typického felliniovského "detailního chaosu". Slavný anglický herec (Terence Stamp) přijíždí di Itálie natočit film. Je pronásledován démonem převtěleného do dívky s míčem, propadá drogám a alkoholu, a únik se mu nabídne v novém Ferrari... Typický Fellini, typická hudba Nina Roty, typicky geniální. (25.11.2007)

Slibná kombinace slavných jmen (Vadim, Fellini, Delon, Fondová, Bardotová) a tří méně známých, tím pádem méně provařených Poeových povídek. Ty jsou adaptovány spíš volně. Vadim prodává příběh (Metzengerstein) přes Fondovou (a nechal vydělat i švagra) a její „kostýmy“ (myslel jsem, že využili zbylý šatník z Barbarelly, ale ve svých memoárech režisér přemítá, jak muselo být pro Jane zvláštní hned vyměnit kostýmy vzdálené budoucnosti za oděvy „vzdálené minulosti“, tak nevím). Příjemný kousek se znepokojivou hudbou. ______ To Fellini nenechává z krátké bizarní povídky Nikdy se s čertem nesázej o hlavu! (alias Toby Dammit) skoro nic a točí přízračným oparem zahalenou satiru na panoptikální maškarádu filmového průmyslu či co. Mohla to být nuda, ale Terence Stamp je jako slavný herec citující Shakespeara a zběsile startující svůj bourák, aby utekl před svým producentem, neodolatelný („Co vás přívádí do Itálie?“ „Slíbili mi Ferrari“). Ten western o Ježíšovi bych chtěl vidět. ______ V prostředním příběhu (William Wilson) je zlý Delon. (14.08.2014)

Předně - na filmu se silně podepsala experimentující 60.léta, a tak forma jasně vítězí nad obsahem. Největší vizuální orgie rozpoutal zcela zákonitě Fellini - jeho dekadentní surreálné výjevy jsou plné odkazů, symbolů, krásných, ale i zlých a démonických žen (což se jistě nevylučuje) a módních kreací. To vše v barokním šerosvitu a tajemně mlžném oparu. Nejčitelnější je prostřední povídka s Delonem, lyrizující naopak první s Fondovou - volné řazení scén hraběnky s koněm možná uspokojí básníky a koňáky, ostatní však nejspíš uspí. I přes formální krásu si nesedám na zadek a králem zfilmovaných povídek podle Poa pro mne nadále zůstáva Roger Corman. (07.07.2014)

Hodnocení povídky "Toby Dammit" v režii F.Felliniho. Maestro měl točit horory častěji. Tohleto zpracování Poeovy historky se mu povedlo, byť je pravda, že s předlohou má společnou akorát to vidění ďábla. Zde postava Tobyho není autorův přítel, nýbrž anglický charakterní herec - osobně tohle metamorfování vidím jako klad, jelikož se tak otevírá prostor pro několik nezávisle na sobě působících jevů: 1) autoreflexe Federicova profesního rozpoložení (pokud se nepletu, někdy v téhle době experimentoval s LSD a bezeslovná druhá půlka mi navazuje teoretickou definici účinků této drogy), 2) opětovný pohled na filmový průmysl (tentokrát spíše pomrkávání typu Sladký život), 3) kritika filmových festivalů (soudím tak dle hororové ironizace, která mi třeba naznačuje, že Fellini asi tyto zájezdy neměl moc rád). Kvalitní je i vizuální a symbolická stránka, která mě jednak připomněla Spalovače mrtvol (ztělesnění ďábla) a především filmy Daria Argenta typu Suspiria - ani bych se nedivil, kdyby jedním z jeho záchytných bodů bylo právě toto dílo od jeho krajana, ač vím, že se inspiroval třeba Hitchcockem. Kdybych měl brát adaptace Poeových děl z hlediska emocí, považoval bych za nejzdařilejší zpracování ta od Švankmajera, ale i přes dobrou drásavou atmosféru se tenhle kousek snaží více ztělesnit spisovatelovu osobnost, která nebyla děsivá, jako spíš lehce ujetá - proto mi je Fellini se svojí troškou do mlýna sympatičtější. 90% (03.06.2010)

Podivuhodné příběhy jsou ovlivněny prostředím doby šedesátých let a touhou provokovat. Jde o nález erotické stimulace a fetišismu v povídkách Edgara Allana Poea, nadsázka je povinností, stylizace se vyznává z hravosti. Každý příběh se drží vyznání svého vlastního filmového režiséra, někomu sedí ten, druhému onen, třetímu ani jeden. Sarkasmus a odlehčení s vitalitou a touhou mají schopnost pobavit. Roger Vadim předložil Metzengerstein v cynickém hledání a nalezení vrcholného stupně erotického dráždění, elektrizujícího stavu maximálního sexuálního vybuzení a slastné kopulace ve vášni prožitku. Hraběnka Frederique de Metzengerstein (Jane Fonda) zneužívá vlastní mocenské postavení za účelem extravagantního sexuálního prožitku. Zaujme hraběnčin bratranec a milovník koní baron Wilhelm Berlifitzing (Peter Fonda), svědomitý starý čalouník (Georges Douking), či hraběnčin všehoschopný poskok Hugues (Serge Marquand). Louis Malle předal Williama Wilsona, kde s jemnou ironií narazil na niterný rozpor idu a superega. Ctižádostivý vojenský důstojník William Wilson (Alain Delon, jako chlapec Marco Stefanelli) nutně potřebuje opojnou vůni sadismu k dosažení erekce a ejakulace. Zaujme hrdá kurtizána Giuseppina (Brigitte Bardot), neochotně zpovídající kněz (Renzo Palmer), univerzitní profesor medicíny (Daniele Vargas), či pitevním stolem k smrti vyděšená a navždy znechucená mladá dívka (Katia Christine). A Federico Fellini rázně rozhodil rozjásaný sarkasmus jménem Toby Dammit. Dostává se nám lehká forma niterného sebepoznání, surrealisticky rozježené odlehčení a roztomilé znevážení filmového světa. Toby Dammit (Terence Stamp) je rozkošnou ukázkou rozkladu cynismu při hledání útěků a volného pádu. Zaujme mámivé provokování skutečné potřeby (Antonia Pietrosi), připravená televizní moderátorka (Anne Tonietti), režiséři filmu a bratři Manettiové (Ivan Angeli a Ernesto Colli), či provokativní obraz skutečného ďábla (Marina Yaru). Podivuhodné příběhy nemají vystrašit, ale naopak rozveselit a rozvášnit. Nadsázka a hravost si nedokáží odpustit provokace a vztyčené prostředníčky, stylizace je vkusnou oporou choreografického rozmaru a rozjařeného odlehčení. Potěšitelně zábavné. (11.09.2019)