poster

Dlouhé loučení

  • anglický

    The Long Goodbye

Krimi / Drama / Thriller / Mysteriózní

USA, 1973, 112 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Rudovous
    ***

    Jestli je Dlouhe louceni nejakym atentatem pak, krome toho jak zde vyborne napsal kolega EdaS, je tento film atentatem na puvodni literarni predlohu Raymonda Chandlera. Ja se omlouvam, ale Louceni s Lennoxem je moje nejoblibenejsi detektivka, takze tohle jen tezko snasim. Vynikajici : Elliott Gould, ta coolova nalada zacatku sedmdesatek, muzika Johna Williamse, nekolik uchvatnych obrazovych kompozic ... to vse se ztraci jako v mlze a to diky scenari ktery se ridi zasadou "prepracovani jiz tak kvalitni predlohy za kazdou cenu". Nerozumim, ale dej filmu The Long goodbye ma s puvodni knihou jen malo spolecneho, (to samo osobe chyba neni, ale tentokrat opet bohuzel ano) a ke cti a slave mu to neni.(16.12.2008)

  • Slarque
    ****

    Jak se skládá vítězná sestava: námět - Raymond Chandler, režie - Robert Altman, kamera - Vilmos Zsigmond, hudba - John Williams. Když přihodíte Elliotta Goulda coby asi nejlepšího představitele Philipa Marlowa od dob Velkého spánku, tak máte stylovou detektivku americké drsné školy, jako když vyšije. Z dnešního phledu pobaví i pár štěků tak malých, že jejich představitelé ani nebyli uvedeni v titulcích (spoluvězeň David Carradine a zejména gorila Arnold Schwarzenegger). 90%(20.1.2011)

  • Traffic
    *****

    Jsou filmy, u kterých můžete řešit, co dekonstruují, na co reagují a jak se vztahují k historii (filmu), aniž by to jakkoli ovlivnilo vaše závěrečné hodnocení. Protože jednoduše nemáte o co se takzvaně pocitově opřít - přes všechnu tu sofistikovanost, narážky apod. to ve vás nezanechává žádnou stopu. A pak jsou filmy jako Dlouhé loučení, u kterých můžete uhranutě sledovat všechno výše uvedené a zároveň se bezbřeze bavit tím, jak jsou dokonale natočené a zábavné - a hlavně, že toho docilují naprosto mimochodem, jako by film plynul, aniž byste byli schopní hned v tu chvíli popsat, proč a jak. Může za to ta boží skupina Marlowových sousedek (melounová party) nebo snad Gouldovo rozevláté a dokonale mimózní herectví? Pravděpodobně obojí, je to prostě šťastné setkání několika tvůrčích rozhodnutí najednou. Být to tak o půltón vedle tak třeba nadávám na zbytečně přepjaté herectví Sterlinga Haydena, které kolikrát nemá žádnou přímou návaznost na vyprávění, ale tady to prostě sedne a nemá to chybu. Jinými slovy, film, ve kterém hlavní hrdina v první čtvrthodině napodobuje (ještě navíc s ukázkovým "blackfacem" na tváři) Ala Jolsona a hlídač na vrátnici karikuje Barbaru Stanwyck, Caryho Granta a další, prostě nemůže být špatný. Velká pohodovka, která je takový ten lehký masterpiece, kdy prostě nechápete. P.S.: A navíc, abych nezapomněl, zřejmě jedna z (u nás) nejvíc opomíjených klasik a dost možná nejlepší neo-noir, co jsem kdy viděl.(16.9.2014)

  • El Indio
    ***

    Pan Augustine si pohrál s ksichtem té svojí kurvy zatraceně pěkně. Na to jen tak nezapomenu. Ale jinak bylo Loučení s Lennoxem docela slabota. Tahle adaptace měla vzniknout už tak o pětadvacet let dřív. Bylo by to úplně jiný, ale myslim si, že mnohem lepší. Tenhle Marlowe let sedmdesátých mi prostě nesedí. A co měl znamenat ten kníratý Arnold?(19.12.2007)

  • MrCreosote
    *****

    "I even lost my cat." Elliott Gould je přesně ten typ odrbaného šupáka se smyslem pro humor, jakého si představím při četbě kterékoli Chandlerovy detektivky. Dlouhé loučení (překládané taktéž jako Loučení s Lennoxem) se své románové předlohy drží jenom velmi volně, jelikož Altman a spol. řadu věcí pozměnili. A dobře udělali. Příběh je odsunutý na vedlejší kolej, zde totiž hlavní roli hrají skvěle vystavěné dialogy doplňované zajímavými kamerovými hrátkami (časté prolínaní obrazu, většinou s vodní hladinou). Všichni herci si své role vyloženě užívají, takže se dočkáme psychopatického gaunera Marka Rydella - jakýsi mix Al Pacina a Joea Pesciho - nebo Sterlinga Haydena, jenž prozměnu vypadá jako dvoumetrový George Bernard Shaw. Přihoďte k tomu typicky zamlžený obraz Vilmose Zsigmonda, zvláštní melancholickou atmosféru podmračené Kalifornie či nekompromisní závěr, a dostanete další mimořádný a do sebe zahleděný film Roberta Altmana, kterému zažínám pomalu přicházet na chuť.(7.9.2011)

  • - Ve filmu se také v malé roli bodyguarda objevil i Arnold Schwarzenegger, o němž se režisérovi Robertu Altmanovi zmínil herec David Arkin, jenž mu namluvil, že je to vzpěrač, co právě přijel z Evropy. Ačkoliv byly informace překroucené, Altman ho ihned obsadil. (lekr)

  • - Ocenění: Národní sdružení amerických filmových kritiků 1974: nejlepší kamera. [LFŠ 2010] (Jeremy.jk)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace