Reklama

Reklama

VOD (1)

Americký režisér Robert Altman patřil v 70. letech k hlavním průkopníkům americké nezávislé scény, kteří se snažili o hollywoodský umělecký film. Proslul jako autor, který si vypěstoval velmi osobitý styl založený na provokativním pojednání společenských témat a ve svých filmech vyjadřoval kritiku a nedůvěru k americké společnosti. Po celou svou kariéru si pohrával s tradičními filmovými žánry a stereotypy. Ve válečném snímku MASH (1969) zachytil protiválečný postoj prostřednictvím absurdního humoru. Svět Divokého západu zesměšnil ve filmech McCabe a paní Millerová (1971) nebo Buffalo Bill a Indiáni (1976). Slavný snímek Nashville (1975) představoval mozaiku společenských vztahů na pozadí country festivalu... Ve svém snímku Dlouhé loučení (1973) pro změnu navázal na tradici filmu noir. Jedná se o osobitou adaptaci slavného románu Raymonda Chandlera Loučení s Lennoxem, jehož děj Altman oproti předloze zasadil do období svobodomyslných 70. let. Hlavní postavou příběhu je soukromý detektiv Philip Marlowe (Elliott Gould), k jehož charakteristice neodmyslitelně patří nezřízené pití alkoholu, kouření cigaret a projevy plné cynismu a ironie. Jednoho večera se u něj v bytě objeví jeho přítel Terry Lennox a požádá ho, aby ho zavezl do Mexika. Marlowe mu vyhoví, ovšem ihned po svém návratu se ocitne ve vazbě kvůli vyšetřování vraždy Lennoxovy manželky. Na první pohled se zdá být vše jasné – žárlivý manžel zavraždil svou manželku a poté spáchal sebevraždu v Mexiku. Jakmile se ovšem Marlowe ocitne na svobodě, rozjíždí pátrání na vlastní pěst. O jeho vyšetřování se nápadně začne zajímat i úspěšný, ale věčně opilý spisovatel Roger Wade a jeho žena Eileen. Přibývají další mrtví a Marlowe začíná rozplétat záhadu, která stála za zmizením jeho přítele. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (105)

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Jsem pyšný, že mě sleduješ zrovna ty." Phil Marlowe mi byl vždycky sympatický svým sarkasmem i se svou nikdy nezhasínající cigaretou. I tentokrát se spolehlivě odpotácel případem, občas schytal nějakou tu ránu, chvílemi byl naháněn nebo vyslýchán a jedinou jistotu mu přinášely nahé jogínky na protějším balkóně. Na můj vkus se to přece jenom trošku táhlo a občas jsem nechápal proč se gangsteři svlékají nebo proč místo Marlowea dostala flaškou do hlavy blbounká Jo Ann, ale hlavně že se nakonec to přátelství až za hrob vyřešilo. ()

DEXTER099 

všechny recenze uživatele

Soukromé očko se dostane do potíží když vyšetřuje vraždu manželky jeho přítele.Do toho se připlete jeden mafián co má jako jednoho z ochránců začínajícího Arnolda Schwarzeneggera.Film je průměrný a nebýt účasti Arnolda tak o něm asi ani nevím.Chtěl jsem dát menší hodnocení,ale závěrečná scéna byla dobrá a věřím tomu,že v dnešních filmech by se už asi nenatočila.Za mě tedy 50 % a tři hvězdy. ()

Reklama

MrCreosote 

všechny recenze uživatele

"I even lost my cat." Elliott Gould je přesně ten typ odrbaného šupáka se smyslem pro humor, jakého si představím při četbě kterékoli Chandlerovy detektivky. Dlouhé loučení (překládané taktéž jako Loučení s Lennoxem) se své románové předlohy drží jenom velmi volně, jelikož Altman a spol. řadu věcí pozměnili. A dobře udělali. Příběh je odsunutý na vedlejší kolej, zde totiž hlavní roli hrají skvěle vystavěné dialogy doplňované zajímavými kamerovými hrátkami (časté prolínaní obrazu, většinou s vodní hladinou). Všichni herci si své role vyloženě užívají, takže se dočkáme psychopatického gaunera Marka Rydella - jakýsi mix Al Pacina a Joea Pesciho - nebo Sterlinga Haydena, jenž prozměnu vypadá jako dvoumetrový George Bernard Shaw. Přihoďte k tomu typicky zamlžený obraz Vilmose Zsigmonda, zvláštní melancholickou atmosféru podmračené Kalifornie či nekompromisní závěr, a dostanete další mimořádný a do sebe zahleděný film Roberta Altmana, kterému zažínám pomalu přicházet na chuť. ()

MissJ 

všechny recenze uživatele

Netypická Chandlerovka, typická Altmanovka. Altman sabotuje zápletku seč může (nebo přinejmenším si jí nevšímá) a prochází mu to dokonale. Druhé zhlédnutí jsem záměrně odkládala až po přečtení předlohy; až teď jsem si tak mohla obé vychutnat, i když pořád ne naplno. Už intro s kočkou (On má holku a já mám kočku...) dává tušit, že nepůjde o otrockou adaptaci, tento dojem sílí s každou další scénou (moje nejoblíbenější: Marlowe chvátá za autem Eileen) a jestli jsem pořád v koutku duše doufala, že se Altman "umoudří" a Chandlerovy předlohy se aspoň v něčem přidrží, tak závěr mě dodělal. "Nesedne každému" zde platí víc než kdy jindy. It's okay with me. ()

Slasher 

všechny recenze uživatele

Přál jsem si víc konvenční, než tak ležérní styl vyprávění, ale něco mi říká, že napodruhé zvýším hodnocení. Ten film je osobitý, líbil se mi jeho humor, ironie a fuck-the-police nálada, především pak hlavní postava (detektivní týpek z 1953 v ’73 realitě) a ožralý vyhořelý literát v podání Haydena. První polovinu jsem v tom tápal, pak fajnovka. ()

Galerie (110)

Zajímavosti (3)

  • Ocenění: Národní sdružení amerických filmových kritiků 1974: nejlepší kamera. [LFŠ 2010] (Krouťák)
  • Ve filmu se také v malé roli bodyguarda objevil i Arnold Schwarzenegger, o němž se režisérovi Robertu Altmanovi zmínil herec David Arkin, jenž mu namluvil, že je to vzpěrač, co právě přijel z Evropy. Ačkoliv byly informace překroucené, Altman ho ihned obsadil. (lekr)

Související novinky

Star Wars a Pán prstenů se dočkaly obří pocty

Star Wars a Pán prstenů se dočkaly obří pocty

15.12.2021

Americký národní filmový registr se letos opět rozšířil o několik významných děl, mezi něž byl konečně zařazen také fantasy počin režiséra Petera Jacksona Pán prstenů: Společenstvo Prstenu. Snímek z… (více)

Reklama

Reklama