Úsměv

Po tom, čo sa jej pred očami zabije pacientka s úsmevom na tvári, sa Rose začne obracať život hore nohami. Pred samovraždou jej pacientka povedala, že trpí zvláštnymi vidinami. Krátko po jej smrti Rose zistí, že ju neklamala. Ona sama sa stane obeťou tohto javu a musí zistiť, ako ho prekonať a zostať nažive. - Všeobecne pozitívne reakcie doma aj v zahraničí chápem, ale ja osobne horory, v ktorých je hlavná postava takmer nedotknutelná a jediné, čo ju ohrozuje, sú preludy, skrátka nemám v oblube. Taktiež mi dosť vadil extrémne predvídatelný scenár, pričom dejová linka s mačkou je čistý amatérizmus. Postavy mi okrem klasicky pôsobivej Caitlin Stasey tiež nesadli, takže za mňa výrazné sklamanie, čo je škoda, keďže som tomu dosť veril. Režiséra sa ale v budúcnosti určite vyplatí sledovať, pretože toto nie je zlý horor, len to skrátka režisér vytvoril formou, ktorú ja osobne nepreferujem. Jeho prípadný ďalší kúsok by mohol fungovať omnoho lepšie, pretože talent tam poznať je. (02.11.2022)

Od tohoto filmu jsem si od počátku sliboval opravdu hodně, ale k mému údivu jsem dostal snad ještě o něco víc. Především oceňuji, že už je to nějaký ten čas, kdy jsem byl u hororu podobně napjatý. To připravil režisér (Parker Finn), opravdu velmi poctivě. Je to tak intenzivní, až jsem se místy opravdu bál a jednotlivé creepy úsměvy mým tělem projížděly ve formě štiplavého mrazu. Strašidelně napínavá atmosféra byla bezchybná a činila i ty klidnější pasáže tak trochu nervy drásajícími. Divák, stejně jako hlavní představitelka si tak nemohl být nikdy jist, kdy ,,zlo" opět udeří. Sám se netajím, že mám hrůzyplné duchařiny podobného ražení v mnohem větší oblibě. Dílo však navíc velmi připomíná můj oblíbený námět; It Follows, ze kterého si bezpochyby odnese jen to nejlepší a kvalitou ho nakonec snad i předčí. 85% PS: Má jediná výtka směřuje na adresu připravených scénářů pro oba boyfriendy. Neboť policajt, I když k tomu nemá žádný důvod, je příliš horlivý a naopak černoch, byť je snoubencem hlavní hrdinky je natolik pasivní, že už se do druhé poloviny filmu ani neostane. Tak jako tak je jejich počínání spíše nepochopitelné. (07.11.2022)

Smile nadväzuje skôr na sedemdesiatkové a osemdesiatkové psychologické kúsky typu The Changeling, Entity alebo Sentinel, než na súčasnú hororovú vlnu určenú primárne pre teenagerov. Už od začiatku je zrejmé, že tempo bude pomalé a hlavná postava má už spomienky na strednú školu trochu vyblednuté a zároveň nejde o klasickú pohľadnú superhviezdu. Osobne mi trochu prekážala snaha o mytológiu podobnú Kruhu a It Follows, pretože mám dojem, že by úplne stačilo, ak by išlo iba o vízie spôsobené traumou z detstva. Pričom by ani hororových prvkov neubudlo. Taktiež je pomerne skoro jasné, čo chce film povedať. 70% (28.03.2024)

Tady se zase jednou kradlo. Je to takový slepenec It Follows a Kruhu, který se bohužel v žádném ohledu kvalitou nepřibližuje ani jednomu ze zmíněných filmů. Jakžtakž se filmu dařilo po většinu stopáže udržovat si alespoň zajímavou mysteriózní atmosféru. Bohužel s postupným odkrýváním tajemství se snímek řítil do větších a větších sraček až v samotném závěru sklouzl do vod úplného zoufalství a trapnosti a představil jeden z nejubožejších závěrů, jaké je na hororovém poli možné vůbec natočit. Je to škoda. Snímek má pár dobrých náznaků, ale zůstane opravdu jen u těch náznaků. [30 %] (11.01.2023)

Mom, come pick me up, I'm scared. Ne že by to nebylo předvídatelné nebo nepřipomínalo další (a někdy určitě lepší) filmy, ale pořád jsem měla dojem, že je vše na správných místech a že mi temná ruka mačká srdce uvnitř hrudního koše. Kupříkladu It Follows je určitě nadřazený po umělecké stránce, nicméně síla Smile spočívá spíš v brilantním tematizování mentálního (ne)zdraví a zrcadlení povědomých patologických projevů ve stejně povědomých prvcích hororového žánru. Sosie Bacon odvedla velmi dobrou práci při promítání vnitřních muk na tělesnou schránku zvenčí. (17.01.2023)