Úsměv

[55%] Viděno v kině. I když, zde hodnocení je na současné horory nadprůměrné, přesto jsem tušil, že to bude klasický novodobý horůrek točený přes kopírák. A nezmýlil jsem se. Samozřejmě nemůžu říci, že je to úplná blbost. Má to své kvality, ale i také nedostatky. O nějaký originální nápad se zde nezavadí, ale taková technická stránka je docela slušná a k tomu ten audiovizuál – konkrétní scénky jsou pěkně ozvučené. K tomu hlavní hrdinka, která mě bavila od začátku do konce. Jen po hororové stránce to bylo takové neúplné a už vůbec ne děsivé. Rko je využito tak nějak napůl. K tomu finále mi přišlo hodně zdlouhavé a už vůbec šlo mimo mě. Takže víc bych se v tom nepitval. Sice moc dobře nechápu, že je to zde hodnocením kolem 70%, ale nikomu to neberu. To 1 vidění jsem přežil, ale stále jsem nedostal nic lepšího než tyto současné duchařinky. (08.10.2022)

Je to jako by někdo sebral náhodného člověka z ulice a oznámil mu, že mu právě unesl rodinu a pustí ji jen tehdy, když ten člověk do týdne natočí další film Ariho Astera - jinak si ty nemotivované rotace kamery uprostřed rutinně splácaného hororu neumím představit. Jediný zdroj energie tu je místy legračně pitomé chování protagonistky, to ale výsledek nezachrání od naprosté nudy. (27.09.2022)

Tady se zase jednou kradlo. Je to takový slepenec It Follows a Kruhu, který se bohužel v žádném ohledu kvalitou nepřibližuje ani jednomu ze zmíněných filmů. Jakžtakž se filmu dařilo po většinu stopáže udržovat si alespoň zajímavou mysteriózní atmosféru. Bohužel s postupným odkrýváním tajemství se snímek řítil do větších a větších sraček až v samotném závěru sklouzl do vod úplného zoufalství a trapnosti a představil jeden z nejubožejších závěrů, jaké je na hororovém poli možné vůbec natočit. Je to škoda. Snímek má pár dobrých náznaků, ale zůstane opravdu jen u těch náznaků. [30 %] (11.01.2023)

Takhle, kdybych se chtěl Úsměvu vysmát, tak si důvody najdu, protože výtky, které se dočtete vůči generickému scénáři jsou pravdivé (například z It Follows si to půjčuje nejenom námět, ale i celé scény), a třeba ta sekvence, v níž hlavní hrdinka obíhá příbuzné, známé a kamarády a snaží se je přesvědčit, že je prokletá, je napsaná fakt srandovně. Rozhodl jsem se ale, že vůči tomu filmu budu vstřícný. A to proto, že v době, kdy velké množství žánrových snímků zapomíná na to nejdůležitější, tedy o snahu diváka postrašit, se Smile snaží sakra intenzivně. Ne vždycky to vyjde, ale schválně jsem si teď připomněl, jaké horory šly zatím tenhle rok do české kinodistribuce, a Smile je v tomhle ohledu zatím s přehledem nejefektivnější. Vypilovat scénář co do chování postav a hloubky probíraných témat, bylo by to i na spokojenost při nesnížených očekáváních, řemeslo je to víc než solidní. Ale co, přivřu oči a dám tomu sedmičku. (30.09.2022)

Stejně jako některé jiné filmy, i „Úsměv“ bere něco běžného – v tomto případě úsměv – a přetváří to v děsivou věc. To filmu propůjčuje větší míru hrůzy, než jakou se může pyšnit mnoho hororů s nadpřirozenými stvořeními typu upírů nebo vlkodlaků. V záplavě nových hororů, jichž každý rok vychází celá řada, tak „Úsměv“ představuje závan čerstvého vzduchu, zase něco trochu jiného. „Úsměv“ je navzdory názvu jedním z hororů, které působí opravdu děsivě. Nespoléhá se pouze na lekačky, byť ani ty ve filmu nechybí. V první řadě kromě ústřední myšlenky sází na propracovanou atmosféru a síť hrůzy, která se kolem hlavní hrdinky Rose postupně utahuje. Jak ostatně jinak nazvat situaci, v níž Rose čelí smrtelné hrozbě, ale nikdo z jejích nejbližších jí podle všeho nevěří? Filmu to propůjčuje větší zdání realističnosti, neboť málokdo v dnešní době věří v existenci kleteb. O to strašidelnější je vše, co se v něm stane. Děsivost snímku zesiluje i skutečnost, že protivník, s nímž se Rose potýká, dokáže zaujmout různé podoby – podobně jako v hororu „Neutečeš“. Ani Rose ani diváci tak netuší, odkud přijde další nepříjemné překvapení, což je zanechává permanentně napnuté. I další prvky filmu, zejména práce kamery a soundtrack, slouží k posílení jeho atmosféry. Pojetí kamery reflektuje zhoršující se psychický stav hlavní hrdinky, která se ocitá ve stále větším stresu, jak bojuje nejenom o svůj život, ale i příčetnost. Hudba Cristobala Tapia de Veery se do filmu hodí. Byť nejde o soundtrack, který by lidé s velkou pravděpodobností poslouchali samostatně, do „Úsměvu“ zapadne bezchybně. Navzdory povolání hlavní hrdinky se film nezaměřuje primárně na psychologický ponor a studium duševních nemocí, nýbrž na její boj o přežití. To však není nutně na škodu. „Úsměv“ je v prvé řadě horor a byť si s psychologií pohrává, nejde o psychologické drama. Sosie Bacon v hlavní roli vykresluje svou Rose jako na jednu stranu traumatizovanou, na druhou stranu odhodlanou mladou ženu, a díky jejímu výkonu je snadné Rose začít držet palce a zajímat se o to, jak to sní dopadne. Sympatická protagonistka a poutavý děsivý příběh jsou dvě základní ingredience podařených hororů, mezi které „Úsměv“ bezpochyby patří. /70%/ (08.01.2023)