Ten nejlepší

Rusové mají svého opravdového člověka Meresjeva a černí Američani mají svého opravdového člověka Brasheara, ale v tomto případě Rusové své americké kolegy krutě válcují. Jak tak koukám, tak nejsem sám, komu se film zdál nějaký takový odbitý a hlavní představitelé mi připadali, že je natáčení vůbec nebaví. Ne že by bylo mé mínění o hereckých schopnostech Goodinga jr. nějak vysoké, ale ten De Niro vyloženě zklamal. (04.03.2007)

uuuuuuuuuuu. Srdce mi krvaci a falesne slzy tecou proudem, v kterem se nejeden divak utopi. Ale ne kazdy je hlupak pane Tillman. Tohle je dobre pro deti kteri hledaji sve hrdiny. Ti uvedomelejsi vedi ze za tou blistivou oponou odvahy, statecnosti a hrdinstvi stoji desitky proplakanych noci a daleko vetsi a komplikvanejsi myslenkove pochody nez nam tady serviruje snimek Men of Honor. Opravdu si nemyslim, ze divak je debil a ze pozna to blistive pozlatko, ktere na venek vypada krasne, ale uvnitr je shnile. (25.12.2007)

Nevědět, že je zrovna tohle podle skutečnýho příběhu, tk bych to fakt neuhodl. Všechno je tak strašně prvoplánový a naivní že se tomu fakt nechce věřit a do toho ještě ten konec, no prostě úlnej prototyop o ponižovaným utlačovaným, ze kterého se nakonec díky svý vůli stane všemi oblíbenej. Ale zase na druhou stranu obě hlavní postavy v podání Goodinga a De Nira jsou skvěle zahraný a celkově ten film taky neni k zahoení (10.12.2006)

Slovo životopisné dodává dramatům tu kořeněnou chuť, která člověka obvykle přitáhne a snímku dodá na pikantnosti. Vždyť co je zajímavějšího, než nakouknout do života někomu úspěšnému nebo i nechutnému, každopádně však vždy vyčnívajícímu z davu? O to se snaží i Ten nejlepší, jenže ne tou nejlepší způsobou. Ano, Carl musel prožít hodně ústrků, nepřátelství a odříkání, než dokázal všechno, co dokázal, jenže film je až příliš jednostranně zaměřen. Nikde není žádný jeho pád, žádný problém, který by se mu vyřešit nepodařilo. Se vším se popral a z každého takového souboje vyšel jako vítěz. A to je největší problém. Všichni v něčem a někdy prohráli, kromě filmového Carla. A tak se každá další překážka, kterou život a scénárista Carlovi do cesty postaví, stává jen jakousi parodií na sebe samu. Ničemu člověk neuvěří, přestože obyčejnou selskou logikou chápe, že se to tak klidně mohlo stát. A neuvěří tomu proto, že postavy jsou příliš jednotvárné a nerozvinuté. Každý (bílý) námořník je rasista až na půdu, kromě toho koktavýho. Velitel se snaží hlavního hrdinu setřít, aby nakonec zjistil, že si ho váží, že všechny zkoušky prošel se ctí a stal se tak lepším. A vždycky je tu někdo, kdo nechce, aby se chudákovi černochovi nic nepovedlo a to vlastně bez zjevného důvodu nebo bez projeveného rasismu (ať už šéf výcviku Poppy, nebo později poručík/kapitán Hanks). Tenhle film mohl být úchvatný, kdyby ho natočil někdo, jehož se rasová nenávist nijak osobněji netkla, kdo nechce ukázat, jak strašní bílí byli, kdo má nadhled a zvládne ukázat i opačnou stránku mince a charakterů lidí. Jenže to Tillman není a nejen proto, že je černoch. (02.12.2006)

"Jsem vrchní velitel Billy Sunday. V Chicagu žije jeden kněz se stejným jménem jako je to moje. Podařilo se mu z města vyhnat kurvy, ožraly a negry, aby se tam vůbec dalo aspoň dejchat. Jedinej rozdíl mezí tím knězem a mnou byl ten, že on Bohu sloužil a já Bůh jsem." Zadržet dech na pět minut pro mne není žádnej problém. Jen kolem mý hlavy nesmí být žádná voda, aby se nezjistilo, že přitom trošku dýchám. Jinak je voda můj živel a mezi podvodními záchranáři jsem se vůbec necítil špatně. A nevadilo mi přitom trošku toho rasismu, protože tenhle snímek byl správně chlapáckej a přitom jsem nezaznamenal nějaký přehnaný návaly americkýho patriotismu. Občas se sice zasalutovalo či zaYESSIRovalo, ale ukapávajících slz za zvuku hymny při vztyčování vlajky jsem byl naštěstí ušetřen. (07.05.2015)