Garderobiér

Chutia mi filmy, ktoré sú jednoliatym, kompaktým celkom, kde všetko so všetkým súvisí a spolupracuje. The Dresser je presne z tejto kategórie, naviac presiaknutý zhovievavým 'múdrom' (ono to vlastne v tejto kategórii ide ruka v ruke). Príbeh, ktorý svojich hrdinov miluje, ale nič im nepardónuje. Mrazivý aj teplý, určite však príjemný zážitok. A nemusíte byť zrovna milovníkom divadla a už vôbec nie znalcom Shakespearovho odkazu. (11.01.2006)

Film o herectví. Film o velkém herectví. Film o velkém herectví plný velkých hereckých výkonů, minimálně tedy oněch dvou ústředních, v jejich případě jde doslova o strhující zážitek! Ale hlavně film jako pocta všem těm anonymním lidem v zákulisí, bez nichž by ve výsledku žádné velké herecké výkony nebyly... (11.10.2012)

,,UŽ 227 LEAROV ...A JA SI NEPAMÄTÁM PRVÚ VETU." __ Maximálne hodnotenie udeľujem filmom, ktoré ma obzvlášť oslovili, strhli svojim prevedením alebo ich považujem akýmsi spôsobom za mimoriadne. Garderobiér takým dozaista úplne nie je, ale z celkového hľadiska nenachádzam na ňom žiadne veľké výhrady a plný počet dávam pre herecký koncert oboch hlavných predstaviteľov, ktorý je ozaj mimoriadny. Sledovať ich už len v spomínanom parádnom českom dabingu (z roku 1987) je čosi výnimočné, a aký je potom originál? Z tu vedenej polemiky, či je lepším Finney alebo Courtenay by som skôr vybral druhého menovaného, ktorý napriek tomu, že ho charakter jeho postavy robí hierarchicky prirodzene menej dôležitejšou personou, sa nijako nestráca a svojimi famóznymi sólami ma oslovil o čosi viacej. Courtenay pri svojom pajedení sa ovláda dokonale takú škálu mimiky a gest, že v dobách pred digitálnym vekom by bol ideálnym predstaviteľom Glooma. Záverečná pol minúta je jedným z najdojímavejších filmových zakončení a oslovila ma svojou nenútenosťou. (281. hodnotenie, 36. komentár k filmu) (22.05.2013)

Kdybych měl jedním slovem zhodnotit herecký výkon Alberta Finneyho jako zatrpklého a nemocného herce, který si za druhé světové války naposled střihne roli Krále Leara, váhal bych mezi slovy famózní, úchvatný, neskutečný ... Opravdový herecký koncert. Ovšem velmi zdatně mu sekunduje Tom Courtenay jako jeho homosexuální garderobiér. (06.03.2010)

Jeden z těch případů, kdy stačí kvalitní divadelní předloha, dva skvělí herci a výborný film je na světě. Albert Finney a Tom Courtenay podávají naprosto bezkonkurenční výkony, ovšem každý tak trochu na jiný způsob. Finneyho Sir nabízí více možností herecké exhibice díky emočním změnám jak na horské dráze, kdy v řádu desítek vteřin přechází z depresivního útlumu do až dětinského nadšení. Navíc není ani zdaleka poznat, že hraje postavu asi o 20 let starší (k čemuž pochopitelně pomáhají masky). Courtenay za ním rozhodně nezaostává, byť se ze zdejších komentářů může zdát, že je trochu ve Finneyho stínu. Garderobiér Norman je naprosto detailně vykreslenou postavou, kterou její představitel měl v malíčku díky předcházejícím představením v divadle. Na první pohled může díky homosexualitě působit jako komická figurka, ale karikatuře se Courtenayovi (a stejně tak Václavu Postráneckému v českém dabingu) podařilo na míle daleko vyhnout. Po celou dobu v sobě skrývá svůj obdiv a lásku k Sirovi, aby v závěrečné scéně jeho emoce povolily. Ze všech scén se asi i mně zůstane v paměti tvorba bouřky při představení, i když mi vůbec nepřišla tak komická. Díky opravdu výtečně napsanému textu a oběma pánům v hlavních rolích si takřka ani nevšimnete, že většina filmu se odehrává v Sirově šatně. "Má paměť je jako policajt. Když ji potřebujete tak ne a ne přijít." 100% (18.04.2011)