Režie:
Aki KaurismäkiScénář:
Aki KaurismäkiKamera:
Timo SalminenHrají:
Jussi Vatanen, Alma Pöysti, Janne Hyytiäinen, Nuppu Koivu, Matti Onnismaa, Martti Suosalo, Sakari Kuosmanen, Alina TomnikovVOD (1)
Obsahy(2)
Ansa pracuje v supermarketu a své večery obvykle tráví v prázdném bytě. Dělník Holappa zase rád tráví čas s lahví kořalky. Při náhodném setkání v karaoke baru mezi nimi přeskočí jiskra a tito sympatičtí vyděděnci tak mají konečně šanci na věčnou lásku. Dokáží dvě osamělé duše hledající štěstí zdolat nástrahy v podobě nesmělosti, ztracených telefonních čísel, mužovy příchylnosti k alkoholu a dalších nepřejících okolností? Svérázný finský režisér Aki Kaurismäki natočil vlastní okouzlující pojetí osudové romance prodchnuté láskou k filmu a humorem, které na festivalu v Cannes získalo Cenu poroty. (Aerofilms)
(více)Videa (4)
Recenze (89)
Až s neuvěřitelnou lehkostí natočená romance, která krásně zahřeje u srdíčka. Nádherný situační humor a občasné balancování na hraně trapnosti zde mají tak perfektní timing, že se není v podstatě možné té všudypřítomné roztomilosti ubránit. Ano, ten film je roztomilý a nemyslím to ani v nejmenším pejorativně. Dělník se sklony k alkoholismu a málomluvná děučica, která se protlouká více či méně podřadnými profesemi. Dialogy neobsahují žádné úderné pointy, atmosféra je silně melancholická a navzdory procesu sbližování obou hlavních postav jsem měl spíše pocit odcizení. Můj první Kaurismäki a rovnou (těsně) za plný počet. [85%] ()
Svěže komický pohled z Finska, od klasika, který pořád neztratil ani zlomek vypravěčského šmrncu. Doba feminismu mu naopak přihrála na další trefný příběh o finských “drsňácích”. Absurdní dialogy s bohatou kadencí suchých vtipů, tradiční retro stylizace (interiéry, kostýmy) lemovaná rozhlasovými zprávami ze současné války v Ukrajině. A filmovými plakáty, protože Aki filmy miluje. Kino-pozdrav filmovému bratříčkovi Jarmuschovi báječný. Krátká stopáž je mezi současnými filmy zjevením a potvrzuje, jak svůj Kaurismäki zůstává. [Karlovy Vary IFF] ()
Fíni sú super, ani záclony si v domoch nedávajú, nech sa každý kuká, veď aj tak každý chlastá, nie je čo skrývať. Táto romanca medzi lúzrami je čistá festivalovka, ktorá siaha po oceneniach. Na takúto dvojicu sa bežne nenarazí a už vôbec nie vo Fínsku. Veď sa to aj v originále volá "Padajúce lístie" a to vo Fínsku sú pritom skôr diery v zamrznutých jazerách. Sila alebo skôr celý obsah filmu je vo výborne vypracovaných dialógoch, na mnohých narážkach sa dá zasmiať a pritom sa nesmeje nikto, tu u Fínov tiež nevídať tak často. Nie je to ale film pre každého, to artové podivínstvo nezaujme každého, ale aspoň to nie je typická festivalová zlátanina s povinnou korektnosťou, ktorou ideme za cenami, lebo veď sám Kaurismäki prekvapuje vo svojej názorovej rovine, keď bol proti vstupu Fínska do NATO a vyzval aj Izrael na ukončenie násilia v Gaze. Obávam sa však, že mnohí film nadhodnocujú len preto, aby sa necítili hlúpo, lebo každý chce byť rozumbrada. ()
Je to trapné, ale zrovna na Godarda jsem si po filmu vzpomněl v tom, jak jednou na otázku o čem je jeden z jeho filmů, novináři odpověděl, že je o tom, jak se chlapec zamiluje do dívky a je tam pes. U něj to samozřejmě nebylo tak jednoduché, ale vlastně tím ideálně popsal tento Kaurismäkiho snímek. Přitom to je vlastně ten nejčernější humor o tom, jak všechny negativní aspekty světa nejvíce doléhají na ty, kteří od něj chtějí nejméně. PS: je legrační sledovat zdejší festivalové nadšení z 81 minut trvajícího čitelného evropského filmu, který se tam mezi tříhodinovými altajskými experimenty skvěl jako růže mezi bodláčím, stejně jako bylo včera na předpremiéře ve fancy pantsy butique kině Přítomnost legrační sledovat daleko rezervovanější reakce od lidí, kteří film sledovali přes rameno finského diplomatického atašé s kyblíkem šampaňského po ruce. Ironičtější prostředí pro film spadající do režisérovi proletářské trilogie bys nevymyslel. PPS: Thoughts and prayers jdou za tvůrcema plakátů k filmu, kteří tam do toho výjevu, naroubovali toho čokla, přičemž český plakát ho má o celé dvě řady blíže než americký plakát, přičemž český pes má zasmušilejší výraz než ten americký, který je takový žoviální, čtverácký. PPS: Proč se to v česku jmenuje úplně random Karaoke Blues, zatímco všude jinde se to překládá správně jako "Spadlé listy"? ()
„Hodně piju, protože mám depresi... a mám depresi, protože hodně piju.“ Aki Kaurismäki na poli svěže dlouhého snímku sleduje starosti i radosti finských ztracenců, jimž při jejich bídě a životním strádání paradoxně stačí jen málo k tomu, aby byli šťastní. Nenápadné, něžné, hřejivé, vtipné a vzdávající hold lásce k filmu - byla to ideální první projekce letošních Varů. Malý film, velké srdce. [KVIFF 2023] ()
Galerie (17)
Zajímavosti (17)
- Alma Pöysti opísala film: "Film hovorí o osamelých ľuďoch s bremenom, ktorí sa stretávajú neskôr v živote. No zamilovať sa v neskoršom veku si vyžaduje odvahu." (Arsenal83)
- Skupina hrajúca v karaoke bare sa volá Maustetytöt, čo v preklade znamená 'Spice Girls'. (Arsenal83)
- Vonku pri kine možno vidieť plagát k filmu Puto najsilnejšie (1945), ktorý má s týmto filmom veľa spoločných tém. (Arsenal83)
Reklama