Pope Must Die, The
Pápež musí zomrieť
Obsahy(1)
Neortodoxný a málo kvalifikovaný katolícky kňaz Robbie Coltrane sa kvôli cirkevnému omylu stane pápežom. Lenže keď nastúpi na pápežský stolec, zistí, že Vatikán je v rukách skorumpovaných gangstrov, ktorí majú skôr bližšie ku "Krstnému otcovi" ako k Pánu Bohu. "Pápež Robbie" sa rozhodne, že s tým urobí poriadky a vyčistí katolícky štát od toľkej špiny. Ibaže veci nie sú také jednoduché ako sa zdajú byť - do cesty sa mu postavia nielen všadeprítomní byrokrati, či smrteľné hrozby, ale aj jeho stará láska, ktorá sa objaví v tej najnevhodnejšej chvíli. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (18)
Dávám odpad i když vím, že jsou horší filmy. Tady mě ale naštval obrovský rozdíl mezi očekáváním a zklamáním. Velmi slušná herecká sestava v čele s Robbie Coltranem se plácá v neuvěřitelně slátaném scénáři. Komické to nebylo ani trochu, na tragédii to bylo povrchní a do toho ještě patetický závěr. Radím vyhnout se tomuto filmu jako čert kříži. /21.5.2010/ ()
Na tenhle film jsem náhodou narazil v televizi. Britská komedie s Robbiem Coltranem a Herbertem Lomem o omylem zvoleném papeži vypadá na první pohled jako kvalitní zábava. Zdání ale občas klame. Po poměrně zábavném začátku padá kvalita filmu dolů a dolů až v závěru narazí na samé dno cukrkandlovou scénou, kdy v nemocnici zemře jedna poměrně zbytečná a nudná postava. Začátek je ovšem díky scénám jako je zasedání ve Vatikáně nebo představování paláce poměrně zabavný. Potěší i Herbert Lom coby vyšinutý mafiánský boss. Kdyby i zbytek filmu byl takový jako začátek, šlo by hodnocení rapidně nahoru. Stačilo by jen celou dějovou linii s Beverly D´Angelo odstranit, poupravit konec a je tu 4 hvězdičkový film. Ale díky ohromnému množství chyb a sladké vycpávce, film nenaštve ale ani nezaujme. Prostě slabší komedie na sobotní odpoledne, kdy nemáte nic dělat nebo jste líní přepnout kanál. Pro mě za 50%. ()
Ani se nedivìm, že tento film nepronikl mezi kultovnì filmy devadesátých let. Ač slibuje dobrou zábavu originálnìm nápadem a láká na slavné obličeje ala Hagrid a Cornell, chybì snìmku šťáva a chytrý vtip. Vše humorné je postavené na prvoplánovaných jednoduchých fòrech bez špetky hlubšìho významu. Herbert je klasicky padouchem, jak se patřì, bohužel když je děravý scénář, nepomůžou ani Dreyfusovské grimasy. Škoda, zkrátka ne vždy se zadařì. ()
Když porovnám s dalším filmem tohoto žánru, českými televizemi poměrně dost často vysílaným Králem Ralphem, tak u mě jednoznačně vítězí právě příběh omylem zvoleného papeže. Ani tento film sice není nic zásadně světoborného, ale Ralph je pro mě už přeci jen trochu moc neotesaný a i počáteční zápletka mi zde prijde o poznání méně absurdní. Pak už je to jen sled (tragi)komických situací, které mě zabavily právě na jeden zimní nedělní podvečer a více jsem toho ani nechtěl. ()
V roce 1991 se objevily dva filmy s podobnou tematikou a zatím co KRÁL RALPH s Johnem Goodmanem ze souboje s britskou monarchií vyšel se vztyčenou hlavou, Robbie Coltrane by tu svou za tuto paskvilní dehonestaci (nic proti) katolické církve musel položit na špalek. Nudné, slátané, zmatené. Nezaujme ani pražský rodák, oblíbený nadřízený inspektora Clouseaua (série RŮŽOVÝ PANTER), Herbert Lom, jehož padouch je jen vyšeptalou vzpomínkou na vyšinutého vrchního komisaře Dreyfuse. 20% ()
Reklama