Režie:
Jiří SvobodaScénář:
Petr ZikmundKamera:
Alois NožičkaHudba:
Jozef RevalloHrají:
Jana Brejchová, Radovan Lukavský, Radoslav Brzobohatý, Jiří Bartoška, Jiřina Steimarová, Evelyna Steimarová, Bohumil Švarc st., Zuzana Burianová, Anna Wetlinská, Václav Mareš, Jan Schmid (více)Obsahy(1)
Televizní hra Petra Zikmunda nás zavádí do prostředí veterinárního výzkumného ústavu v okamžiku, kdy se jeho pracovníci snaží vypořádat s náhlým výskytem vztekliny. Pracovní problém však přerůstá v osobní téma každého z nich, především v osobní téma MVDr. Evy Krausové. Až do tohoto okamžiku žila Eva tím nejběžnějším životem. Svobodná matka kolem čtyřicítky, zaměstnaná v ústavu prací, z níž se už stala rutina; jeden den v týdnu strávený s přítelem - bez nároku na jakoukoliv společnou perspektivu; krátké prázdniny u rodiny na venkově s dítětem, o něž se v průběhu roku stará Evina matka. Žena, která to nikam příliš nedotáhla. Až jednoho dne náhoda před ni předkládá příležitost, na niž od mládí podvědomě čekala a léty pozapomněla. Ale teď, ve čtyřiceti? Mnohé ze snů mládí se uzavřely, na mnoho věcí v životě Eva už rezignovala, a to všechno najednou připomíná chvíli, kdy se zdá, jako by čas utíkal rychleji a k naplnění něčeho velikého už příliš nezbývá. Náhodná nabídka se mění v posedlost a nakonec ve hru na život a na smrt. Televizní hru Jehla natočil režisér Jiří Svoboda v roce 1982. Do hlavní role obsadil Janu Brejchovou, která za ni získala na MTF v Plovdivu Hlavní cenu za nejlepší ženský herecký výkon. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (42)
Solidní drama o ženě, které není zcela přáno jak v osobním, tak profesním životě. Zaujala mě dost drsně zabíraná pitva skutečné lišky a to, že být za minulého režimu veterinářem, byl v podstatě neúspěch, navíc špatně honorovaný. Herecké obsazení je až z říše snů, ale přišlo mi, že Jana Brejchová emoce trochu přeháněla. ()
Takové Svobodovo průměrné cvičení na úžasný Skalpel, prosím, fanoušci režisérových skvostů mohou tohle dílko klidně opomenout. O boj proti vzteklině ve skutečnosti nejde, spíš se hlavní hrdinka tak nějak potýká se svým neuspokojivým životem, nějak sama neví, co chce, je trochu hysterka a musí vařit Brzobohatýmu kafe. Pokud člověk přežije místy těžko pravděpodobné dialogy a přestane přemýšlet nad tím, proč mu Bartoška připomíná ministra Kalouska, čeká ho nenápadná nevzrušivá hodinka. ()
Těžkopádně zpracované nadčasové téma. 1) Tragický melodramatický televizně-inscenační tón vyvažují dobří herci. Nakonec s překvapením zjišťuji, že se mi výsledný tvar nakonec docela líbí._____ 2) Myslíte, že by snímek mohl v titulcích uvést dnešní mantru ochránců zvířat: No animals were harmed during the filming? ()
V sedmdesátých a osmdesátých letech jsem se na televizi skoro vůbec nedíval. A jak jsem si už nedávno říkal, zřejmě mi tak uniklo mnoho zajímavých televizních inscenací, které až nyní postupně doháním a odděluji zrno od plev. Zde nešlo jen o vztahy mezi lidmi, ale též o vztahy mezi zvířaty, konkrétně liškami a myšmi... Pamatuji si na rodiče, kteří každý večer seděli před "bednou" a rozčilovali se: zase je tam něco psychologického, ve smyslu, ať s tím jdou někam. ()
Lepší průměr (kdyby to šlo, dám o půl hvězdičky víc). Místy opravdu trapné dialogy, přemýšlela jsem, zda se takhle tehdy (v 80., možná koncem 70. let mluvilo) - patos z toho kapal nepokrytě, nebo se holt nepovedly dialogy, nebo je to schválně...ale bylo to asi 2x. Sex symbol Brejchová už tu není nejmladší, zato Bartoškovi to sluší :-) A téma zajímavé, drama to relativně je, ale poté, co je člověk až přesycen všemi drsňárnami ze Západu, už to tolik neohromí a patřičný efekt se prostě nedostaví. Ale konec byl dobrý, ten se povedl. Takže jo, stojí za to se na film podívat, už z několika důvodů... ()
Galerie (6)
Zajímavosti (2)
- Ve filmu hraje Jiřina Steimarová se svou dcerou Evelýnou. (M.B)
- Jana Brejchová obdržela v roce 1982 na festivalu v Plovdivu hlavní cenu za herecký výkon. (M.B)
Reklama