Stopy Járy Cimrmana

Jak jsem již napsal v poslední epizodě na mém profilu věnujícímu se hodnocení jednotlivých dílů - takhle poutavý, zábavný a zároveň stále poučný dokucyklus tu nebyl v našich končinách dlouhé roky a já jako člověk odrostlý na cimrmanovském humoru nemůžu být spokojenější. Pan Táborský se průvodcování světem Járy Cimrmana zhostil s velkým nadšením a odhodláním a přítomnost všech současných cimrmanologů jen dokouzlila šmrnc už tak úžasnému cestopisu. Hned mám chuť si po letech zopakovat některou z jejich her. [viděno v iVysílání] (30.06.2023)

Geniální cestopis, ostatně stejně jako všechno kolem Járy Cimrmana. Mirek Táborský je k roli průvodce naprosto ideální, navíc nejde "jen" o cestopis, ale díky tomu, že se v něm setkává se svými kolegy z divadla, se navíc divák dozví i hromadu nových věcí o Járovi (vynalezl jogurt o půl roku dříve, než dr. Oetker, což je oficiálně uznáno i soudy), dojde i na nějaké ty drby z divadla a zákulisní informace a třešinkou na dortu je velké finále, v němž se na prknech DJC setkali všichni současní cimrmanologové a přednesli zcela novou, vynikající Cimrmanovu autobiografickou báseň. Jako cestopis seriál samozřejmě funguje také, lákadlo na krásné výlety po krásách české vlasti je enormní, umocněné o to víc neuvěřitelně krásnou a velkolepou kamerou. Skvělá záležitost! 100 %. (27.06.2023)

Velmi originální způsob dokumentárního cestopisu. Vtipné, inteligentní, dobře zahrané a hlavně skvěle vybrané, co se týče lokalit a objektů. Hrané prvky takové sérii moc sluší a po filmařské stránce je to jedinečné dílo, srovnatelné např. s Modrou krví. Táborský je civilní vypravěč, který nevyžaduje pozornost a přesto se mu jí dostane. Příjemnou podívanou zajistí nejen dobrá kamera, ale i hudební ilustrace, která je hravá i nostalgická. (16.06.2023)

Jak říká na konci Zdeněk Svěrák cestopisný seriál vznikl na přání diváků a fanoušků mezi které se hrdě hlásím. Je pravda, že jednotlivé epizody mohou působit lehce neurovnaně svým pojetím a chtělo by to i přesnější označení na mapě kvůli nadšeným turistům nicméně i tak dílo pobaví. Zhodnotitel vyčítá tvůrcům nefunkční humor, jenže je třeba si uvědomit, že legrace divadelních her je tvořena právě na divadlo, kdežto toto je spíše humor filmový blízký třeba filmu Jára Cimrman ležící, spící. Přiznám se, že bych uvítal třeba i nějaký další místopisný dokument s tím, co se zde nevešlo. Nebo též humorný historický seriál o osobě Járy Cimrmana. Zde se totiž ukazuje, že vše co se naopak nevešlo do divadelních her je zde použito úspěšně a národ evidentně na Járu a humor žižkovského Divadla Járy Cimrmana chuť má. (12.06.2023)

Než klasický cestopis, tak je to spíš další výrazný produkt divadla Járy Cimrmana, se všemi věcmi, které k tomu patří. Typický Cimrmanovský humor se prolíná všemi díly a obzvláště vsuvka s Ondřejem Vetchým patří k naprosto výborným. Čím blíže je pak závěr samotného cestopisu, tak tím víc je zřejmé, že se jedná hlavně o jakousi poctu samotnému vellikánovi a všem členům divadla, což pak umocňuje závěrečná scéna, která by klidně mohla fungovat jako uzavření jedné velké éry okolo Svěráka, Smoljaka a dalších. (14.06.2023)