Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 1943 sílí údery proti nacistické třetí říši a Řím, resp. neutrální Vatikán, se stává útočištěm tisíců uprchlých válečných zajatců, Židů a hledaných odbojářů. Irský kněz, vatikánský právník a diplomat, chráněnec kompromisnického papeže Pia XII. monsignore Hugh O´Flaherty organizuje ve spolupráci s italským odbojem úkryt pro všechny pronásledované. Dramatickou situaci vyhrocuje nástup nacistického fanatika a pragmatika plukovníka Herberta Kapplera do funkce policejního velitele Říma: židovská komunita je pod příslibem ochrany okradena o zlato a deportována, vyhlášení výjimečného stavu umožňuje masové zatýkání. Kappler záhy zjistí, že O´Flaherty je hlavou ilegální organizace a usiluje o jeho likvidaci, aby zlomil hnutí odporu. Pravověrný nacista a představitel křesťanské lásky k bližnímu se osobně střetávají na veřejnosti, gestapo strojí knězi léčky, on však bravurně Kapplerovi uniká, statečně chrání ohrožené přátele, poskytuje duchovní útěchu obětem fašismu (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (74)

majo25 

všechny recenze uživatele

S filmu dosť cítiť televízne spracovanie, nielen kvôli absencii nejakej tej akcie a slabšiemu humoru, resp. pokusu o neho, ale aj kvôli slabším dramatickým scénam. Tie nie sú viac vyhrotené, sú skôr také pohodové, ako keby nešlo o veľa, ako keby nešlo o životy. Aj keď si z hercov určite viac vážim Plummera ako Pecka, tu to musím priznať bolo obrátenie. Peckovi rola sadla, naproti tomu Plummerovi neušili rolu práve najlepšie, resp. réžisérovi stačilo aj málo. Plummer v záporných postavách sa hodí skôr medzi úlisných alebo podlých záporákov, nie ako to bolo tu - tvrdých a nekompromisných. Tiež dlhšia stopáž nebola práve najlepším nápadom. Bytheway, tu môžeme zhliadnuť mladú argentínsku krásku Fabianu Udenio. ()

cheyene 

všechny recenze uživatele

Gregory Peck je záruka kvality! Navíc film je inspirován skutečným příběhem! Obdivuhodná je statečnost monsignore Hugh O´Flaherty, např. když se vydal do věznice v přestrojení! 5* je určitě na místě!! ---- Malá poznámka: kdo viděl tento snímek a líbil se mu, tak by se měl podívat také na Masakr v Římě, kde H. Kapplera hraje R. Burton (škoda, že se neobjevil v této roli i zde). ()

Reklama

Aidan 

všechny recenze uživatele

Gregory Peck v roli srdnatého monsignora O´Flahertyho je těžký sympaťák, jeho sok - esesák Kappler - v podání Christophera Plummera bohužel taky. Člověk mu více věří polohu hodného otce od rodiny než nacistické zrůdy, což příběhu místy ubírá sílu. Vzácné okamžiky, kdy se oba hlavní představitelé setkávají tváří v tvář, přesto patří k nejpovedenějším - mají jiskru a svým způsobem i komediální rozměr. I po duchovní stránce se v případě tohoto snímku jedná o pořádnou vzpruhu... nejen díky těm několika krásným větám úplně na závěr, které popisují další životní osudy hrdinů. ()

Ještěřák 

všechny recenze uživatele

Tenhle film je jako podprůměrně vypadající stydlivá ženská s diamantovou duší: prve nad ní člověk ohrnuje nos, posléze jí propadá stále hlouběji, ne proto, že by citově manipulovala, ale proto, že je vnitřně tak skvělá, a závěrečný sex s ní je samozřejmě úžasný. :-) Mimoto, matadoři Morricone, Plummer a hlavně Peck zodpovědně plní svůj standard a propůjčují postavám koňskou dávku respektu a moudrosti (ano, i ten nacista). ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

London bol špecialistom na televízne filmy a tak asi ani neprekvapí, že jeho snáď najdôležitejší film vyzerá ako regulérne kino s bohatou výpravou a má navyše hviezdne obsadenie. Krásy Ríma obdivujeme v každom druhom zábere a zároveň sledujeme psychologický, ale aj fyzický (ten sprostredkovane napríklad cez najatých zabijakov) súboj dvoch silných a inteligentných mužov. I keď jeden stojí na strane dobra a druhý na strane zla a oboch ich ich postavenie poznamenalo aj na morálnej úrovni. Finále je zamerané na morálnu dilemu, pred ktorú postavil O´Flahertyho Kappler a jeho rozhodnutie ma presvedčilo o štvrtej hviezde. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (12)

  • Počas výkonu trestu vo väzení sa Herbert Kappler (Christopher Plummer) rozviedol so svojou prvou manželkou a oženil sa so svojou zdravotnou sestrou Anneliese v roku 1972. V roku 1975 mu diagnostikovali rakovinu. Keďže ho úrady odmietli prepustiť, Anneliese v roku 1977 vyniesla Kapplera z väzenia vo veľkom kufri (v tom čase vážil menej ako 50 kíl). Utiekli do západného Nemecka, kde Kappler zomrel o šesť mesiacov neskôr. (Arsenal83)
  • Scény, kde sú zobrazené spojenecké jednotky pravdepodobne oslobodzujúce Rím, boli v skutočnosti prevzaté z filmu Patton (1970). Tieto zábery sú ale filmovým zobrazením oslobodenia Messiny, kde Montgomeryho vojaci vstupujú do mesta, kde ich privítal Patton a Američania. (Arsenal83)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno