You Can't Take It with You
Režie:
Frank CapraScénář:
Robert RiskinKamera:
Joseph WalkerHudba:
Dimitri TiomkinHrají:
Jean Arthur, Lionel Barrymore, James Stewart, Edward Arnold, Mischa Auer, Ann Miller, Spring Byington, H.B. Warner, Halliwell Hobbes, Dub Taylor, Mary Forbes (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Obyčejná dívka Alice se zamiluje do svého nadřízeného a zasnoubí se s ním. Skutečné potíže ale začnou, když snoubenci chtějí seznámit své úplně rozdílné rodiny. (oficiální text distributora)
Recenze (52)
Celou dobu je to taková milá, naivní romkomedie, pak jen tak mimoděk někdo pronese do telefonu záměrně skrytý a na první pohled nedůležitý štěk "Řekněte guvernérovi, že se nemá čeho bát, pan Kirby ho chce ve Washingtonu" a zase patřím Caprovi. ()
Ak sa viete ( teda aspoň občas ) radovať zo života, tento film vám urobí náramnú radosť. Nekonečne optimistický pohľad do ( aj ) amerického života, kde sa stredná vrstva vysporiada s každým problémom po svojom a ,,horných desaťtisíc,, pochopí, že toto nieje tá pravá cesta, ktorou kráčajú. Rozprávka, ale milá. ()
Další Capra a opět geniální. Jeho filmy jsou pro mě ušité na míru. Prostě krása, krása.... :] Zajímavé, jak Lionel Barrymore ztvárnil velmi odlišné role tady a v Život je krásný. ()
Standardni Caprovka s optimistickou porci idealismu, kde penize nejsou zase tak dulezite a jde hlavne o svobodu mysli, kreativitu a pratele. Skoda, ze se jiz davno lidstvo nepoucilo z tech Caprovych utopistickych vizi. 7/10 ()
Nemohl jsem si pomoct, ale ke konci už jsem měl pocit, že je to přece jen trochu zbytečně natahované a že by možná stálo za to skončit to trochu dříve, ubrat na patosu, který se zde místy projevoval, i když byl podáván příjemnými hereckými výkony, kdy to nebyl James Stewart, kdo na sebe nejvíce strhával pozornost, ale spíše Lionel Barrymore. ()
Ani mi tak nevadila Caprova sentimentálnost, jako nejasná optika příběhu, která přeskakuje z jedné postavy na druhou, čímž není jasné, kdo je vlastně tím hlavním, o kterém chtěl režisér vyprávět (citelně zde chybí zásah dramaturga). Film se dobře sleduje, o vtip tu není nouze a jeho základní myšlenky jsou veskrze sympatické - dělej co tě baví a budeš šťastný (sice je to utopie, ale nádherná :) 7/10 ()
Tento film jsem v televizi viděl víceméně jen náhodou a bavil jsem se královsky! 90% ()
Bylo to opravdu až příliš naivní, navíc na to že to byla komedie mi moc do smíchu nebylo, takže nemůžu jinak. 65% ()
Typickej Capra, docela i s originální zápletkou, a opět pozitivní, přinášející dobrou náladu a nadhled. Často se tomu říká naivita nebo idealismus, ale ono se prostě s takovýmle idealismem žije líp a pokud se dá s tim žít, tak je to přece i docela reálný. Takže díky za Capru a všechny jemu podobný. ()
Já to tušila. Jsem prostě Caprova holka, jeho filmy mě totiž vždycky dostanou. Tohle je sice můj třetí Caprův snímek, avšak můžu říct, že jak jsem si nikdy neoblíbila žádného režiséra natolik, abych musela sledovat jeho filmy, tak s Caprou se mi to stalo. Láká mě čím dál tím víc. I když hned na úvod řeknu, že tohle pro mě není nejlepší Caprův film, musím jít s hodnocením setsakramentsky vysoko. Protože TO konečně přišlo. Capra totiž opět namíchal tak lahodnou pohádku s tak milými postavičkami, okořenil to velkou dávkou vtipu a svým režisérským umem, až jsem se místy hlasitě smála, sem tam měla slzy na krajíčku a taky přišel ten úžasný pocit mrazení v zádech (zde ze samé radosti). Už jsem ani nedoufala, že se to v dohledné době nějakému filmu podaří. Ale Capra to se mnou holt umí a dostal mě tam, kam chtěl. ()
Uz mam napozerane nejake hollywoodske konzervacky, jedna sa volala Philadelphia story tiez zo Stewartom /Mr. Smith goes to washington/ a druha spolocenska konzervacka sa volala Roh za obchodom /alebo Obchod za rohem? - no uz neviem, ale tak nejak to bolo/ tiez zo Stewartom. Tuna ide o dalsiu hollywoodsku konzervacku, v ktorej okrem Stewarta exceluje aj skvela Jean Arthur /Mr. Deeds goes to Town, Mr. Smith goes to Washington, Rozruch ve meste/. . Kulisy su na urovni, a nie lacne papundeklove, vidno, ze sa tvorcovia pohrali s nimi, US styl humoru mi nevadil a dobre som sa zabaval - rad totiz nadhodnotim kadejaky riedky prujem z 30., 40., 50. 60. a 70. rokov. Toto ovsem bolo kvalitne, Capra sa rezii rozumel : 80 % ()
Ze začátku jsem si myslela, že mě to zřejmě moc nechytne, ale zlepšovalo se to každou minutou :) Scéna u soudu je skvělá :) ()
Ty Caprovy myšlenky a názory, to je prostě paráda. Kéž by se tak tím řídila na světě aspoň polovina lidí, to by bylo něco. Scénář jako takový ovšem kvalit ostatních režisérových filmů nedosahuje, a tak to na ty čtyři hvězdy strhly alespoň dobré fóry. Od Capry se dají najít mnohem lepší kousky. 70% ()
Výborná Caprovo komedie, která patří k těm nejlepším z konce 30. let. Jako vždy skvělý James Stewart a i ostatní (Lionel Barrymore, Jean Arthur) taktéž dobčí. Scénář plný vtipných gagů i hlášek. ()
Pohádka, která působila svěže možná ve třicátých letech, ale dnes už nefunguje a vypadá jako hloupá naivní princeznička... No alespoň jsem zjistil, kde se vzala inspirace pro Takovou normální rodinku. :-) 50 % ()
Milá Fan Vavřincová, nevím, jestli když jste vymýšlela Takovou normální rodinku, zapracovalo podvědomí nebo jde o vědomou výpůjčku. Ale ta podobnost je TAK bijící do očí... Je to pohádka, pro velké. Bohatý bankéřův synek se zamiluje do své sekretářky. Ano, ale velmi pěkná a legrační pohádka :-) ()
První polovina hodně šílená, familie silně připomínající Takovou normální rodinku blbne místy hodně divně. Vtipné to je také, ale někdy dost přepálené. Hlavní pár zamilovaných potomků Jean Arthur a James Stewart mi kupodivu vůbec neseděl, moc jim to neladilo a měli nečekaně málo prostoru, pro záplavu postav a postaviček na ně nějak nezbyl čas či co. Při tak dlouhé stopáži je to až s podivem. Morální linka v druhé polovině byla ale nakonec nečekaně příjemná a nevadilo mi ani trochu okoukané polepšení postav. ()
Frank Capra po stoprvní, ale když to pořád funguje... Jeden z mále lidí, komu odpustím ta věčná témata o sociálních propastech. Obzvlášť pokud v tom hraje Jean Arthur! :D ()
Oskarovka, kterou jsem už kdysi viděl a nepamatoval si z ní vůbec nic. Na jedné straně tu máme naprosto šílenou rodinu - děda neplatí daně, matka píše detektivky, otec vyrábí petardy, nechybí zde dcera tanečnice, ruský učitel tance a čas od času někdo přibude, protože si ho děda veme prostě domů. Druhou stranu tvoří tvrdý a snobský bankéř s rodinou z nejvyšší třídy. A samozřejmě se jejich děti zamilují. Po slabší první půlce dojde k očekávanému střetu chudí versus bohatí a Capra to znovu dokázal. Chvílemi je to sranda (večeře), chvílemi solidní drama až to nakonec sklouzne téměř do pohádky o napraveném boháči. Je to vlastně strašně patetické, ale přesto mi při finální harmonikovém duetu zůstal na tváři přiblbý úsměv a v srdci příjemný pocit. Ony ty základní moudra, dnes by se řeklo klišé mají občas něco do sebe. PS: Písnička, která hraje ve vězení a ve finále byla inspirací pro hit Boney M Hooray Holiday. ()
Frank Capra mě opět nezklamal, po oscarovém Stalo se jedné noci tu máme další velmi příjemnou oscarovou podívanou :). ()