Divoké husy

Divoké husy jsou pouhá schematická povídačka o bandě ostrých, stárnoucích žoldáků, kteří ještě nepatří do starého železa a tak se po dlouhé době opět vydávají do akce kdesi v Africe. Ničeho se nebojí, kamarády nenechají ve štychu, padají z nich drsné hlášky, bez stížností umírají a hlavně umí pokosit stovky nepřátel. Ti, byť označeni za elitu, jim po desítkách vbíhají před hlavně, výbuchy jimi pohazují a hrozivě pokřikují africkou hatmatilkou. Prostě takový kanónenfutr, aby divák chápal, že hlavní hrdinové opravdu musí střílet. +++++ Africká exotika uměle dodává filmu osobitost, kterou jinak neumí na ničem jiném vystavět. Jó, tenkrát se v Africe proháněla spousta Kubánců, dáme je tam, v Africe je savana, misionáři a černí domorodci. Tuna motivů se objevuje jen proto, aby se nedalo říci, že je tam jen sbírání týmu, humorný výcvik a střílení: žoldák dojemně se starající o bloďatého synečka, rasista, jemuž moudrý černoch otevře oči, "moudré" dialogy o Africe a žoldáctví. +++++ Způsob, jakým scénář dostává žoldáky do Afriky a tam je ponechává osudu, působí velmi podezřele. SPOILER. Neumím si představit, že záludný západní bankéř z ničeho nic vyjedná kotrakt se zlým diktátorem (nemusí se taková schůzka domluvit dopředu), ani přitom akci neodloží, v za minutu dvanáct svoje žoldáky zradí... Ale že se namáhám, o logiku tu nejde, hlavně že tam hlavní hrdinové jsou a musí se někam prostřílet. KONEC SPOILERŮ. Bez výpovědní hodnoty, napětí a jakékoliv neobvyklosti, s občas podařenou hláškou či vtipem a herci, kteří se opravdu umí tvářit nebezpečně. (06.04.2013)

Jeden z nejlepších akčních filmů odehrávajících se na černém kontinentě a dost možná i jeden z nejlepších vůbec. Příběh není dvakrát originální, ale o to víc si tvůrci pohráli s napětím, které by se místy dalo krájet. Trio hlavních hrdinů je skvěle zahráno. Mým osobním favoritem byl Richard Harris.:-) (27.01.2009)

Tak tohle bylo za 3 s odřenejma ušima. Prostě zlatá osmdesátá, akčňák jak z učebnice. Bohužel se nejedná o ojedinělé dílko s takovým námětem (včetně aktu pomsty). Zde to naštěstí táhne ústřední herecká čtveřice es, která s najmutou partou maníků, kterou sami vycvičili zachraňuje v jedné ze středoafrických republik vězněného a nemocného vůdce opozice. Diktátor věznící vůdce opozice se mezitím spolčí s investorem akce a komandu začíná problém. Nemá se jak dostat z Afriky. Nepřátel přibývá, střeliva ubývá i členů komanda a přibývají i ranění.... Už od prvopočátku jsem vytušil konec, bylo to moc okaté. Ale dobrý... (29.07.2011)

Tahle africká válečná anabáze se spoléhá zejména na charisma ústředního tria, přičemž Richard Burton vypadá, že už má svá nejlepší léta za sebou, Roger Moore využívá svou bondovskou popularitu a omezuje se na suché či duchaplné komentáře a nejživelněji tak působí blonďatý ďábel Richard Harris. Politická nadstavba působí spíše nepatřičně - filosofické úvahy na téma postavení bílých a černých v Africe zdržují jinak solidně natočenou akci. Všichni přítomní herci se už zúčastnili mnohem vytříbenějších válečných misí (22.01.2012)

Dálší odnož The Dirty dozen, tentokrát na téma vojáci v důchodovém věku. Burton a Harris prokazují, že dokáží uhrát i nejplošší akční charaktery, zatímco Moore jenom statuje s doutníkem a zbraní. Roztomilé přijímání starých kádrů zpět do akce, drsný výcvik (vždyť je to vlastně fajn, když vám zupák prožene pérka), do toho jásavý vojenský motiv. V akci sice většina zahyne, ale co může být vlastně pro starého vojáka větší poctou? Šli tam, aby nezemřeli v nemocniční posteli. Může mi někdo říci, co je vlastně na válce tak "cool"? To mám na konci filmu, když jdou titulky s portréty hrdinů, utřít slzu na líci? (26.01.2009)