Stopař

Hm, na tenhle film jsem se podíval zcela a pouze kvůli jeho přítomnosti v TOP10 Chrise Nolana, přiznávám bez mučení. A tedy, proto jsem čekal i mnohem zajimavější kousek. Ruther Hauer byl super.... ehm. To je asi vše, co mi z filmu po pár dnech zůstalo. Děj banální, závěr nijaký, horor teda ani náhodou. Možná tehdy, ale dnes určitě ne. Béčkovost mi nevadí, feeling 80. let někdy ala Terminator působivý. Ale akce přehnaná a motivace ponechané fantazii diváka. j, asi tím tvůrce něco chtěl říct, ale dá se to udělat i mnohem elegantněji. Takhle pouze průměr (14.11.2012)

Nadstandartní silniční thriller se zajímavou zápletkou. Temnota a beznaděj prosakuje téměř každou scénu STOPAŘE. Hlavní hrdina Jim Halsey je po celou dobu psychicky terorizován nezapomenutelným Rutgerem Hauerem v roli Johna Rydera, který bezpochyby patří k postavám největších magorů, které kdy stříbrné plátno spatřilo. A kultovní scénu s hranolky tady snad nemá cenu ani zmiňovat. Ishamova hudba ještě skvěle dokresluje pochmurnou atmosféru celého snímku. A ponaučení na závěr: NIKDY NEBERTE STOPAŘE. (08.11.2006)

Stopaře jsem si napodruhé užil ještě více, zvláště pro jeho úžasný metonymický rozměr, který mi dovolil o hvězdu navýšit hodnocení a razantně rozšířit plochu komentáře. Celý film se točí okolo vyhroceného vztahu lovce a jeho kořisti, ke konci téměř otcovského, nebo lépe mentorského rázu. Tajemného vraha-stopaře (lovce) v podání démonického Rutgera Hauera ne/lze chápat mnoha způsoby: přišel odnikud, známe pouze jeho jméno (o němž nemůžeme s jistotou říci, zda je skutečné), je zcela vytržen z komplexnosti reality, desocializován; nemá žádnou identitu, neplatí na něj žádná pravidla (společenská, ale ani žánrová). Mnohdy mi přišlo jako by se nad celým filmem vznášel jako zlomyslný bůh, kterého už omrzela dvourozměrnost životní šachovnice. Zaplaťpánbu za to, dodalo to jeho postavě, vyjma syndromu deus ex mašina, další zajímavé a otázky vyvolávající parametry. Osobně jsem v něm také viděl ztělesnění neměnného přírodního zákonu o přežití, nicméně hlavní tíže jeho významu spočívá na roli "katalyzátoru" iniciace nedotčeného eféba Jima (svého času kořisti) - provádí jej zkouškou dospělosti, napomáhá mu naplnit rituál a najít v sobě ztracenou mužnost a sílu. Jim si díky němu projde opravdovým peklem, ale má to i své teoretické klady, protože opětovně docházejí naplnění nadčasové mytologické archetypy, resp. mé oblíbené putovní trivium pro hrdiny: separace, zmíněná iniciace, návrat. A právě díky tomuto příklonu k symbolické rovině vyprávění: 1) přicházejí k úhoně relativizující žánrová zařazení 2) nelze bazírovat na výskytu logických lapsů a nesrovnalostí - jednoduše nejsou podstatné. Když pro změnu zabrousím do filmařské roviny, musím ocenit, nakolik je celý film ohromně nepředvídatelný, a jak se nakládá s osudy jednotlivých aktérů - některé souhry nešťastných okolností bych nepřál ani svému nejhoršímu nepříteli. Značně mě nadchla i kamera, střih a režisérova řemeslná zručnost obecně, nadvakrát udivující, protože jde o jeho úplnou prvotinu. Ale, abych pouze nechválil, rýpnu si i na úkor nemnoha drobných nešvarů. Způsobují je zejména klišoidní žánrové ústupky narušující příjemně mrazivé tempo (navzdory výtečná automobilová demolice) a škaredá syntetizátorová hudba od "zaškolujícího se" M. Ishama. Jako perfekcionista bych si i dokázal velmi dobře představit, že by byl celý snímek natočen v ještě více hypnotizující a pozvolné náladě, ale to už je opravdu drobnost. Nezbývá než dodat, že tohle přes všechny dílčí nedostatky rozhodně nebyla bezstarostná jízda (natož odduševnělá a doslovná). 4,5* (12.01.2008)

Silniční thriller (a la Duel, Autostop Rosso, Duel v poušti, Jízda do pekel nebo Smrt na dálnici), který má skvělou  prašnou výpravu, hutnou atmosféru a dobré herce v hlavních rolích. Ale scénář se než na psychologii a napjaté dialogy spoléhá na početné akční scény a preferoval bych, kdyby Hauerův psychopat dostal silnější background (nepotřebuju o něm vědět všechno, ale vědět, o co mu vlastně jde, by bylo fajn) i více prostoru. (14.01.2007)

Neberte stopaře.. Celou dobu jsem čekala na nějaké duchovno- psychopatické poselství, které bohužel nepřišlo, což ovšem snížilo moje hodnocení. Stopař samotný je ovšem kvalitní psychouš, kterého byste nechtěli potkat v noci na silnici, ani za dne v supermarketu a chlapec od něj ten zběsilý nepříčetný výraz nasává po celý film, škoda že to nedotáhli a v druhé polovině mi přišlo, že už tam těch policajtů je trochu moc na můj vkus, takže průměr. (23.07.2014)