Moje sestra vlkodlak 3

Podobně jako malý chlapeček zavřený ve sklepě, i tohle považuji za postiženého bratříčka (nebo 3. sestřičku Fitzgeraldovou?) docela kvalitní filmové série, sic nesourodé. První film se vypořádával s dospíváním, druhý s drogovou závislostí, byl lehce návazný na první díl a šel si svou vesele béčkovo-hororovou cestou, až skončil u originálního konce. Tento film si jde taky svou vlastní cestou, bohužel po cestě ztratil jak jakékoliv napětí, tak návaznost na ostatní příběhy, tak kvalitní příběh, zůstaly jen dvě protagonistky a spousta a spousta mužských figurek, které, ač víceméně dobře zahrané, jsou jen pěšáky na pozadí scénáře / osudového vztahu dvou sester. Filmu tak dominuje skutečně atmosféru sálající pevnost zahalená do mlhy a obklopená lesem plným vlků a vlkodlaků. Nezachrání to ani kouzelní indiáni, kteří umějí lovit a věštit a, jak dokonce jeden zmíní, nechávají přežít bílé lidi. Film tak spěje do konce, kdy se kameraman zřejmě rozhodl, že už toho natočil dost, nasadí na kameru jakýsi fascinující filtr, dá Emily Perkins obrovské černé čočky do očí a dokodrcá se do konce. Pokud jste viděli předcházející filmy, neočekávejte žádný zázrak, ale pokud máte rádi ústřední hrdinky a aspoň trochu začátek 19. století, neváhejte a sežeňte si tento film. Já svou kopii ulovil v Tescu v edici FILMAG. (01.03.2010)

Ginger je späť. No to ako sa vrátila som im bohužiaľ nezhltol. A pritom si mohli vymyslieť niečo na štýl vlkodlaka predsa nezabiješ obyčajným nožom, ale ako už malej Ghost povedala sestra Ginger, vlkodlak nie je žiadny superhrdina, aby musel byť zastrelený striebornou guľkou. Namiesto toho si tvorcovia vymysleli nejakú báchorku z minulosti o kliatbe, kde sa obidve predstaviteľky túlajúce lesom (prečo?) dostávajú do pevnosti obliehanej vlkodlakmi. Priznávam, mohlo to byť zaujímavé, keby film nebol tak neuveriteľne roztrieštený. Scenár zíva dierami a režisér to tiež nedokázal zosúladiť. Pevnosť je obývaná idiotmi, ktorý by sa aj tak do týždňa sami vyzabíjali, na interiéroch vidno, že zrub žiary novotou - postavený pre film, indián má celkom fajn kožák, vlkodlak pripomína viac gorilu ako človekovlka a výslednému dojmu nepomohli ani hlavné predstaviteľky, ktoré by som si radšej opäť znovu predstavil v ich úlohách z pôvodného filmu, kde tu po ich rebelkách zostali iba malilinké črepinky. Kdežto v prvej časti sa dalo napätie priamo krájať z pocitu nakazenej a čím ďalej silnejúcej Ginger (teraz sa len malátne poflakuje), tu z neho ostali len bezvýznamné kúsočky. Opäť o triedu slabšie ako predchodca. Priemerné vlkodlačie béčko – tomuto označeniu sa predchádzajúce časti snažili vyhnúť a aj sa im to úspešne podarilo. (18.07.2006)

Rovnako ako môj kamarát do dažďa (“misterz”), aj ja “ľúbim” filmy s dobovou tematikou, a obzvlášť také, ktoré sa odohrávajú v “januári”. Ale dosť bolo parafráz, poďme k našej obľúbenej disciplíne - kritike. Ja skutočne súhlasím, táto trilógia vyvrcholila “najlepším” možným spôsobom, mimo 20 storočia, o pár desiatok rokov späť. Nebyť tohto kroku a akčne poňatej, záverečnej “dvacky”, zrejme by toto absolútne priemerné až podpriemerné pokračovanie na “tretiu”, nestálo ani za povšimnutie. Kľudne si to “odpustite”, lebo za prvé: snehuliaka tu aj tak nik nepostaví, za druhé: dialógy pripomínajú teen kokotiny zo študentských lavíc, za tretie: bombrlcová, pletená čapica mi tu vzhľadom na dobu, taktiež akosi nesedí. Keby som to bol vedel, v živote nepozerám “jednotku, dvojku”, aby som sa dopracoval k tak mizernej “trojke”. (26.04.2018)

Zatiaľ čo prvé dve časti ponúkajú veľmi slušnú variáciu vlkodlačích motívov a tu a tam sa pohrávajú so žánrom aj divákom samotným, tento výlet do histórie je predsa len už trochu príliš hlúpy, naviac nijako neobohacuje svet svojich predchodcov, skôr z neho uteká za vidinou príťažlivej zmeny kulís (ktoré nakoniec nie sú príťažlivé vôbec)... Chcelo by to vrátiť sa do súčastnosti, premyslieť si v čom už máme jasno a čo sa tu dá ešte vymyslieť a natočiť štvorku. (02.01.2009)

Třetí setkání s Ginger a Brigitte už logicky není prequel, jelikož se přeneseme v čase do 19. století. Kanadská divočina, Indiáni a bílí kolonizátoři (Francouzi a Angličané), kteří dovezli z Evropy zkázu a smrt. Alegorie o zničujících darech starého světa, co mají podobu prokletí vlkodlaka. Místo psychologického dramatu zde máme tentokrát dobrodružný příběh z chladné divočiny s přesahem do hororu. I když je Ginger infikována, tak láska obou sester je silnější. Není důležité, na které straně budou stát, ale to, že budou stále spolu. I do třetice jsou role jasné - silné ženy a slabí muži. Navrch fanatický kněz, co káže druhým o pekle, jenže sám je v něm již oběma nohama. Závěrečný masakr je rychlý a zdrcující. Vlkodlaci se sice jen míhají, ale i tak nejsou naštěstí tvořeni shluky levných pixelů. Mechanické masky nemusí být dokonalé, přesto působí stále věrohodněji, než počítačové bestie. Nejslabší část trilogie, hodnocení z minula však ponechám. 3,5* (02.10.2018)