Mugen no Ryvius

No, nahypované komentáře bohužel zvětšily má očekávání, která nakonec nebyla splněna. Hlavní motiv mě sice dokázal zaujmout, a v podstatě i jeho zpracování, ovšem to co sráží mé hodnocení jsou některé drobnosti, kterých si v mém případě nešlo nevšimnout. Tak především neustálé myšlenkové pochody některých postav, zvláště hlavního hrdiny. Chápu, že seriál právě na psychice hlavních postav staví, ovšem v podobě a množství, v jakém to bylo podáno mě to začalo poměrně rychle nudit. Druhá věc byla celková nudnost, občasné vesmírné bitvy mě příliš nezaujaly, sám jsem před začátkem seriálu doufal, že se Ryvius bude osamoceně toulat vesmírem a vše se soutředí na spory na samotné palubě. No abych to zkrátil, slabé 4*. (17.02.2008)

Výborné anime, které z nějakého důvodu uniká pozornosti většiny CSFD otaku. Snad proto, že pokud jde o anime seriály, je už rok 1999 skoro dávná minulost, nevím. Každopádně byste to měli napravit. Chcete-li více informací, tak si rozhodně přečtěte komentář Jhershawa. Já jen dodám, že je to zase jednou anime, které v psychologii postav IMHO překonává tolik velebený NGE. I zde se často postavy nacházejí ve vypjatých situacích a já jim to prostě víc věřím (většinou). (28.02.2007)

Infinite Ryvius. Liebe Delta je výcviková orbitální stanice pro studenty (učí se tam nejen piloti, ale i obslužný personál). Jednou dojde k "selhání" a stanice začně padat do nebezpečného Geduldu, načež se zjistí, že uvnitř stanice je schovaná mocná vesmírná loď Ryvius. Problém je, že na její palubě jsou pouze studenti, žádní zkušení dospělí. Tady je paralela k Pánu much na místě, ovšem zatímco v Pánu much to byly děti mladší, navíc bez možností něco podniknout, a proto docházelo především k návratu k primitivismu a agresi, v Infinite Ryvius tomu tak není - studenti nejsou úplně neschopní, učí se loď ovládat, mají plány, i vůli po nějakém řídicím systému - i když samozřejmě takhle uvažuje pouze menšina a větší část studentů sklouzne právě k chaosu a brutalitě. Je velmi zajímavé sledovat, jak se v průběhu seriálu (tj. jak se postupně zhoršuje situace na Ryviusu) mění postavy, jejich charaktery, motivace, cíle... a přitom to stále působí "přirozeně", v každém jednání či následku se dá spatřit "tak nějak by to asi bylo"... ____ Kromě velmi zdařilé technické stránky stojí za zmínku hudba, která je dílem Hattori Katsuhisa a hip-hoppera M.I.D. - díky této spolupráci vznikl opravdu zajímavý mix klasické filmové hudby a růných hip-hopových kousků a d'n'b smyček, které se k dokreslení atmosféry na lodi vyloženě hodí. _____ Po PlanetEs (ovšem chronologicky před ní) se jedná o další vynikající seriál od Gora Taniguchiho, který opravdu doporučuji. (04.11.2004)

Skvělé vylíčení situace na vesmírné lodi plné "dětí" (ty uvozovky jsou tu na místě, některé postavy se na svůj věk chovají velice dospěle), postupné stupňování situace na Ryviusu má docela grády, nerozhodnost a zmatenost některých postav je dost pochopitelná, občas jsem si sama říkala, že nevím, co bych v dané situaci dělala. Bohužel pro mě má Infinite Ryvius několik vad na kráse (které ho ovšem nedokázaly obrat od pěti hvězd) - prvním a největším je růžová *píp* (domyslete si libovolné velmi vulgární slovo) - jakýsi duch lodi (její význam a původ je vysvětlen později v seriálu). Vadila mi hned z několik důvodů: Zaprvé je naprosto nesnesitelná jako postava, neustále se někde zmateně motá, kulí oči a trousí svým nebohým hláskem hlášky typu "kdo je to?", "co je to?", "to bolí". Zadruhé byla největším ztělesněním toho, že se tvůrci neudrželi v rovině možné reality, ale museli tam hodit nějakou "záhadu", což je imho dost škoda. Dále tady máme vůdce lodí, kteří napadají Ryvius. I tady je později jejich chování částečně vysvětleno, přesto si myslím, že by nikdo nenechal takové psychopaty, či hysterické staré rašple řídit vesmírnou loď, kdyby viděl, v jakém jsou psychickém stavu. No a poslední věc je ryse osobního rázu - málomluvný vůdcovský grázlík Airs Blue mi v druhé části seriálu vážně chyběl, zamilovala jsem si ho od prvního pohledu a je mi trochu líto, že ho lépe nevyužili, měl na víc;-) (11.02.2009)

Velmi povedené dílko od Sunrise. Skupina studentů se musí potýkat s nepřítelem a hlavně se sebou. Místo kladení důrazu na akci nastupuje psychologie postav, která funguje někdy více, někdy méně, ale působí většinou věrohodně. Je to téma, peklo jsou ti druzí, a pokud mají strach ze smrti, můžete si být jisti, že každý má uvnitř sebe psychopata, který chce ven. Ze školní hierarchie vykrystalizuje něco obludného, co všechny deformuje a mnozí to už ani nevnímají jako zlo. K rozjitřené atmosféře strachu a negativních emocí přispívá i hudba, která nervózně vibruje v pozadí. Nečekal jsem od toho kdo ví jakou originalitu, ale byl jsem mile překvapen. Návyková záležitost, která mi nedala spát. (28.12.2008)