Takešiho hrad

Sice jsem zmlsana Drtivou porazkou, kde jsou discipliny i komentatori uz na jine urovni, ale jako predchudce se Takesiho hrad vubec nemusi stydet. Nektere discipliny jsou nudne (probihani dvermi, pocitajici ruce, sumo, americky fotbal atd.), ale jine jsou kouzelne (mucholapka, pohyblivy surf, tivoli, rotujici klady, pechod po moste atp.) a velkym plus je, ze se casto obmenuji. Jedine, co nechapu, je pitomy zaver v autickach, kde nikdo nemuze vyhrat. Ale i tak je to prijemne zpestreni vecera. (11.04.2011)

DjKoma tady správně připomněl, že Takešiho hrad dávali na DSF, já už si nemohl vzpomenout, na čem to bylo. Škoda, že to asi nějak přestali dávat, protože já se u týhle japonský show náramně bavil. Ty úkoly, které jednotliví soutěžící dostávali, byly geniálně jednoduchý a zároveň divácky velmi přitažlivý, takže o nudu nebyla nikdy nouze a neznalost japonštiny (v mém případě ani němčiny) vůbec nebyla na škodu. A finále dobývání samotného hradu byla pokaždé ohromná pifárna. Those Japs are crazy! UPDATE 11.5.11 - už to nějakou dobu běží na Prima Cool v novým formátu, takže nostalgie se proměnila v pravidelný sledování! (07.04.2009)

V době natáčení se jednalo o převratnou a novou podívanou, která neměla moc obdob, ale já se k ní dostala až teď na Prima Cool a už na mě ani zdaleka napůsobí tak, jak by asi působila, kdybych se k ní dostala dřív. Zkrátka davy ukřičených Japonců, co se marně snaží vyzrát nad překážkami, u kterých v mnoha případech závisí jejich překonání na pouhopouhém štěstí (nikoli zdatnosti nebo chytrosti soutěžících), nad nimiž vyčnívá jeden ještě více křičící chlapík v bílé uniformě. Ale jako kulisa pro vaření nebo odreagovačka po náročném dni to ujde. (21.05.2012)

Naprosto squelá japonská soutěž, ve které i ti nejposlednější ze stovky statečných v rozličných kostýmech nakonec stejně ostrouhají v závěrečném souboji s císařem na legračních vozících, což jistě ocení každý škodolibý člověk. U tohoto pořadu se však člověk převědčí i o jiné povaze Žaponců. Žádná přetvářka což potvrzuje nejen to , že soutěží očividně těšilo ztrapnit se komickými bojovými pokřiky a úbory, ale i upřímnou radostí i v případě vyřazení. (A když to budeme stupňovat ještě trošek dál pochopíme jistou zálibu v bolesti a ponížování a můžem skončit až výhřezem střev při harakiri) Ale jak praví známé přísloví: "Není důležité zvítězit, ale přežít." (17.03.2005)

Jenom jednou ze všech dílů, co jsem kdy viděl (a viděl jsem jich dost), porazili lidi nakonec v té přestřelce pořadatele. Ti pak asi museli povinně na harakiri, ale koho to sere? Původ veškeré škodolibé parády hledejte právě tady a pokud se vám líbí, jak soutěžící padají do bláta, trefujou je míče do ksichtu, když jdou na chůdách a podobně, tak je tohle pořad přesně pro vás. 95% (30.07.2016)