Princ a já

První dvě třetiny filmu jsou docela zábavné a zdařilé, ale jakmile se příběh přenese do Dánska, autorům dochází nápady a děj se stává málo věrohodným (v rámci žánru, samozřejmě) -hrdinka se s královským protokolem sžije velmi rychle a bez problémů, vše jde jako po másle, což lze jen těžko akceptovat. Problém je v tom, že autoři smíchali do jednoho filmu dva vzorce romantických filmů: sbližování dvou povahově odlišných partnerů a aklimatizace obyčejné dívky v prostředí nejvyšších kruhů. Výsledkem je pak pochopitelně to, že pořádně nefunguje ani jeden a navíc se vzájemně ruší. Výrazným kladem je ovšem výkon Julie Stilesové. (30.12.2004)

Tuto komedii jsem si jako maličká zamilovala (i přesto, že jsem ji viděla jen jednou). Do rukou se mi dostala asi po 13 letech a já stále pociťuji stejnou nostalgii k tomuto klišé, šíleně kýčovitému filmu. První polovina filmu je taková typická teen pohádka o té nejobyčejnější šedé myšce do které se zamiluje ten nejarogantnější a nejnafoukanější princ z Dánska, který je však jinak šíleně charismatický a opravdu musí mít člověk um, aby na něj nezíral. První hodina je velice osvěžující a i k mému podivu vtipná. Hlavní hrdinové mají mezi sebou neuvěřitelnou chemii a důsledkem je to, že jim žeru vše. I trapné hlášky (které z princových úst paradoxně znějí velice romanticky), či klišé momenty. První polovina, si troufám tvrdit, stojí i za 4 hvězdičky! Problém nastává v krizi (asi polovina filmu). Paige se dozví, kdo Eddie je a příběh pomalu spěje k peripetii, rozuzlení. Zjistí, že ho miluje a za peníze otců svých kamarádek letí do Dánska, kde za velkého poprasku a šíleného klišé (teď už není roztomilé) se s Eddiem dá zase dohromady. Už jsem chtěla vypínat televizi s přeslazeným pocitem v srdci. Film však byl teprve v polovině. Bohužel. Druhá polovina je totiž psaná pouze ve stylu: "Film nemůže mít hodinu. Nějak to natáhněte." Sice je tu krásně vidět české prostředí (což mimochodem mě opět překvapilo. Scénu s Klárou Issovou jsem si pouštěla třikrát. Říkala jsem si, že je nemožné, aby tu hrála :)), a krásně se zde ukazuje královské prostředí a etika vyšší společnosti, nicméně dějově to stagnuje. Celou půlhodinu divák sleduje Paige, která se snaží zapadnout do role královny, ale chtě nechtě jí to prostě nejde. Zde mi film nepřipomíná Popelku (o chudé dívce, do které se zamiloval překrásný princ), ale Deník princezny (kdy chudá holka zjistila, že se má stát královnou). Vše podtrhává konec, kdy jsem myslela, že vyhodím televizi z okna. Naštěstí byl zde však happy end, který ale de facto škrtl celou tu půlhodinu před ním (kdy princezna vysvětluje Eddiemu, že nedokáže takto žít). Kdyby to usekli, perfektní. Takhle však jsou tři hvězdičky zcela na místě. Co se týče obsazení, je to více než zajímavá kombinace. Sice hlavní představitelku nemusím, nicméně zde jsem si s ní film užila. Myslím si, že za to může chemie mezi hlavními postavami. Podtrženo, sečteno. Film se mi líbil, i přes šíleně hluchá místa. Myslím si, že v sobě nese víc než milion nových filmů o rádoby Popelkách. Už název říká o čem film bude. Pokud divák očekává hlubokomyslný snímek, není chyba na straně filmu. (20.05.2018)

Bylo jasné, že to bude pohádka o tom jak chudá dívka k princi přišla, a zhruba první dvě třetiny tento model i docela příjemně funguje. Pak však přichází takové podivné zadrhávání ve scénáři, něco jako "je potřeba ještě něco natočit, tak nastolíme další problém, ale zároveň ho nechceme zas až tak moc rozebírat a dát mu nějaké opodstatnění". A vše korunuje divný a v tomto případě trapně přeslazený konec (zásadní problém, který se poslední půlhodinu řešil a byl jasným důvodem k rozchodu je najednou během vteřiny smazán?). Jo, a představiteli prince zoufale chybí nějaké to charisma a jiskra. (28.09.2007)

Celkem příjemná, leč průhledná a značně předvídatelná romantická komedie, která využívá pohádkové motivy. Snímek se dá rozdělit na dvě části. První se odehrává v Americe a jde podle zajetých kolejí (napravení problémového a rozmazleného prince), druhá zase v Dánsku (natáčeno u nás). Film má několik vyvrcholení (okamžiky, které většinou zakončují podobně zaměřené snímky): opětovné shledání, žádost o ruku a (SPOILER) konečné znovu opětovné shledání. Příběh by mohl skončit po každém z těchto momentů a divák by byl vždy uspokojen. Ale není tomu tak. V druhé polovině je nastoleno několik konfliktů (např. zasnoubení, nelibost královny s neurozenou hrdinkou či pochyby Paige o vztahu). Ale každý z nich není žádným způsobem rozvinut a vyřeší se hned v následující scéně. Ale i přes tyto výtky film neurazí, bohužel ani nepřekvapí. (24.10.2013)

Princ a já patří bohužel mezi průměrné romantické komedie a důvodů je hned několik. Prvním je horkou jehlou ušitý scénář, který sešívá jedno klišé ke druhému, až je to kostrbaté (jeden příklad za všechny: Eddie se z floutka de facto přes noc změní v odpovědného mladíka). Dalším problémem je druhá půlka filmu, kdy režisérka bezradně přešlapuje na místě a děj se rozmělňuje. Třetím pak malá emoční náplň, kdy vás za srdce nevezmou ani scény, které by v romantické komedii měly (otřesy ohrožující „big love“). A moc to nejiskří ani mezi hlavními hrdiny: zatímco z Julie Stiles září velké charisma, její protějšek Luke Mably se na romantického hrdinu nehodí. Nesálá z něj totiž skoro nic. K tomu lepšímu, co Princ a já nabízí, tak vedle Julie Stiles patří role Eddieho sucharského sluhy (Ben Miller) a pro českého diváka i objevování miniroliček českých herců. (09.01.2006)