Super prohnilí

Miluji tyhle francouzské lahůdky doprovázené tak typicky vynikajícím, hudebním doprovodem. Zasněná se půjdu za chvíli zasnít doopravdy. Jsem moc ráda, že jsem si nitro nechala pohladit tak výbornou filmovou perličkou. Opět není dobré nad vším přemýšlet a hledat logické souvislosti. Nechte se unášet romantikou francouzského humoru, okořeněné rebelským vyloupením banky. Phillippe hrál stárnoucího muže, milujícího sázky a svého kocoura kouzelně. Všechno řešil s naprostým klidem a odzbrojujícím úsměvem na rtech. Jdu se ještě na chvíli usmívat pod peřinu. :-) (23.05.2016)

Tak a konecne mam dokoncenu a napozeranu dalsiu trilogiu Prohnili 1984 - Prohnili proti prohnilym 1990 - Superprohnili 2003. A suverenne je to najslabsi clanok trilogie. Noiret /L´Africain/ je aj tuna pritomny, ale osobne nemam rad Lhermitta. Komedialnych situacii je asi najmenej, casto dialogy vyznievaju do prazdna : 74 % (22.08.2015)

Ještě větší zklamání než dvojka, kam se poděla nápaditost lumpáren a podfuků? Zůstala z toho celkem nezajímavá komedie s kriminální zápletkou, která se moc a moc snaží předstírat svou lehkost a odkazovat se na staré dobré časy, ale výsledek je nuzný. A nezachránili to ani Philippe Noiret a Thierry Lhermitte. Jen z nostalgie k Prohnilím jedničce dávám za tři, jinak by to bylo o dost horší. (16.06.2010)

Devatenáct let od snímku ´Prohnilí´ (1984) a třináct let od volného pokračování ´Prohnilí proti prohnilým´ (1990) se režisér a scénárista Claude Zidi vrhnul na třetí film poukazující na další životní etudy Reného Boironda a Françoise Lesbucheho. Vpodstatě vlivem tak dlouhého časového odstupu je nám dána možnost se podívat, jak si v životě oba dál počínají. A hned na začátku se dozvídáme, že se v jejich charakterech nezměnilo vůbec nic. Postavení každého z nich se však za tu dobu výrazně posunulo a tak je René v důchodu a François šéfem, který dostává za parťáka nováčka, stážistu Juliena, který do toho všeho svým způsobem přináší mladistvou svěžest. No, a všichni tři se očekávaně ocitnou v kolotoči událostí, které my diváci už moc dobře známe. Ano, originalitou se snímek zrovna nepyšní, ale vlivem vstupu třetí postavy to přeci jen má o něco jiný ráz. Děj je plný zvratů, úsměvných situací, Vše je podmiňováno nostalgickou atmosférou prvního snímku a ční z toho určitá zralost hlavní dvojice, což vůbec není na škodu. Snad i na to byl kladen důraz, což mohla být i tvůrčí myšlenka Claude Zidiho. Takže nic proti ničemu. Právě z onoho nostalgického hlediska snímek svou nezměněnou atmosférou pobavit ještě dokáže, ale pro jistotu raději z toho nic převratného neočekávat. (11.10.2020)

Už předchozí druhý díl Prohnilých ztratil něco z energie prvního skvělého filmu, ale pořád to byla víc než dobrá zábava. Škoda, že se totéž nedá říct o posledním dílu velmi volné trilogie. Ten už hraje jenom na nostalgickou vlnu a nemá nic nového (a překvapivě ani nic osvědčeného) čím by zaujal. V nostalgii se vyloženě utápí přes 3/4 stopáže, aby se pak unaveně doplazil do konce. Kam se poděly všechny vtipné scénky? Tohle je pouze neispirativní odvar obou starších klasik s názvem Prohnilí. 2,5* (15.06.2014)