Prohnilí

Malá a milá francouzská černá krimi-komedie. S důrazem na ono "černá komedie", neb prim zde hrají především povedené dialogy mezi mladým, naivním zelenáčem z akademie a starým, světem protřelým "takypolicistou" co si v prvé řadě užívá svého společenského statusu tak, aby se přiživoval na všem co se mu naskytne... ale pořád při tom zůstvá pohodovým dobrákem. 8/10 (17.10.2011)

Inteligentní komedie, které pobaví a současně i dojme. Není to vůbec tak potrhlé, jak by člověk čekal od francouzů a místy je atmosféra dokonce až melancholická. Hořké komedie, které jsou současně i vážnými filmy se svého času točili i v jedné malé zemičce ve středu Evropy a mně je tento film trochu připomněl. Humor vychází z víceméně reálných situací a z příběhu, není proto vynucený a o to je cennější a vtipnější. Philippe Noiret je bravurní. (20.01.2012)

Vtipná a zároveň chytrá policejní krimi/ komedie, že to nejde? Nenechte se mýlit! Tato povedená francouzská krimi/ komedie o korupci v policejních složkách patří bezesporu k tomu nejlepšímu, co může tento žánr nabídnout. Claude Zidi za pomocí EXCELENTNÍHO Phillipa Noireta jako " zkorumpovaného policisty " Reného a více než zdatně mu sekundujícího Thierry Lhermitta jako jeho nového parťáka ( nováčka plného sil a ideálů, prozatím :o) , hodně povedeného scénáře a úžasně vylíčené atmosféry uliček pařížského Montmartru rozehrává opravdu zajímavý příběh. Během snímku jsem se pohyboval mezi 4-5* hodnocením, ale ten KRÁSNÝ závěr, to rozhodl za mě. (26.10.2009)

2,5   Uvažoval som o 2-ke, ale nakoniec som sa priklonil k 3-ke, a to kvôli hercom (predovšetkým výborný Noiret) a kvôli veľmi dobrej hudbe. Inak sa mi film až tak nepáčil. Ak by som ho mal brať vážne, ako sa miestami tvári, tak mi vadia tie veľmi naivné dejové zvraty (ako z iného vesmíru). Ak si ale poviem, že to budem brať s nadsázkou a budem sa baviť, tak to až tak nefunguje, pretože vtipných situácií som tam našiel dosť málo. Inak ale príjemný film, na ktorý sa dobre pozerá. (11.08.2021)

„Ty ma už nemiluješ?“ – „Počkaj s tým do zajtra.“ Philippe Noiret mal povesť človeka, ktorý má rád kone, kávu, víno, cigary, život a svoju dedinskú chalupu. Mnohé z toho PREHNITÍ obsahujú. Od prvých záberov na nočné mesto, rozsvietené do chladnej tmy, z filmu dýcha autentická, silná atmosféra, ktorá vás dostane - a už nepustí. Potešia vtipné postavy, zábavné dialógy („Nešiel som k polícii, aby som sa bavil.“ – „To som pochopil.“) a svižný scenár, ktorý nadchne tým, že sa v ňom nič nedeje (až na konci prídu čosi ako akčné scény s kriminálnym príbehom). Režisér sa vďaka tomu mohol sústrediť na silné morálne poučky („Len jediná vec na svete nepočká. Dobré jedlo.“), svojrázne životné filozofie („Keby sa malo všetko zjednodušiť, chodilo by sa umierať do hrobu.“), chémiu medzi postavami a poetickú vôňu štvrte, kde sú doma. Prekvapivo ma ale miestami takmer až pobúrila „zvrhlosť postáv“. Od KLUBU BITKÁROV amorálne svine čakám, ale tu ma skutočne zaskočil policajný šéf frčiaci na kokaíne alebo romantický vzťah medzi skorumpovaným policajtom a prostitútkou. Asi starnem. (11.03.2010)