Dotek Medúzy

Od začátku je to příjemně zlověstné a tajemné, ke konci silně mrazivé a pesimistické. Richard Burton a Lino Ventura jsou oba skvělými tahouny, a to ve filmu spolu nesdílí prakticky ani jednu dialogovou scénu. Během sledování se sice dá celkem dobře předvídat, jakým směrem se to celé ubírá, nicméně úplný závěr je solidně překvapivou tečkou. Pro celkově hutnou hororovou atmosféru mám hned den po zhlédnutí chuť si to dát ještě jednou, tak proč se neuchýlit k vyššímu hodnocení. (17.04.2019)

"Televize bude zkáza při vyšetřování zločinu." "Jak to, inspektore?" "Nikdo už nic neuslyší." Film z dob, kdy jsem ještě chodila do kina s pětikačkou v ruce a občankou v zadní kapse od riflí. I po letech dobrá podívaná, přesto, že je konec známý. Vyobrazení katastrof jen s náznakem, žádný pohled na zohavená těla nebo roztříštěnou lebku, jak je tomu zvykem dnes. Přesto (nebo právě proto) působivé drama s hororovými prvky. (29.07.2014)

Stará škola. Když ve první scéně ukážete sošku, je jasné že v druhé jí někdo někomu omlátí o hlavu. Děsivá skládačka, v které každý dílek má své místo a výsledný obraz zmaru je přímo zdrcující. Osobnost Richarda Burtona propůjčuje klíčovým scénám tu správnou razanci a odkrývání minulosti oběti je tak velmi působivé. Lino Ventura (možná i díky dabingu) působil trochu jako francouzský DeNiro a role Brunela mu sedla na tělo. Kam se hrabou některé dnění rádoby mysteriózní slepence. Tohle byla paráda. (20.05.2011)

Souhlasím, tohle má úroveň. Richard Burton občas působí značně hrůzostrašně a Lino Ventura díky bohu není ve své roli francouzského vyšetřovatele vůbec vtipný. Technicky má DOTEK MEDÚZY jisté TV momenty. Dává to smysl, režisér Jack Gold pak už točil jen pro televizi. Méně strašidelná variace na THE OMEN. 70% (01.12.2009)

Myslím, že příhodnější název by byl Pohled Medusy, ale nešť. Thriller, který mě jako dítě velice děsil, se mi teď (podobně jako Přichází Satan!) jeví jako hodně slabá káva. Strašidelné filmy rychle stárnou a třeba hroucení Westminsterského opatství na lidi uvnitř dnes vypadá velmi polystyrenově. Herecké výkony se ovšem počítají a osobně si neumím představit lepšího herce, kterému bych uvěřil, že zabíjí pohledem či myšlenkou, než Richarda Burtona (Liz Taylorová o tom jistě ví své). A pak je tu ještě velice nápaditá práce s kamerou: časté flashbacky nejsou řešeny rozmlženým obrazem a "rozčeřenou" hudbou, ale úplně plynule, jako běžný přechod z jednoho záběru do druhého, často v rámci jediného obrazu! 70% (12.08.2005)