Kill Bill 2

Takhle vypadá dokonalé završení/vyřešení ságy, ne jako Epizoda 3:) Ale komentář nemá být bezduchý výkřik do tmy, takže k tomu napíšu něco víc. První zhlédnutí KB2 mě zanechalo ve stavu "sakra vždyť cítím že to bylo dobrý, tak proč nevím co si o tom mám myslet?". KB2 není právě nejjednodušší film (což je u Tarantina šok:)) alespoň co se pocitové stránky týká. A to je přesně ono - tohle musí cítit hrdinka ve chvíli, kdy se setká s Billem, a přesně tak dostal film i mě. Jenže něco tomu chybí...třeba je to lítost z toho že už to skončilo, nevím. 80% (15.06.2005)

Bomba ! Must see pre kazdeho Tarantinofila. Neviem ako Q. napadlo tvrdit, že to bude najlepší akčný film všetkých čias. Nie je to totiž vôbec pravda, aj keď ak to rátame kvalitou s prihliadnutím na to že tam hrajú herci a nie majstri bojových umení tak musíme dať klobúk dolu. Pokiaľ by bolo viac scén ako Elle - Beatrix v karaváne tak by sa to teda tomu dosť blížilo. Oproti jednotke určite menšia žranica pre oči, ale všetko vynahradia skvelé dialógy a herci. Carradine teda Billa válí , Uma hrá asi najlepšie ako kedy hrala . Musím vyzdvihnúť Daryl Hannah a jej zápisníček - Elle bola suverénne najlepšia "bitch" a záporák v celom filme (sorry Lucy, tvoj prejav v rade bol tiež cool) . Najviac mi v hlave (a to pre mňa dosť prekvapivo) rezonuje scéna ukladania BB do postele a dialógu za zostupu schodiska za skvele vybranej skladby, už je jasné že daddy is gonna die..... Tarantino namiešal koktail dosť nesúrodých žánrov ktorý prekvapivo (?) drží pohromade, aj keď si oba filmy neviem predstaviť ako jeden celok, pretože sú úplne odlišné a predsa podobné. Na prvýkrát budete spokojný, druhýkrát sa vám to v hlave rozleží a na tretíkrát budete mať pocit, že ide o geniálne dielo. 10.12.04 Nemôžem si odpustiť jednu poznámku na margo DVD . Takto zmrviť vydanie tejto už dnes klasiky dokáže len umelec typu Magicbox. Obraz je super ale kde je DTS, prečo sú kapitoly rozdelené podľa dlhých kapitol filmu ? Vystrihnutá scéna je zaujímavá, ale v kontexte filmu by bola skôr rušivá takže som vďačný, že sa do filmu nedostala. To samozrejme neznižuje kvality tohto filmu. (24.05.2004)

Film musí mít duši, no a Kill Bill 2ka duši mečů, krve a seťatých končetin vyměnila za duši slov, frází a nekonečných úvah na téma zabíjet či nezabíjet. Po akcí natlučené jedničce tak dvojka zvolila cestu menší originality a pocta asijskému bojovému průmyslu se tak zvrtnula do krajiny instruktážní. Tarantino sice dovedl sérii do zdárného konce, ovšem cesta byla více než trnitá. Dialogy a postupné odkrývání zpočátku zamlženého děje nemá chybu. Nejde předem říct, proč ten či onen jednal tak či onak. Bojové scény a jejich četnost jak už jsem avizoval klesla na minimum. Mistr Pai Mei je tak jediným bodem připomínajícím čínské, hongkongské a jim podobné filmečky. Uma Thurman, jejíž chodidla znám snad díky Quentinovi nazpaměť, jest tak hlavní devizou celého druhého dílu. Měl sem původně za to, že jí budou ostatní přinejmenším sekundovat, ale jak vidmo, v jedničce minimálně účastnící se David Carradine si chce prostor dvojky udržet povídáním, pokecáváním a rozumováním, Madsen hýří zabijáckými nápady, ale je spíš jen dobře nasazenou loutkou a jedině Daryl Hannah se tak pořádně chopí samurajského nástroje a jde si pokecat z ostří do ostří. Rozhodně práce kamery nezklamala a i když jsem tu postrádal v jedničce dokonale zařazenou anime složku, úplně zklamaný nejsem. Závěrečný frontální útok na city tak trochu potlačuje únava z pojmu informací z úvodu a ta milá dívenka, dceruška Beatrix, sledující televizní krváky tak nedostála svému zaslouženému uznání. Sám o sobě by dostal tenhle film 4 hvězdičky, ale proto, že staví na skvělé jedničce a příběhovou linii, které nebylo učiněno za dost prímově doplňuje, dávám 5ku. P.S.: Ovšem proč dostal Samuel L. Jackson tu roli neroli, to nějak moje filmoškeble nepochytila. (11.09.2004)

Kill Bill: Vol. 2 se zdá být úplně jiným filmem než jeho první část, nejen že na sebe nenavazují, ale také se soustředí každý na jinou rovinu příběhu a ukazují nám charaktery postav tak jak je neznáme, což naštěstí díky nechronologickému seskupení filmu nijak neškodí. Černá Mamba pokračuje ve své pouti za pomstou, ale tentokrát nás nečeká krvavá řež, ale mnohem prokreslenější příbeh s tučnější dějovou linkou, dozvíme se mnohem více z Nevěstiny minulosti a hlavně se seznámíme s postavou, jejiž tvář nám byla v původní části přísně tajena, Billem. Je zvláštní, že čím více toho o jednotlivých postavách víme, tím více nás Quentin Tarantino, jenž tentokrát vsadil spíše na douhé dialogy a svůj oblíbený humor, překvapuje. V ten moment, kdy se zdá, že je dobojováno si nelze povšimnout, že ještě nenadešel čas na konec příběhu, ale režisér jej jinak nenatahuje, naopak nechává film žít svůj vlastní život a úrvky z něj nám předkládá, přičemž nezapomíná vytahovat esa z rukávu a dokazovat nám, že co se koncem zdá být jím rozhodně není. Mamba totiž dokončí svou pomstu až když dořeší své vnitřní problémy a je osvobozena, její život pak začne dávat smysl a my pochopíme, jak blízká si je v současnosti a minulosti a zároveň začne dávat smysl i její dlouhá cesta, jenž se na konci může někomu zdát přehnaná a nedůležitá, jen jako linka, díky které režisér vyprávěl příběh a nakonec ji nechal zaniknout, protože se stejně ukázala jako věc, které Mamba nakonec lituje, protože putovala z důvodu, který nebyl opodstatněný - což ovšem sama neví - i když jeho část nejspíše ano, a někomu jako nejpodstatnější část příběhu, jež na konci buď vyvrcholí nebo padá spolu s ním. Ať příběh pochopil jakkoli, jistě dokázal ocenit režisérovu zručnost a rozhodně nezalitoval času který s Nevěstou ztrávil, protože rozhodně nebyl promrhaný. (06.01.2006)

Oba diely Kill Bill hodnotím vysoko. Sú pre mňa čistým potešením a plnohodnotným uspokojením filmovo-fanúšikovských chúťok. Ale nie som rád, že sága ako celok je do nich rozdelená. Jednak preto, lebo na konci jednotky je z čisto komerčného dôvodu spoiler, ktorý zabíja hlavnú pointu celej 200 minútovej ságy. A tiež preto, lebo štylisticky sú jednotlivé diely nesúrodé. Po dopozeraní jednotky chcem, aby sa v rovnako svižnom tempe a excentrickom štýle niesla aj dvojka. A pri sledovaní dvojky túžim po prežití udalostí z jednotky v rovnakej, krištalicky čistej tarantinovskej podobe (pomalšie tempo, vygradované dialógy), akou disponuje dvojka. (17.05.2004)