Akce v Istanbulu

Celkem by me zajimalo, jak divaci u nas v dobe sveho vzniku tento film prijali?! Namet je atraktivni, stejne jako destinace (na tu dobu), kde se dej filmu odehrava. Zpracovani ale pokulhava, sice to ma nejakou atmosferu, behem celeho filmu se ale moc nedeje, coz je u kriminalniho dramatu zasadni problem. Dialogy take nic moc a mnozstvi postav nedaji vyniknout ani zadnemu herci. Jsem rad, ze jsem film videl, uz ho ale vyhledavat nebudu. (19.10.2013)

Nakonec za těch posledních cca 25 minut tři slaboučké hvězdy dám. Ale celkově je to velmi naivní špionážní pokus rutinéra Čecha, který se snaží společně s kameramanem chudičkou výpravou, častými nicneříkajícími detaily, využitím záběrů z dobových cestopisných dokumentů, dokonce Lírem jakožto tureckým taxikářem vzbudit dojem, že se opravdu nacházíme v Istanbulu, a z Německa tam máme asi dvacetkrát záběry jedné ulice přes den, v noci, se stejnými auty a jedním autobusem... Ale budiž, nebyly peníze natočit vše v zahraničí, a asi ani tehdejší státní zájem. Víc mi vadí filmařské chyby jako skoro padesátiminutová expozice, podtitulky (přitom šlo napsat jen jednou, že všichni v Německu jsou agenti CIA a stačilo by), špatně vykreslené charaktery a velmi chatrně podané intriky. K zápletce tak dojde až po hodině a čtvrt a díky statečnému českému agentovi, deset let v utajení, vyřešena během chvilky. Navíc mu vše hraje do ruky - kolega agent nemá nic jiného na práci, než mu včas nevědomky vysypat, odkud by mohl hrozit problém, turečtí celníci dají na v podstatě anonymní hlášku neznámého muže, náhoda na náhodu. Hraje zde přitom plejáda českých herců, ale vlastně nakonec nemají moc co hrát, snad s výjimkou Cupáka, Lukavského a krásné Rapaičové. Zita Kabátová jako kadeřnice, drsné! Chudáci Peterka (tvař se drsně), Velen (tvař se jako drsný německý polda), Přeučil (tvař se vyjeveně) a další, kteří se skutečně jen nějak tváří, skoro ani nepromluví a nebýt tu, děj jede i bez nich. Čech podle mne neumí natočit dobrý film, s jedinou výjimkou prvního Alibi. Jo, a ta zpěvačka, to by stálo za větší rozbor, kde se vzala a jak a proč se objevovala v českých filmech. Btw - že ve filmu nezaznělo, proč chtějí vlastně toho českého vědce unést? (14.12.2018)

Možná jste si ve filmu povšimli poněkud exotické barové zpěvačky Giselle. Byla začátkem 70. let nějakou dobu v Československu, párkrát byla vidět v několika našich filmech a TV inscenacích, byl o ní, tuším, natočen i TV pořad s jejími písničkami. Jmenovala se Minerva Daly, pocházela snad z Venezuely, to nevím přesně, ale zpívala docela dobře. (12.07.2008)

Svět špiónů v reálně-socialistickém podání. 1) Tak to zase jednou dali českoslovenští rozvědčíci svým americkým a západoněmeckým protivníkům pěkně na frak. To víte..._____ 2) Důvěrně známá miniaturní hala pražského ruzyňského letiště za socialismu si bez uzardění zahrála svou kolegyni v Istanbulu, honičky (lépe řečeno jízdy autem) se konaly v Rostocku a jinde v NDR, no a do Západního Berlína tehdy pustili jenom kameramana na několik hodin na pár ilustračních záběrů (ty istanbulské vypadají spíše jako převzaté z cestopisného dokumentu). Ušetřilo se a minimalizoval počet možných emigrantů z řad filmového štábu._____ 3) Vskutku hodnotný film. Dá se na něj dívat i dnes. (30.08.2009)

Československá rozvědka je v polovině sedmdesátých let silná jako nikdy, její kontakty sahájí až do špiček CIA, což pomáhá zhatit plánovaný únos českého vědce. Nakonec vše hodnotí John C. Howard, šéf odboru CIA: "Vždycky jsem si myslel, že mám patent na myšlení, ale ty Čechoslováci nás od začátku převezli". (07.08.2006)