Ryba jménem Wanda

Rozebírat to co patří mezi nejlepší filmové komedie je strašně obtížné už jen kvůli tomu, že má každý svůj smysl pro humor, což znamená, že pro někoho může být vrcholem komediálního žánru cokoliv z tvorby Monty Pythonů, cokoliv z tvorby Adama Sandlera nebo cokoliv z tvorby Zdeňka Trošky. U Pythonů zůstaneme, protože právě s komedii Ryba jménem Wanda jsou spojeni dva členové této legendární skupiny- Kromě Michaela Chapmana je též součástí tohoto snímku John Cleese, který se ovšem krom ztvárnění jedné z hlavních rolí též ujmul scénáře a společně s režisérem Charlesem Crichtonem též spolurežie. Krom Chapmana a Cleese si navíc ve filmu zahráli také Kevin Kline a Jamie Lee Curtis, přičemž platí, že si Kline za svůj výkon v tomto filmu došel pro Oscara a oba pánové Monty Pythonovští zase za své výkony pro Baftu. K tomu si připočtěte fakt, že je Ryba jménem Wanda na mnoho seznamech řazena skutečně mezi nejlepší komedie všech dob, čímž získala velmi významnou pověst a člověk by tak snadno čekal, že až se k filmu skutečně dostane tak skutečně dostane jasný komediální klenot. A zrovna já v Rybě jménem Wanda ten komediální klenot nevidím. Ano, hlavní herecká čtveřice je opravdu naprosto úžasná a takový Kevin Kline, který je znám spíše usedlejšími a pokornějšími rolemi měl čest se tu skutečně naprosto herecky vyřádit. Přesný opak by se dal říct o Johnu Cleeseovi, kterého mám osobně vsugerovaného jako naprostého bouřliváka, který zde dostává víceméně nejvíce klidnou postavu a přesto ve své roli dostává šanci zazářit. Michael Chapman zase naprosto parádně ztvárňuje v podstatě koktajícího otloukánka a Jamie Lee Curtis též po své průlomové roli Laurie Strodové v Halloweenu dostala možnost předvést charakterní herectví. Z na první pohled obyčejné zápletky je poté poté vystavěný mnohonásobný počet zajímavých nečekaných nápadů, kteří z Ryby jménem Wandy alespoň nedělají typickou podívanou. Jenže z mého osobního pohledu má ale tahle na až na kost britská komedie k dokonalosti jednoduše příliš málo. I přes to, že stojí za psacím stolem jeden ze členů nejlepší komediální skupiny všech dob, která společně dala světu takové komediální klenoty jako Monthy Python a Svatý grál nebo Život Briana bych vtipy v Rybě jménem Wanda rozdělil na dvě rozdílné skupiny: Ty skutečně funkční, které diváka dostanou do kolen a ty méně funkční a víceméně nevtipné. Zde se opět dostáváme do roviny kdy každému přijde vtipné něco jiného, Cleese ale svůj sólový scenáristický debut rozhodně neudělal takovou komediální peckou jak by se na člověka od Monty Python dalo čekat. A je to rozhodně škoda. Alespoň zápletka filmu funguje a ze skutečně obyčejného námětu se začne pomalu vystavovat něco velmi neobvyklého a dějovou konstrukcí zajímavého. Nominace Akademie na Nejlepší scénář je tak za mně v pořádku 50:50, přesto je ale vlastně většina scénáře v pořádku, jenom prostě ani některá vyvrcholení příběhu nejsou za mně zcela ideální. Přesto všechno v nezávislých podmínkách rozhodně vznikla vlastně dobrá komedie, která má jen smůlu v tom, že je na ní možná díky jejímu častému umístění na seznamech nejlepších filmových komediích všech dob kladen příliš velký počet nároků. Kamenem úrazu je na mně pro víc fakt, že jsem většinu času začal reálně uvažovat nad tím, že šel výrazný počet vtipů za hranu mého osobního dobrého vkusu, což je jen navíc další úkaz toho jak mně John Cleese tak trochu zklamal. Minimálně díky těm parádním hereckým výkonům, pár skutečně dobrým nápadům a především skutečně občasným povedeným vtipům se tuhle v jistých kruzích komediální klasiku vidět vyplatí. Jen radši ve vlastním zájmu automaticky nečekejte nejlepší komedií všech dob...... (09.10.2020) (méně) (více)