Grand Canyon

Vraž do toho několik pytlů romantiky (první zamilování, adopce, šťastné manželství), paletu šutrů násilí (které vypadá zle, ale končí dobře), prošpikuj to jemně nakrájenými kaktusy inteligentních dialogů (o tom jak se má žít a pod.), k tomu si pusť písničku Randyho Newmana "I love L.A. (We love it)", a z vniklé hmoty postav Velký kaňon. Pozn 1: V oficiálním textu distributora stojí, že "vedle sebe koexistují přepych a brutální násilí". Bez ohledu na jazykový mišmaš (koexistovat je existovat vedle sebe), je ve filmu patrné, že násilí je předpokladem možnosti dalšího, již pozitivního, vývoje, a tím je vlastně propagováno. Pozn 2: Včera jsem se díval na film Nikose Grammatikose "Apontes" (režisér ani film nejsou na čsfd uvedeny, na IMDb má film vyšší ocenění než Grand Canyon, který vznikl v přibližně stejné době a byl rovněž oficiálně oceněn). Dosud jsem si nikdy nekladl otázku týkající se smyslu filmu, ale při provnání obou filmů ještě v čerstvé paměti mi přišlo, že zásadním rodílem mezi nimi je právě on. (10.09.2017)

Při hodnocení posledního Oscarového filmu Crash se často jako jeho předchůdci zmiňují některé filmy (Magnolia), ale podle mne je tímto předchůdcem právě Grand Canyon. Překvapivě velmi silná výpověď o násilí pronikajícím všemi směry současnou společností. Ti, kteří dají Crash pět hvězdiček nebudou šetřit ani tady a jiní dají možná i víc, protože z hlediska tempa je film vyváženější a nestojí na několika úžasných scénách, které jsou nevěřícími Tomáši pokládány za klišé.... (16.05.2006)

Bohužel na celém filmu je nejlepší úvodní sekvence, při které se za doprovodu dobové hudby střídá NBA a rekreační basket. Co se týče děje, nic se nezdá vysloveně přitažené za vlasy, i když to, co se postavám přihodí, vůbec není banální, jak tu někteří jiní recenzenti tvrdí. Zdá se tedy, že film je ze života. Jenže není. Dialogy se hemží "filozofováním", zkrátka větami, jaké skuteční lidé nikdy neříkají. (09.10.2023)

Ešte pred A. G. Iňarittom a jeho skvelých mozaikách ľudských osudov (21 gramov, Amores peros, Babel) vznikol celkom nenápadný a neprávom zabudnutý predchodca. Dobre obsadenej mozaike navzájom previazaných osudov dávajú vyniknúť výborné herecké výkony. Najviac ma zaujala Mary McDonnell známa i ako "Stojí s pěstí" z Costnerovho Tanec s vlkmi. Jej linka príbehu s nájdeným dieťaťom v kríkoch je najsilnejšia. Snová scéna okolo tejto témy mi prišla napínavá, mrazivá i správne snovo-povznášajúca, čo nie je v snových scénach zďaleka pravidlo. Výbornú hudbu z tohto filmu som poznal o dobrých 15 rokov skôr, ako som videl film. Asi by bolo výstižné zacitovať poslednú vetu z filmu: "Myslím, že to nie je také zlé" a ja po východniarsky dodávam : "No a ňe?" 80%. (17.02.2013)

Film, ve kterém se toho příliš moc neděje, ale přesto je něčím výjimečný. Je to stylem vyprávění, skvělým obsazením a možná i atmosférou devadesátých let. Záměrem tvůrců asi bylo ukázat, že v životě jde i to, snažit se udělat pro sebe i ostatní víc, než jen to, co je snadné nebo co se očekává. A to platilo tenkrát a bude platit pořád. A to mi bylo na filmu sympatické. (15.12.2022)