Reklama

Reklama

Jak Golem na svět přišel

  • Německá říše Der Golem, wie er in die Welt kam (více)

Obsahy(1)

Praha, 16. století. Židovský rabín vyčetl z hvězd, že jeho národu hrozí nebezpečí. Rozhodl se proto vytvořit z hlíny obrovského člověka, kterého nazval Golemem a pomocí magie ho přivésti k životu, aby Židy před oním nebezpečenstvím ochraňoval. Z počátku je Golem svému pánovi oddaným služebníkem, který beze zbytku plní uložené úkoly. Jednou, když Golem zachrání život samotnému Císaři, který jako výraz díku zruší dekret o odsunu Židů z města, rozhodne se rabín Golema proměnit zpět v pouhou hlínu, neboť jeho úkol zde je již splněn. Navíc panuje jistá hrozba, že při nevhodném postavení planet se Golem může vzepřít svému pánovi. Než však rabín stihne Golema zničit, je tento opětovně probuzen k životu rabínovým asistentem pochybné povahy, který jej chce využít k odstranění svého soka v lásce. A právě v tu chvíli dojdou planety oné ďábelské konstelace a Golem začne rozsévat zkázu...

Film byl natočen jako prequel ke snímku Der Golem z roku 1915. (El Indio)

(více)

Recenze (44)

Psychor odpad!

všechny recenze uživatele

Golem, vzhledem opět připomínající vypaseného staroegyptského vojáka, se po pár letech vrací, aby všem příznivcům hororu plivl svou hliněnou slinou do tváře a umučil je nudou prostřednictvím neskutečně dlouhé stopáže. Bohužel jsem totiž patřil k těm nešťastným, kteří se museli vypořádat s úmornou 101 minutovou verzi, během níž jsem čekal zcela marně na jakýkoliv záblesk strachu, děsu či napětí, který by ve mě snímek vyvolal. ()

Douglas 

všechny recenze uživatele

Snímek Jak Golem na svět přišel (opět) z roku 1920 byl sice prvním expresionistickým, ale již třetím golemovským projektem významného herce i režiséra Paula Wegenera, v němž nechal postavit Prahu z židovských legend a ztělesnil monstrum z nočních můr. ___ Snímek Jak Golem na svět přišel hraje v dějinách kinematografie hned dvě významné role. První z nich představuje jeho pojetí expresionistické poetiky, kterým tvoří svého druhu alternativu k tomu malířskému a divadelnímu, jež známe z Kabinetu doktora Caligariho nebo Od jitra do půlnoci. Efekt zploštělého či pouze naznačeného prostoru totiž nahradil vytvořením prostoru coby labyrintu s bohatou texturou reprezentovaných (hliněných) povrchů. ___ V souladu s Jeanem Mitrym lze hovořit o grafickém expresionismu v prvním případě a plastickém expresionismu v druhém. Důraz se z okázale nerealistické stylizace přesunul na takovou, jež spíše rozrušuje zkušenost s realistickým. Pražské židovské ghetto má přitom fascinující podobu pokrouceného bludiště roztodivných úhlů, jež stojí v kontrastu k reprezentaci rudolfinského dvora – a to nejen tím, jak je vystavěno, ale i režií herců inscenovaných v těchto prostředích. ___ Hravost přitom nelítostně narušují vstupy náhlých naturalistických výjevů, jako je člověk shozený z věže, žena tažená za vlasy ulicemi a bezvládná těla u cest. Pozoruhodné je i to, jak málo film usiluje o komplexnější motivování postav, spíše nesympatických a jen v základních emocích načrtnutých. Do popředí tak lépe vystupuje soustavně budovaná postava hliněného Golema, o němž se dlouho mluví, nejopulentnější scénou je cesta k jeho oživení, a nakonec dlouze sledujeme, jak se vzpírá kontrole a stává se… kým vlastně? ___ A zde koření ona druhá linie kinematografických dějin, jíž je film významnou součástí. Právě Wegenerovou (třetí) interpretací Golema se totiž nechali otevřeně ovlivnit tvůrci hollywoodského Frankensteina (1931), a to ve vizualitě, vedení příběhu a hlavně v uchopení nelidského, a přece tak lidského monstra. Ano, Jak Golem na svět přišel dnes působí „všedněji“ než Caligari, leč není o nic méně zvláštní – jen se stal nedílnější a významnější součástí naší zkušenosti s (žánrovou) kinematografií. [Připraveno pro LFŠ 2021] ()

Reklama

PKD 

všechny recenze uživatele

Vyčištěná verze dává díky růz. barevným scénám (já dávám přednost šeříkové, použité hl. na exteriéry) zcela nový rozměr. Hl. ta výrazná zelená. Der Golem se opravdu povedl (ale musíte si na něj počkati) a byl působivý, byť mi ze zač. trochu zvedalo koutky úst, ten jeho hrozivý, vytřeštěný pohled.;-) Ten náš je sice jako tank, ale i přes kultovní design, prostě není vůbec podle Židovské tradice. Tento ano. Stran pointy či závěru, kde holčička (ta už bude jistě mrtvá) vyřeší svou dětskou nevinnou zvědavostí, problém s panem der Golemem, tak za to bych dal i tu 4.hvězdici, ale díky šílené hudbě (občas připomínající Klezmer, což není výtka) kdy přesně v těch nejnevhodnějších scénách (holt to není Nosferatu) začnou pískati housle tak vysoko, že to byl slušný nápor na bubínek (o kovadlince a spol. nemluvě) prozatím...nemohu. A ne, neměl bych nic proti větší míry demolice a destrukce, páč jsem si jist, že i tak by se z toho nestal typický US akční film. I přes mé relativně nízké hodnocení doporučuji všem, co občas sbírají němé filmy. Tento je i přes mé výtky působivý II. a stojí za min. 1 shlédnutí, když už pro nic jiného, tak qulli doplnění vzdělání. ()

nash. 

všechny recenze uživatele

Poslední Wegenerův výstup v roli staropražského monstra, tentokrát v upravené verzi původní židovské legendy. Film, který se stal základním kamenem většiny filmů o lidských výtvorech, jenž se vymkly kontrole a postavily se proti člověku, přímým předobrazem filmového Frankensteina a dalších netvorů, kteří jsou lidštější než lidé, a také filmem, jehož technické postupy, práce se světlem, kulisy i herecké pojetí inspirovaly řadu pozdějších tvůrců a herců. Pro fandy, které zajímá historie žánru absolutní povinnost, s několika i dnes velmi působivými scénami a podmanivě temnou atmosférou zajímavě zabarvenou přehnanými hereckými gesty typickými pro němý film i dobovým okouzlením ze stále ještě nového média. ()

Astaroth12 

všechny recenze uživatele

Je tu zobrazená arogancia aj pokora.Sú tu veľmi strašidelné exteriéry,ukážkové dobové kostýmy a celková výprava filmu je okázalá.Herci boli na tu dobu solídny a tento krát to do grotesky zasahovalo len minimálne.Ale problém vidím v tom,že film mal rozťahaný dej a skrátiť ho aj o 20 minút by určite pomohlo.Maska golema môžem povedať len toľko,že bola zaujímavá.Ale nazvať tento film horom tak to by som bol v tom veľmi opatrný.Nieje tu toľko atmosféry ako v Upíru Nosferatu ale aj tak som spokojný. ()

Galerie (22)

Zajímavosti (7)

  • Představitelka rabínovy dcery Miriam Lyda Salmonová byla v době natáčení Wegenerovou manželkou. (Oktavianus)
  • Fritz Feld v tomto filmu debutoval. (Pumiiix)
  • Představitel hlavní role Paul Wegener byl také spoluautorem scénáře a jedním z režisérů. (Oktavianus)

Reklama

Reklama