Kurutta ichipêiji
A Crazy Page
A Page of Madness
Obsahy(1)
Příběh penziovaného námořníka, který přijal práci v ústavu pro choromyslné jako správce právě proto, že je v ústavu umístěna jeho žena jako pacient, protože se pokusila utopit jejich dítě. Jednoho dne přijde do ústavu jejich dcera povědět jí o svém zasnoubení, což vyvolá mnoho otázek (např. proč je matka v ústavu nebo proč otec pracuje jako správce). Správce dohlíží na svou ženu a stará se o ní s nadějí, že jí pomůže k útěku. (Pterodon)
(více)Recenze (22)
Veškeré kinematografické obrazy šílenství blednou vedle Kurutta Ippeji do matné vzpomínky. Zapomeňte na Rouche, Painlevého, Mayu Deren a podobné. Tohle je ten pravý film transu! ()
Dynamické pasáže búrky i divokého tanca prestriedané výjavmi pokrivených tvárí chovancov ústavu pre choromyseľných. Ťažko pochopiteľná dejová linka. Skôr pocitové predvedenie experimentálneho divadla. Keďže chýbajú medzititulky divák si domýšľa. Nie všetko je ale zrejmé. Ak na pochopenie deja je potrebné dodatočné prečítanie opisu, tak niečo nie je úplne v poriadku. V poriadku naproti tomu je spomenuté expresívne herectvo a mrazivá scéna bláznov v maskách. Zvyšok však, napriek miestami pôsobivej forme, nijako veľmi nevybočuje z tradičného pohľadu na duševne postihnutých. Zbierka škľabiacich sa hrozivo nevyspytateľných kuriozít, nepoužiteľná pre život. Žijú vo vlastnom svete, ktorý je najideálnejšie zavrieť pod strechy uzavretého domu. ()
Extrémne sugestívne zobrazenie šialenstva, v ktorom sa (nenechajte sa pomýliť úvodným výjavom navádzajúcim k zaradeniu do expresionistického filmového hnutia) kríži explicitný naturalizmus s japonským surrealizmom (halucinácie a vízie obyvateľov ústavu) a avantgardným prenikaním hlboko do chorých myslí hlavných postáv. Kríženie jednotlivých postupov a prvkov vytvára formálne i obsahovo silný zážitok. Panoptikum strachu, ilúzií a bláznovstiev plynúcich dlhými chodbami a zamrežovanými celami ústavu vrcholí v scéne masového poblúznenia a záverečného šialeného sprievodu s divadelnými maskami. Vrcholne experimentálne, surové a žánrovo na pár miestach hraničiace (ak nie už plynulo prechádzajúce) s psychologickým hororom. Majstrovské dielo. Teinosuke Kinugasa je (bol) vizionár. 100% ()
Působivé drama odehrávající se v blázince, které dokáže temnotu a šílenost prostředí výstižně navodit pomocí ideální kombinace sugestivně působících záběrů a přesně zapadajícího industriálního zvukového doprovodu. Silné 4*. ()
Jestli mi někdo vysvětlí o co tam šlo budu moc rád. Tohle je film kterej nemá ani hodinu(59 minut:-)) a je tak těžký ho vstřebat že jsem si ho musel pustit na 2x. Neuvěřitelná šílenost, ty obrazy, ty herci. Moje oči! Moje oči! ()
Japonský surrealismus. ()
Ze změti absurdních, šílených a místy skutečně hrůzných výjevů nutně vyvstává otázka, nakolik je šílenství v každém z nás skutečně šílené a nakolik jde jen o potlačenou projekci. Halucinační, někdy až perverzní záběry nejde rozklíčovat právě snadno; nemít film (pokud je to vůbec film) hodinu, ale třeba hodiny dvě nebo tři, věřím tomu, že se dostanu do transu srovnatelného se změněným vědomím sledovaných postav. Nakonec, nevypadala Samařina halucinační surrealistická kazeta v Kruhu právě nějak takhle? Znepokojivé a šílené. Huh. ()
Tento surrealizmus po japonsky, odohrávajúci sa na pomedzí šialenstva a temnoty, ma príliš neoslovil. Filmu nepomáha ani absencia medzititulkov, ktoré sú pri podobnom žánri žiaduce. ()
Nejstarší a jeden z nejšílenějších japonských filmů, co jsem dosud viděl. jehož samotná historie je příběh sám o sobě. Bezesporu je to obrovský kus kvalitní filmařiny, která vás umlátí pouhým (nejednou dost šíleným) obrazem a naprosto uchvacujícím hudebním doprovodem (ten mě fakt naklepával jako řízky). pravdou je, že kdybych zrovna nepřekládal knihu, kde se o tom filmu píše, jeho dějovou zápletku bych asi zcela nepochopil, ale v záplavě naprosto úchvatně šílených obrazů a scén to snad možná nevadí. Mnohé dnešní filmy, stavějící jen na hezkých ksichtech a trapných digitálních tricích, se před tímto, natočeným v roce 1926, mohou jen stydět. Protože tohle je filmařina, procítěná, poctivá, oduševnělá. ()
Originální, invenční záležitost z prostředí blázince, plná bizarních obrazů a chytrých alegorií (především ta závěrečná - s maskami - je prvotřídní). Působivým prvkem je zobrazení různých forem šílenství (míněno ne jako "diagnóz", nýbrž v přeneseném slova smyslu - viz scéna s tancem, agrese hlavní postavy těsně před koncem ad.). Skoro ***** ()
Neviem či toto dielo zhliadol aj pán Lynch, ale niečo mi hovorí, že áno. Ide totižto o akúsi nemú ´´lynchovinu´´ plnú abstraktných a ( v dobrom ) nezmyselných pohyblivých obrázkov. Niekde to bolo zaradené aj do topky najstrašidelnejších nemých filmov. Teda poviem vám, v tej psychiatrickej liečebni by som sa fakt posral. ()
Japonský snímek „Kurutta ippeji“ je o dojmech. Je to film, na nějž se budete dívat proto, že samotné sledování ve vás může něco zanechat. Jsou zde obrazy, které jsou i dnes neskutečné, je to jako umělecké dílo, které se prostě neokouká a které je do jisté míry určitým depresivním zachycením doby či konkrétní události. Už od úvodních titulků to do vás Japonci perou a celou dobu to funguje. ()
Docela rád bych věděl, jestli kdysi existovala verze s mezititulky a nebo žádná taková nebyla. Ony by totiž rozhodně pomohly k dešifrování toho, co se tam dělo, protože takhle mám jen nějakou základní kostru, ale některé vztahy mezi postavami přesně neznám a ne všechno mi dává smysl, jelikož v obraze na to bylo málo vodítek či symbolů (nebo mi něco uniklo a při druhém zhlédnutí pochopím víc, ale na to bych zrovna tady moc nesázel). Co jsem z toho pobral: Žena je v blázinci, (asi) manžel ji navštěvuje občas i s dcerou, manželka má různé šílené výjevy a celkově se chová jako blázen, manžel se jí snaží dostat z blázince a snaží se o to tolik, až jemu samotnému hrábne, pokusí se ji zabít a skončí tam taky. Co teď koukám na zdejší obsah, tak jsem mimo asi úplně nebyl, ale záleží, jestli to není spíš obsah té předlohy. Tenhle film je zajímavý jako experiment a bez mezititulků (nebo zručnější práce režiséra, který by dokázal líp vyprávět obrazem) jinak ani působit nemůže. Líbila se mi práce s kamerou, ta byla dost slušná a hodně se mi líbil i hudební doprovod. Působivé to je, ale potenciál zůstal stejně trochu nevyužit. I přesto jsem na tenhle zvláštní film rád narazil (aby taky ne, když mám "divné" filmy rád) a oceňuji Japonce, že se už v roce 1926 pustili do něčeho takového... Silné 3* ()
Nejdřív si řikám, že to bude asi němá procházka blázincem, ale co se z toho vyklube - nechápu, že něco takového vzniklo už v roce 1926! Nadčasové obrazy a scény, až hororově natočené, jak kdyby tohle byl základ všech těch japonskejch Kruhů a jinejch podobnejch ujetin. Navíc hudba tomu přidává tak 100%. Nevím, jestli to bylo chtěné, ale působí to silně umělecky. Nevim, jak přesně vypadá surrealismus ve filmu, ale já si ho představuju asi takhle. Dovedu si představit, že tenhle snímek byl pro mnoho tvůrců inspirací. Asi nemá cenu popisovat dál, to se asi musí vidět. Takže nebojte se, že to bude němá kravina se šikmookejma a fakt to zkuste. Rozhodně je to zajímavé. ()
Japonský surrealismus, ze kterýho by se zbláznil i Lynch. Velice působivé a tíživé. Ale myslím, že to je film tak pro 0,01% populace, to málokdo snese. ()
Působivý snímek, jehož atmosféru by mu mohlo závidět mnoho současných rádoby-hororů. ()
Český název: ŠÍLENÁ STRÁNKA (dle 666 režisérů). komentáře: velmi zajímavý: http://www.midnighteye.com/features/a-page-of-madness/ Další: https://martinteller.wordpress.com/2011/12/31/a-page-of-madness-rewatch/ http://homepages.sover.net/~ozus/kuruta.html ()
S tímhle filmem mám podobnej problém jako s původním Batalionem, kterej si zkrátka ukousl větší kus příběhu, než jaký byl schopen ve své němé podobě odvyprávět tak, aby divák pochopil, co se děje. Chybí mi tu nějaký mezititulek, který by alespoň velice stručně načrtl vztah postav - to, že se jedná o manželský pár bych bez přečtení obsahu filmu asi fakt nezjistil ()
Kdybych měl sebemenší ponětí, co se tam odehrává, hodnotil bych nejspíš vyšší známkou. Je to na rozhraní, ale kloním se spíš ke 2*. Bylo to až moc nepochopitelné. ()