Satanské tango

Perfektní děj i zpracování filmu ale né všichni na to dokážou čučet 450 minut. I tak ale doporučuji každému aby to vydržel. (DĚJ ***** DRAMA ***** HERCI ****) IMDb.com: 8,5/10 (04.10.2011)

Kdoví, třeba je možné zhlédnout takový film od začátku do konce a beze zbytku si jej užít. Ale asi tomu úplně nevěřím. Byl to nevšední záźitek, ano. Něco jsem si z něj odnesl, mám hodně na co vzpomínat, film je skutečně mimořádné Dílo. Ale plné hodnocení? Za souboj se spánkem a nudou? _________________ Když nad tím tak přemýšlím, nejde přece o zábavnost/dívatelnost, ale o kvalitu celku, to, že je film téměř nesnesitelně nudný, ještě neznamená, že není perfektní, protože jeho preciznost spočívá právě v tom utrpení, které sledováním vyvolává. A nemyslím jen utrpení ve smyslu utápění se v depresi, ale zkrátka nudu. Takže vlastně za pět a klobouk dolů. (05.08.2010)

Satanské tango Bélu Tarra je monumentálny Opus s velkým O! Monumentálne expozície, monumentálne obrazy, monumentálne časovanie, monumentálne scény, monumentálne krízy, monumentálne kolízie, monumentálne peripetie, monumentálny formát a monumentálne gule! Keďže film v kine trvá s prestávkami a kávou pred tak 9 - 10 hodín odporúčam zobrať si so sebou do kina aspoň 3 monumentálne hamburgre, objemnejší kávovar, event. plynový horák a stan. Samozrejme jesť a stanovať iba počas prestávok! (05.01.2011)

Satanské tango jsem dostala do Výzvy s dovětkem: "Na ten film se nedíváš, ty v něm jsi!" A přesně tak jsem to cítila. (20.11.2016)

som vec (21.02.2015)

Naše hvězdičky neznamenají nic.¬         Nejsem vlastně oprávněn plnohodnotně hodnotiti tento snímek; neznám předlohu L. Krasznahorkaie a nevím tudíž, jaké možnosti skýtá a jak dalece těnto možnostem dostál náš filmový mistr — Béla Tarr. Mohu hodnotiti pouze "filmovou" část díla. Ale zdá se mi — promítnu-li si děj —, že je pravděpodobné, že Tarr z knižní předlohy vykřesal pouze to, co mu poskýtala: není patrná snaha pojmouti do epiky příběhu nadměrné filosofování, které děj knihy asi neobsahuje (v opačném případě by Tarr tuto složku dobře nevyužil, a to se mi právě věřiti u tohoto tvůrce nechce). Máme zde tedy pouze příběh — nijak zvlášť silný, nijak zvlášť výjimečný, avšak přes to příběh dobrý, ne plytký. Zřejmě se Tarrovi dobře hodil pro jeho tvůrčí záměr nechati na plátně plynouti tok času jako plyne ve skutečném životě a ve skutečných událostech. Vybrané scény se mi zdají stejného trvání, jako by trvaly ve skutečnosti (možná jsou zkrácené, ale ne o mnoho); cesta ze vsi na statek, na příklad, trvá ve filmu dvanáct minut, což odpovídá zhruba kilometrové vzdálenosti, v níž ve skutečnosti mohl statek od vesnice být. Tímto způsobem tedy Tarr příběh filmově zpracoval, s co nejmenším množstvím střihů (střih je vždy opodstatněn, třeba tím, že postavy zmizí v dálce a je třeba je zase dostati do záběru). Kamera jako by měla úctu před tím, co sleduje a jako by sama nechtěla býti příběhu účastna a do něj vtažena. Je pouhou zprostředkovatelkou, hýbe se, jen když musí a doplňuje tak práci střihače.¬                 V kterémsi komentáři ke kterémusi Tarrově filmu jsem četl názor, že umění můžeme těžko vytýkati nedostatky, neboť opravdový a jedinečný tvůrčí čin lze vždycky obhájiti z něj samého. Ano. Já dodávám, že polemizovat se může. Naše hvězdičky však neznamenají nic. (07.06.2016)

Film natočený zvláštní formou, která z kraje zaujme, postupem času začíná nudit. Člověk ale musí jít do tohoto filmu s tím, že je to něco extra, něco jiného. Některé dlouhé záběry byly zajímavé (př. svítání), ovšem záběry na lidi, kteří někam jdou, jsou sotva vidět a celé to trvá tři minuty už tak hezky na oko nepůsobí. To co filmu chybělo, bylo větší vykreslení postav. Vzhledem k délce filmu nevíme o charakteru osob téměř nic. Co se týče děje, ten tam byl, bohužel forma zpracování ho jaksi zastínila a není pro něj dostatečný prostor. Po roce si budu pamatovat spíš jednotilivé pasáže jako krávy, hospoda, kočka, apod., ale těžko budu schopen převyprávět celkový obsah... Toť k filmu vše, teď se jdu zasmát nad komentáři k filmu, kde všichni uchcávají štěstím nad těmi suprčupr dlouhými záběry. (17.01.2012)

Popsat tenhle film? To asi nejde. Satanské tango se musí zažít. Protože až když se těch sedm a půl hodin koupete v dlouhých záběrech, plných deště, bláta a hypnotické atmosféry, poznáte tu magickou krásu, která mi i po několika měsících přijde tak zásadní... (20.09.2012)

'Satanské tango' u mě bude, pevně věřím, se svými 7(!)SEDMI a půl hodinami stopáže dlouho držet prvenství v nejdelším celovečerním filmu, jaký jsem viděl – o to víc je paradoxnější, že vám to tak ani nepřijde, když se do toho filmu ponoříte. Nedovedete si představit, s jakou prudkostí jsem střelil očima, když ve filmu zaznělo moje příjmení, které pochází z maďarštiny. V době, kdy jsem právě začal řešit svůj rodokmen a odkud pocházím (mimo českých, německých a židovských předků nejvíce právě maďarští), narazil jsem taky na Tarra, rovněž Maďara. Čili pro mě nebylo sledování jeho filmu jen jakousi další artovou pošušňanicí, ať už formální či obsahovou, ale i jakýmsi procitnutím a uvědomněním si svých kořenů, které poslední dobou velmi řeším a se kterými cítím zvláštní propojení. Říkám si, jak nudné musí připadat obyčejným konzumním divákům takováto díla - pomalu plynoucí, meditativní, nemožné ke zcela přesné definovatelnosti a výkladu. (06.01.2013)

4,5* (01.09.2013)

Jsem zatím asi v půlce, ale z hlediska obrazu a tíže scén je to dokonalé. Ale nejvíc na mě asi zatím zapůsobila sekce s dítětem a kočkou - to už jsem se modlila, ať to skončí, jakkoliv... A skončilo. (10.11.2013)

"Trololo, trololo."     Film, na ktorom ma fascinuje jedine jeho šialené hodnotenie (na ČSFD i IMDb) a ešte jeho zaradenie medzi 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. Dielo, ktoré síce možno rozširuje obzory kinematografie, ktoré ma ale zároveň zaťahuje do končín, do ktorých nemám ani najmenší záujem vstúpiť. Pozerať sa totiž 7 a pol hodiny na bandu vymastených debilov žijúcich v akejsi hnusnej diere je pre mňa vrcholne nepríjemným zážitkom. Režisérov zámer bol vraj taký, že divák by sa mal po pár hodinách zlomiť a nakoniec by mal byť do toho sveta vtiahnutý. Lenže na mňa tá jeho prefíkaná taktika ani trochu nezabrala a všetky tie odpudivé slaboduché postavy aj s ich smiešnymi pletkami mi ostali totálne ukradnuté. Celý ten "príbeh" je strašne chabý, neskutočne naťahovaný (nekonečné statické zábery, v ktorých sa vôbec nič nedeje), stále čakám že príde nejaká pointa a stále nič. Zisťujem pritom, že keby som si tu a tam trochu zdriemol, o nič by som neprišiel. Niekde v tomto ohľade dokonca zaznelo porovnanie s Tarkovského štýlom, čo ale podľa chce mňa poriadnu dávku drzosti. Mám také podozrenie, že režisér je zvrátený sadista, ktorý rád mučí divákov a aj zvieratá (tá odporná scéna trápenia mačky, ktorá nemala konca, bola hodne cez čiaru). Hlavnou náplňou filmu je neustále chľastanie a trepanie totálnych nezmyslov (opakovanie tých istých dementných rečí stále dookola bolo niekedy až na porazenie). A tú hudbu hral tuším nejaký ožratý organista, čo by aj celkom zapadalo do celkového obrazu. Aby som ale nebol absolútny negativista, kamera je celkom pekná a páčilo sa mi aj to prelínanie dejových liniek (ich opakovanie z rôznych pohľadov). Týmto si sám sebe udeľujem vysoké vyznamenanie za to, že som to zvládol dopozerať až do konca.     „Pani Schmidtová bola vtáčikom, ktorý šťastne lietal ponad oblaky. Zbadala, že tam dole na ňu niekto máva. Zletela trochu nižšie a počula, ako na ňu Schmidt kričí: “ Prečo si nič nenavarila, ty suka? Okamžite poď sem dole." Ona ale preletela ponad neho a zaštebotala: „Zajtra."" (21.01.2023)

Nejdůležitějších sedm hodin v kině v mém filmovém životě. Amen. (25.06.2011)

Musím se přiznat, že jsem se na to díval na 3x, přece jenom nemám 7 hodin času. Dojem mám rozporuplný, na jedné straně zajímavě propletený příběh se skvělou deštivou atmosférou a na straně druhé neskutečné zdlouhavé a zbytečně přepálené záběry, spíše mi to přišlo jako seriál spojený dohromady a mělo to i seriálu zůstat. (16.10.2011)

Napoprvé jsem to vzdal u té kočky. Nevím, zda bude někdy nějaký podruhý. (16.12.2021)

( 1001) Netradičný, jedinečný, zničujúci, krásny - strhujúci tanec s diablom Tanec s diablom na motívy románu prozaika Lászlóa Krasznahorkaia o dôsledkoch pádu komunizmu musí byť určite vysoko, keď sa dostane do netradičných filmov. Film, ktorý začiatkom deväťdesiatych rokov nakrútil v nádhernej čiernobielej podobe maďarský režisér Béla Tarr, pozostáva z dvanástich častí a trvá sedem a pol hodiny so samostatnými zábermi až do desiatich minút, často s veľmi malou alebo len opakujúcou sa akciou na obrazovke. A prší a prší a prší. Nenechajte sa pomýliť: Satantango napriek svojej dĺžke nie je epické rozprávanie, skôr dosahuje dlhotrvajúce dojmy nasmerovaním kamery na banality inšpirované bezútešnosťou scenérie, dokonale umocnené režisérovými voľbami, čo a ako ukázať v poradí. vyvolať u diváka reakciu podobnú tranzu. Časová os je trochu nejasná a epizódy sa prekrývajú alebo sa mohli stať rovnakým spôsobom v inom čase. Napriek tomu je tu hlavná niť príbehu o podvodníkovi v prestrojení mesiáša, zdanlivo večne pretrvávajúci tanec uprostred a podstatná epizóda o malom dievčati, ktoré predstavuje jadro filmu (scéna s mačkou je až brutálna) – symbol dezilúzie a obete. zrady, zúfalo hľadajúca spôsoby, ako sama uplatniť nejakú moc vo svojej opustenej realite. V Satantangu sa toho až tak veľa nedeje a niektoré veci zostávajú nejasné, ale realita je v kľúčových bodoch prekročená, čo zvyšuje alegorický dopad. Estetika zážitku a jeho konečný záver zostane u tých, ktorí sú mu otvorení. Videl som v živote strašne veľa rôznych filmov a som otvorený každému žánru a umeniu no a režisér Belá Tarr dal do filmového umenia všetko. Najvyšší čas pozrieť sa po jeho tvorbe snáď to zvládnem. (22.05.2023)

Zajímavý film s nejen zajímavou stopáží, ale i výbornými herci, se kterými jsem měl možnost se opravdu řádně seznámit v častokrát tak dlouhých záběrech, že bych kolikrát snad potřeboval i nesmrtelnost , abych se dočkal konce .Ale povedlo se. Něco to do sebe mělo, doporučuji těm , což mají rádi déšť a co se ukusují nudou. PS : Nevhodné pro netrpělivé a labilní osoby. (04.09.2014)

Godot prišiel, ale nič sa nezmenilo - a to je to satanské tango. (23.06.2023)

ano,toto bolo ciste utrpenie,ktore sa uz asi nikdy nezopakuje.keby to malo tri hodiny,mozno este styri,posobilo by to omnoho vyrovnanejsie a hlavne by som pri tom nezaspavala.reziser sa po celu dobu snazi oklamat divaka poetickymi zabermi kamery(10 minut som pozorovala kravy)len aby zakryl skutocnost,ze pribeh nic moc nie je.niektore dlhe zabery su krasne,ale polovica z tych ostatnych by bola celkom niecim inym,keby to tak zufalo nepretahoval.postavy su ina kava.mozno vo vas vyvolaju vlnu hnusu alebo lutosti pretoze im vlastne ani nevadi,ze ziju prakticky v bahne a bahno aj su.ja som lutovala jedine seba,ze som taka tvrdohlava a musim to dopozerat.moralne posolstva su vacsinou vyrozpravane rozpravacom,aby sa herci moc nenarobili.ti zjavne dostali instrukcie zostat v kazdej polohe pol hodinu alebo sa cucat do blba a hrat sa na velke umenie.takyto film uz tazko uvidim,nikto hadam nie je taky blazon,aby si myslel,ze po viac nez siedmych hodinach nezmyselneho trmacania sa dazdom poviem,ze to bolo genialne len preto,ze tarovi sa zjavne nechcel hladat strihac.sem tam som mala pocit,ze chce vystihnut ten imaginarny cas pred zaberom a po zabere akurat zabudol,ze ten zaber sa zacal uz davno...jeden nezabudnutelny zaber tu vsak bol,na ktory nikdy nezabudnem. (27.06.2008)

Este stale sa spamatavam z toho neskutocneho zazitku. Tych sedem a pol hodiny stale naozaj zato a zaverom to Tarr maximalne zaklincoval!!! Neuveritelna praca s kamerou, nieco na styl Stalkera, len ovela prepracovanejsie zabery, mrazive prostredie, osada bez zivota, prazdne ulice, neprestajny dazd, ktory sa vam akosi usadi v dusi, sceny, ktore su odrezu kusok z vasho ja, do kosti prenikajuca hudba a zvukove efekty, absurdne situacie a vyroky. Film, ktory na mna urobil obrovsky dojem a myslim, ze ked to o par dni predycham a lepsie nad vsetkym popremyslam, este viacej pochopim tu genialitu. (16.09.2011)