Čas po čase

Něco mezi "Highlanderem", "Návratem do budoucnosti" a "Univerzálním vojákem". O vykrádání těchto titulů zde nemůže být ani řeči, páč vznikly nejdříve za pět let. Stroj času je vděčné téma pro tvůrce všelijakých dobrodružných sci-fi příběhů, přičemž "Čas po čase" patří jistě mezi ty nejoriginálnější a nejpovedenější. O napětí není nouze, stejně jako o jemný humor a skvělou atmosféru, která postupem času temní a není nouze ani o trochu té společenské kritiky (televizní zprávy). Už jenom nápad vypustit Jacka Rozparovače do jiného časoprostoru stojí za to. A navíc se po jeho stopách vydává slavný spisovatel H.G. Wells. Malcolmu McDowellovi role uhlazeného a mírně roztržitého vědátora až nečekaně sedla. Nedoceněná hvězda drsných filmů 70. let David Warner si Jacka Rozparovače náležitě vychutnal (jde z něho opravdu strach) a jde možná o jeho nejlepší roli (aspoň podle mě). A v rozporu s jednou větou, kterou řekl tento slavný psychopat v závěru filmu, Mary Steenburgen je skutečně atraktivní! A navíc se jí to cestování v čase nějak zalíbilo, když si to o deset let později zopakovala v "Návratu do budoucnosti III." Jak jsem již řekl, "Čas po čase" je jeden z nejlepších filmů s problematikou cestování v čase. 85%. (28.06.2009)

Bylo docela zvláštní vidět mladého Malcolma McDowella v docela jiné herecké poloze než v jeho obvyklých rolích drzých floutků, ale právě jeho sympatický slušňák H. G. Wells byl pro mně největším kladem celého snímku. Romantická i ta detektivní stránka už ale takové nadšení nevyvolává. Na to jak zajímavě vypadá námět filmu, jsem čekala něco daleko zábavnějšího a hlavně originálnějšího. To ovšem neznamená, že by šlo o úplné fiasko a na jedno pokoukání je to celkem dobré...a například o moc lepší než tématicky podobný Kate a Leopold. (30.03.2013)

Jde o poměrně nenápadný sci-fi snímek, který byl natočen podle knihy spisovatele o spisovateli. Kromě McDowella mě ale zaujala i role Davida Warnera jakožto Jacka Rozparovače, který se velmi rychle dokázal začlenit do budoucí společnosti než později příchozí H. G. Wells. Film na mě působí velice klidným dojmem, nedá se říct, že by v mých očích měl nějaké mouchy a děj je logicky uspořádaný. Jak divák později uvidí, k velkému výkonu není potřeba žádných výbuchů, sexy hereček, létajících lidí ani ultraúžasných trikových efektů. A přesto dokáže zaujmout. Především tím, že se lidstvo za celá léta nezměnilo, což je dokázáno tím, že Stevenson do naší doby, bohužel, zapadne lépe než jiný dobroděj. Opravdu jsme jako lidstvo ve všem tom násilí klesli tak hluboko? Přiznám se, že poslední dobou záměrně vyhledávám tento žánr podobného stáří, jelikož oproti dnešním nepůsobí tak přeumělkovaně. Proto nebudu rád, jestli někdo natočí remake. (06.07.2013)

Film sice začíná v Londýně roku 1893, ale když doktor Stevenson alias Jack Rozparovač prchne ve Wellsově stroji času, musí se vědec a spisovatel vydat za ním. Příběh tedy záhy pokračuje v roce 1979 v San Franciscu. Zatímco Wells postupně objevuje kouzlo a vymoženosti budoucnosti, Stevenson nelení a pokračuje ve vraždění. Wells se seznámí s bankovní úřednicí Amy, která se do něj na první pohled zamiluje. To ale ještě oba netuší, že Amy by se měla stát jednou z řady Jackových obětí. Umně skloubený příběh Wellsovy povídky s jeho autorem má napětí, spád, romantiku i cákance krve. Herecké trio odvádí výkon, na nějž se výborně dívá. Spokojenější ale budou příznivci starších filmů, současný divák asi tolik nadšený nebude. Příjemná oddechovka, která mimo jiné přichází s domněnkou, proč totožnost Jacka Rozparovače nebyla nikdy odhalena. (29.10.2020)

Viděno velmi dávno na tuším ČT 2 nebo obdobné české televizi s dabingem. Z počátku jsem očekával obyčejný film o Jacku Rozparovači, který se však velmi rychle změnil na velmi originální a překvapivý snímek o cestování čase. Originalita se také nese zajímavým obsazením, kdy slavný "pomeranč" McDowell se svými ďábelským obličejem a především očima, hraje hlavního kladného hrdinu a vynálezce stroje času, H. G. Wellse. Velmi dobře film i bez velkých prostředků a jen se standardními efekty zvládl režisér Nicholas Meyer, pro kterého to byl úspěšný debut. Následně získal režii druhého filmového Star treku a slavného apokalyptického snímku, Day After. Takto troufalých (spojení staré legendy a sci-fi) by mohlo vznikat mnohem více, protože i přes menší prostředky se tvůrcům otevírají nové možnosti a také nové způsoby "kritiky doby"("V naší době jsem byl zrůda, dnes jsem jeden z mnoha"), o kterou se "jemně, ale přece" pokusil i Meyer. PS: Mary Steenburgen a první cestování v čase, v Návratu jí to slušelo ještě víc! (12.03.2009)