Čas po čase

Time After Time je velice podařená parafráze na téma o Jacku Rozparovači. Ústřední postavou je spisovatel H.G.Wells, který sestrojil stroj času a pomocí něj se hodlá podívat do 20. století, které si představuje jako utopickou ideální dobu, kde není nepřátelství a násilí a kde všichni jsou si rovni. Z omylu ho vyvede nepříjemné odhalení, že jeho přítel, se kterým hrává šachy je známý postrach Jack Rozparovač. Ten, aby se vyhnul zatčení, uprchne před zákonem právě v onom stroji času a H.G.Wells, kterého bravůrně ztvárnil Malcolm McDowell, cítí za jeho útěk odpovědnost a snaží se Jacka pronásledovat v neznámé budoucnosti. Tam je konfrontován se svými naprosto mylnými představami a nebýt Amy Robbinsové (Mary Steenburgen), se kterou se velmi sblíží, byl by asi ztracen. Film je velice dobře zpracovaný, má spád a nechybí mu vtip. Ačkoli téma stroje času skýtá nepřeberné množství variací a občas v některých filmech svádí k bláznivým skečům, zde je to pojato velmi dobře a ani chvíli se film nesníží k trapnostem. Naopak. Jde o velmi podařený snímek, který v některých místech docela ostře ironizuje současnou dobu: "Před devadesáti lety jsem byl zrůda, tady jsem amatér" (Jack Rozparovač). Zkrátka Time After Time je film, který rozhodně stojí za pozornost. Btw.: M. McDowell nehraje často kladné role, ale tahle mu docela sedla. (26.04.2006)

Cestování časem je velmi lákavá myšlenka, jen k to mu musí mít člověk stroj času. Pokud ho máte, tak pro vás neexistuje žádný problém. Jen ho nesmí zneužít nepovolaná osoba, kterou může být i nechvalně známý zabiják Jack Rozparovač. Velmi povedený příběh, který spojil legendu a sci-fi. Spojením vznikl zajímavý příběh. (29.06.2009)

H. G. Wells nahání Jacka Rozparovače skrze čas i prostor. Vypadá to na skvělý námět; a navíc to obsazení... No jo, jenže jak dobře to vypadá na papíře, tak nezáživně je to převedeno do praxe. Zabředne to do tuctového romantického cvrlikání, na které by ani nebylo třeba plýtvat tak dobrým námětem, protože by se obešlo i bez toho cestování v čase, Wellse či Rozparovače; to vše je tu tak nějak na zcela vedlejší koleji. (26.01.2013)

"První, kdo pozvedne pěst, je první, komu došly nápady." Pacifista H. G. Wells na cestě do Utopie zjistil, že násilí je nakažlivé, slovo gentlemana vždycky neplatí a předpokládanou harmonii budoucnosti nahradily světové války. Mě tedy přitom nejvíc bavily tradiční souboje cestovatele v čase - tentokrát s jezdícími schody, samohybem, filmem či elektrickým zubním kartáčkem. A taky mě to donutilo zamyslet se nad tím, kam bych v čase vyrazil já a tady jednoznačně zvítězil pragmatismus nad zvědavostí. Vrátil bych se do května 1996 a zruinoval bych sázkové kanceláře sázkami na MS v hokeji, ME ve fotbale a LOH v Atlantě. (05.03.2017)

Skvěle zrežírovaný, zajímavý a neotřelý nápad, který naráží na příliš klasickou výstavbu. Takhle tu máme postavy bez větších charakterů, první žena ze současnosti, kterou nám film představí, se pochopitelně musí do Wellse bezmezně zamilovat a celé nahánění Jacka Rozparovače v New Yorku sedmdesátých let sice funguje, ale komplikuje se podle těch nejočekávanějších zvratů. Průměr je to i herecky - McDowell hraje Wellse skvěle, ale Steenburgen mi přišla dost prkenná a bezcharakterní i výrazově (ačkoli za to všechno opravdu může mdle napsaná postava, kteoru hraje). Nejlepší na tom je nosná a postupně vyvíjená myšlenka, že svět se sice mění, ale lidé ne a vysněná možná utopie budoucnosti nemůže existovat, ale ani to mi k větším dojmům nestačilo. Ve výsledku je to pro mě film na jedno zhlédnutí, který příjemně utíká, ale nic víc. Škoda, že to má tak konvenční look... 3* (31.08.2024)