Čas po čase

Pravý anglický gentleman z 19. století (H. G. Wells) cestuje svým časovým vynálezem do San Francisca roku 1979, aby zastavil Jacka Rozparovače. Klasický nápad, příjemně natočený s fajn herci. Ale s blížícím se koncem se bohužel začne kupit řada nelogičností vrcholící prodlužovaným, neoriginálním koncem. Solidní oddychovka, nic navíc. (15.08.2010)

Znuděná emancipovaná bankovní úřednice potká ve městě plném gayů a leseb nemožného dědka, který je naštěstí hetero a je z něj tak nadšená, že ho na prvním rande znásilní. Bohužel se jedná o vynálezce stroje času, který honí v San Franciscu Jacka Rozparovače a tak unylou pomalou romanci často přerušuje jakýsi pokus o sci-fi drama. Dnes už je tento film opravdu pomalý a duševně trýznivý i na rychlost 1,25x a je úplně fuk, že tam vedle mizerné herečky hrají dva klasikové záporných rolí Malcolm McDowell a David Warner. Scénář - a charakter Wells je naprosto nenápaditý v tom, co by se všechno mohlo stát a jak budovat nějaké napětí, Jack Rozparovač to moc nerozjíždí a vůbec, tohle je s přehledem asi nejnudnější a nejhorší film o cestování v čase, co jsem kdy viděl. (14.05.2023)

"První, kdo pozvedne pěst, je první, komu došly nápady." Pacifista H. G. Wells na cestě do Utopie zjistil, že násilí je nakažlivé, slovo gentlemana vždycky neplatí a předpokládanou harmonii budoucnosti nahradily světové války. Mě tedy přitom nejvíc bavily tradiční souboje cestovatele v čase - tentokrát s jezdícími schody, samohybem, filmem či elektrickým zubním kartáčkem. A taky mě to donutilo zamyslet se nad tím, kam bych v čase vyrazil já a tady jednoznačně zvítězil pragmatismus nad zvědavostí. Vrátil bych se do května 1996 a zruinoval bych sázkové kanceláře sázkami na MS v hokeji, ME ve fotbale a LOH v Atlantě. (05.03.2017)

Viděno velmi dávno na tuším ČT 2 nebo obdobné české televizi s dabingem. Z počátku jsem očekával obyčejný film o Jacku Rozparovači, který se však velmi rychle změnil na velmi originální a překvapivý snímek o cestování čase. Originalita se také nese zajímavým obsazením, kdy slavný "pomeranč" McDowell se svými ďábelským obličejem a především očima, hraje hlavního kladného hrdinu a vynálezce stroje času, H. G. Wellse. Velmi dobře film i bez velkých prostředků a jen se standardními efekty zvládl režisér Nicholas Meyer, pro kterého to byl úspěšný debut. Následně získal režii druhého filmového Star treku a slavného apokalyptického snímku, Day After. Takto troufalých (spojení staré legendy a sci-fi) by mohlo vznikat mnohem více, protože i přes menší prostředky se tvůrcům otevírají nové možnosti a také nové způsoby "kritiky doby"("V naší době jsem byl zrůda, dnes jsem jeden z mnoha"), o kterou se "jemně, ale přece" pokusil i Meyer. PS: Mary Steenburgen a první cestování v čase, v Návratu jí to slušelo ještě víc! (12.03.2009)

Něco mezi "Highlanderem", "Návratem do budoucnosti" a "Univerzálním vojákem". O vykrádání těchto titulů zde nemůže být ani řeči, páč vznikly nejdříve za pět let. Stroj času je vděčné téma pro tvůrce všelijakých dobrodružných sci-fi příběhů, přičemž "Čas po čase" patří jistě mezi ty nejoriginálnější a nejpovedenější. O napětí není nouze, stejně jako o jemný humor a skvělou atmosféru, která postupem času temní a není nouze ani o trochu té společenské kritiky (televizní zprávy). Už jenom nápad vypustit Jacka Rozparovače do jiného časoprostoru stojí za to. A navíc se po jeho stopách vydává slavný spisovatel H.G. Wells. Malcolmu McDowellovi role uhlazeného a mírně roztržitého vědátora až nečekaně sedla. Nedoceněná hvězda drsných filmů 70. let David Warner si Jacka Rozparovače náležitě vychutnal (jde z něho opravdu strach) a jde možná o jeho nejlepší roli (aspoň podle mě). A v rozporu s jednou větou, kterou řekl tento slavný psychopat v závěru filmu, Mary Steenburgen je skutečně atraktivní! A navíc se jí to cestování v čase nějak zalíbilo, když si to o deset let později zopakovala v "Návratu do budoucnosti III." Jak jsem již řekl, "Čas po čase" je jeden z nejlepších filmů s problematikou cestování v čase. 85%. (28.06.2009)