Světla ramp

Dlouho jsem se na tenhle snímek těšil a trošičku mě zklamal. Smutný příběh velkého klauna dává s nostalgií vzpomenout na Tuláka, ale to je bohužel asi vše. Sice jsem se vůbec nenudil, ale na druhou stranu mě to ani příliš nechytlo za srdce a nedojalo, což možná mělo. Potěšil Buster Keaton, i když se tam m,ohl objevit víc. (15.07.2010)

Silný osobný príbeh a koniec jedného umelca, v istom zmysle aj mne veľmi blízke, čo zažil, no komediálnosť a celý dej už nemali tú iskru ako jeho minulé diela, napriek tej kráse, bolesti, tomu sociálnemu a otcovskému prístupu. Charles Spencer Chaplin jr. však dal kinematografii veľkú vec a to cit a dušu, ktorú pre tieto diela odovzdal, nádhera. (08.03.2014)

Nostalgické a silně autobiografické ohlédnutí za kariérou i životem jednoho klauna. Chaplin ale zřejmě zapomněl střihačské nůžky u svého holiče z filmu Diktátor, jinak si nedovedu vysvětlit některé natahované scény (první hodina filmu, balet). Větším zklamáním byl pro mě přepjatý výkon Claire Bloom, který s postupným časem získával na intenzitě (čti otravoval). Kromě těchto dvou mušek nemám filmu co vytknout. Snímek si plně vychutná pouze ten, kdo je obeznámen s předchozí Chaplinovou tvorbou. Já se mezi takové hrdě hlásím a díky tomu jsem spolkl všudypřítomný sentiment i s navijákem. 8/10 (23.09.2009)

Tak až na to úplně nejposlednější představení to byla dost velká nuda. U jedné pasáže jsem dokonce usnul. Vtipné, ba dokonce ani úsměvné to právě kromě toho posledního představení není vůbec. Od Chaplina jsem viděl skutečně jen pár filmů, ale zasmál jsem se vždy. Tady ani náhodou. Z filmu je trochu cítit, jako by Chaplin pomalu říkal herecké kariéře ahoj. Musím se však rovněž přiznat, že ty Chaplinovy novější film, kde už není ten pověstný tulák v klobouku mi připadají o dost horší než ten starší zbytek. Pár nějakých myšlenek v tomto naivním příběhu skutečně je, ale v celku jsou Světla ramp skutečně zklamáním obrovským. Nedám více než lepší 1*. A nemyslím teď jedničku s hvězdičkou. (28.06.2012)

Tenhle film je z přihrádky těch nejsilnějších uměleckých výpovědí, co kdy dotkly stříbrného plátna. Chaplin se tu vyrovnává s vlastními problémy, a současně se snaží předat neuvěřitelně humanistické myšlenky o významu lidského života, jeho konci, ale i novém začátku. Nemá smysl to moc popisovat. Světla ramp jsou krásným důkazem toho, že Chaplinova síla nebyla jen ve skvělé choreografii a načasování gagů, ale i v předávání jakéhosi nadčasového poselství, které je ve své jednoduchosti až naivní, o to silnější pravdivost a upřímnost z něho však sálá. (26.12.2007)