Jako nepoddajný plevel

Takže: Dabing. Česky zpívající Tom Waits je zrůdnost (hlavně že všichni ostatní "zpěváci" zůstali nepředabovaní, včetně tuláka ve vlaku a M. S.). Dál: Bezdomovci (nebo "lidi z ulice") v Nilssonových filmech hrají přesvědčivě/ji (protože to jsou v první řadě lidi z ulice, ale od profesionálních herců by se dalo čekat, že to zvládnou zahrát). Tihle? Ne. Samozřejmě i za to do značné míry může dabing (ale vlastně ne nutně, když koukám na ukázky v originále ... to jsou prostě hlasy herců - i když alespoň hlasy tváří). A tedy tváře (a gesta a pohyby atd.): Ať se M. S. snaží sebevíc, je to tvář (a pohyby atd.) královny krásy, ne člověka, který má něco za sebou - opět viz Nilsson (a J. N. na tom není o moc líp). Celkově to není špatný, a kdybych neznal filmy R. N., řekl bych, že je to dobrý, jenže znám. Nechci kritizovat. V každém případě to dopadlo mnohem líp, než to dopadnout mohlo (přinejmenším kdyby to natočil Američan). Jenže o nic z toho v tom filmu nejde: takhle to dopadá, když někdo nemá co říct - měl bych mluvit o příběhu, jenže příběhy mě nezajímají, měl bych mluvit o "filmu", jenže o tom nic nevím, případně o nějakém morálním ponaučení atd. (nebo o čem by "komentáře" (edit. - "recenze", z komentářů se staly "recenze", tím hůř) měly být, v tom balastu se strašně těžko orientuje). Takže to hlavní: Je to pěkný film. (16.02.2021)

Pokud máte rádi kvalitní příběhy a dostali jste se čirou náhodou k tomuto filmu, tak se na něj určitě podívejte. Osobně můžu říct, že se jedná o jedno z těch příjemných překvapeních, které bych od Jacka Nicholsona a Meryl Streep ani snad už nečekal. Člověk si totiž říká, že s nimi v televizi viděl ty nejznámější a nejlepší fláky tisíckrát, jenže pak se objeví nějaký zapadlý kus a je o překvapení zaděláno. Oba ty ožratý blázny hrají tak geniálně, až jsem zapomněl, jak se vlastně mrká. Jo a Jack Nicholson tu má hrozně krásnou scénu, kde jednomu sexuálně plodnýmu ožralovi vypráví, že si neštrejchnul už několik let a že už asi ani neví, jak se to dělá. Podle mě se musel hodně přemáhat, aby zrovna tohle natočil. Zrovna on... (22.01.2017)

Možná moc rozbředlé, hlavně asi ten konec. O hercích není nutné mluvit, Jack Nicholson i Meryl Streep jsou naprostá esa. Oni zahrají i spánek. Ale zde přeci jen chybělo více naléhavosti.. Ale to nesouvisí s herci, ale s filmem jako takovým.. Bohužel jsem ho viděl dabovaný a to je možná ten problém.. Těžko říci. Líbilo se mi to, ale příště jedině v originálním znění! (03.01.2012)

Udělat z Jacka a z Meryl bezdomovce, to je jako udělat z Trojana dementního Václava. Zatímco na Václavovi mi ale celou dobu nejvíc vadila právě volba představitele hlavního hrdiny, tady mi toho vadilo mnohem víc. Jestli jsem to pochopil dobře, tak Jackův bezdomovec strávil na tom malým městě hezky dlouhou dobu. Z filmu to ale vypadalo, že je všude div ne poprvé. Jako by jeho život nenavazoval na včerejšek. Organizoval kopání hrobů na hřbitově, kámošovi to ale oznamoval jako novinku, když mu nabízel práci. Na hřbitově pak po 22 letech poprvé navštívil hrob svého syna. Při cestě zpátky z práce kamarádovi ukazuje na dům, který mu kdysi patřil - to kolem něj nikdy předtím spolu nejeli? Navíc do něj má už brzy po všech těch letech vstoupit... Když jde partička bezdomovců - pobudů - do hospody - seznamují se s majitelem - opět asi není na co navázat. Přitom je hospoda asi jen kousek od kostela, do kterého se chodívají pravidelně najíst, a kde se setkávají - první filmové setkání Jacka s Meryl - partnerů, kteří spolu mluví, jako by je od posledního společného setkání dělilo sotva pár hodin. A tahle hrozná chyba se vlastně v různých obměnách opakuje neustále dokola. Ale nesmyslů tady bylo víc, nechce se mi je vypočítávat. Celý to po mně úplně steklo - když se vrátí domů, když čte rodině starej dopis od dcery, když je napadnou maloměšťáci s baseballkama, když mu umře kamarád, přítelkyně...nic jsem necítil. :((( Řekl bych, že jediný, co se mi na tomhle filmu líbilo, je jeho název. (26.12.2014)

Špina, špina a zase iba špina. Klobúk dole pred trojicou hercov M. Streep, J. Nicholson a T. Waits. O tom, že niekedy stačí iba jeden okamih alebo podraz od najbližších, a môže tak dopadnúť každý. Niekedy je vina tak veľká, že sa nedá uniesť. A podľa výsledkov ocenení sa zdá, že to ani Američania nemohli uniesť. No pravdou je, že aj v krajine snov a neobmedzených možností ľudia umierali a stále umierajú hladom. Silný nadpriemer. 85/100 (13.12.2019)