Jak básníci neztrácejí naději

Na začátku, při scéně ze sanitky, jsem se trochu lekl, jestli se tvůrci nenechali inspirovat úspěchem Kameňáku. Obavy se naštěstí brzy rozpýlily. Prvním dílům se film sice nevyrovná, ale rozhodně je to důstojnější konec série, než byl ten minulý. Jen bych z filmu vystříhal pár přebytečných vedlejších linií a figurek. (05.02.2004)

I navzdory faktu, že se jedná o již páté pokračování, film nepostrádá vtip a určitý půvab. Ale všechno to zachraňuje Kendy (ten je v tomto díle možná největší bourák) a možná ještě pěkné dvě ústřední písničky a pohřbívá spousta reklam a Leoš Mareš, který by si za svůj výkon zasloužil nakopat do nejmenované části těla. 50%. (21.10.2005)

Zase jeden film ke kterému jsem už od začátku přistupovala s velkou nedůvěrou, točit básníky po tolika letech mi přišlo jako nápad totálně praštěný, z něhož nemůže vzejít nic dobrého a nutno říct, že jsem se nespletla. Źádné kouzlo, podivný příběh. Z Popelky se najednou stala poněkud dračice a ač je Šafránek díky svým psím očím stále roztomilý, jeho verše už tady prostě nestačí. Důkaz toho, jak jde v jediném okamžiku zkazit iluzi veškerých předcházejících dílů. ...Navíc mi nejde na rozum jedna věc, proč vlastně ta Veverka tak hloupě utekla a před čím? Důvody uvedené ve filmu se mi zdají poněkud nelogické.A ten porod na konec?!Nemám slov..... (02.09.2005)

„Cudzím nedávajú informácie.“ – „Ale ja nie som cudzí.“ Mám rád štvordielnu „básnickú“ sériu (1982 - 1993). Niektoré časti sa nevydarili tak, ako ďalšie, ale spoločnými silami to niekedy viac a niekedy menej dokopali do príjemnej, poetickej a hravej atmosféry, ktorá akoby mimochodom hovorila o dosť dôležitejších veciach. Najmä o dospievaní, medziľudských vzťahoch a o tom, ako starnúci človek vníma svet okolo seba. V roku 2004 sa básnici Štěpán (Pavel Kríž) a Kendy (David Matásek) vrátili. Zasa starší a ešte o čosi viac ubitejší životom a žitím. Ale stále nachádzajúci poéziu v každodennom priemernom živote. Zas a znova sa to okolo nich len tak hemží ženami všetkých vekových a farebných kategórií, nechýba ľahká erotika. Bohužiaľ, AKO BÁSNICI NESTRÁCAJÚ NÁDEJ sa nesie v pochybnom duchu fádneho scenára, slabších dialógov, trápne zbytočných figúrok (Mareš, Sklenaříková) a hercov, ktorí nemajú čo hrať (Zedníček, Somr). V takejto konkurencii sa ustavičná prítomnosť reklamy (pivovarnícky priemysel, farmaceutika) zrazu javí byť ešte tým najmenším problémom. Napriek tomu pokladám za dôležitejšie, že tvorcovia vôbec do päťky išli a že neskackajú na mieste: hrdinovia, ktorých dôverne poznáme a máme radi, zostarli a my s nimi, zmenili sa nielen ich názory a pohľady na svet, ale aj tie naše – v takejto spoločnosti sa vždy cítim dobre (viď. o tri roky mladší ROCKY BALBOA). Naprieč snímkou sa napriek množstvu záporov nesie akási „smutná dospelosť“ – a ja ju pod 60% spadnúť nenechám s tým, že dovidenia (dúfajme) o ďalších dvadsať rokov. (02.02.2008)

"Prohrabovat popelnice a hrát golf můžeš začít v každém věku." Konečně po dvou smutnějších pokračování jedno, které je pořádně veselé. I když... jak se to vezme. Štěpánek (Pavel Kříž) osiřel a Kendy (David Matásek) nemá, kde bydlet. Takže zase jednou v Básníkách můžeme vidět tuto dvojici neustále pospolu. Gegy a hlášky padají a Šafránek, neboli Kovanda musí najít další smysl života. A ředitel nemocnice k nim zkrátka nepatří. Alespoň ten konec je zase pořádný a hezký, jak má být. (70 %) (30.01.2022)